Trhy v roce 2011: Jak to cítí londýnská City

Raffaella Tenconi, ekonomka, Bank of America/Merrill Lynch

Co pro vás bylo v roce 2010 největším překvapením?

Myslím si, že rok 2010 byl překvapivý od začátku do konce. Z počátku byl velice volatelní, ale následovalo příjemné oživení. Nyní zažíváme druhé kolo evropské dluhové krize. Předpokládám, že příští rok bude podobně kolísavý.

Které trhy nebo regiony budou pro investory v roce 2011 zajímavé?

Věříme Polsku. Jde o trh, který v regionu poroste nejrychleji, a který přitom má jen mírné strukturální nerovnováhy. Proto se velice zajímáme jak o zlotý, tak o polské akcie.

Aktuální vývoj měnového páru EURPLN sledujte zde

Které další investice budou v příštím roce atraktivní?

Záleží na profilu investora. Zajímavé příležitosti se objeví na mnoha místech. Co se měn týče, nám se skutečně líbí zlotý. Forint naopak bude pod tlakem, a to kvůli pokračující nejistotě. Vzhledem k tomu, že maďarská ekonomika roste rychle – stejně jako česká – je možné, že si na konci roku 2011 jak forint, tak koruna připíší nakonec velice dobré výsledky. Pokud jde o úrokové sazby, evropskou dluhovou krizi je potřeba brát jako významný negativní faktor, který hned tak nezmizí.

Alan McQuaid, hlavní ekonom, Bloxham Stockbrokers

Co pro vás bylo v roce 2010 největším překvapením?

Nejpřekvapivější bylo, jak rychle se rozšířila a jaké hloubky dosáhla evropská dluhová krize. I když jsme věděli, že existují jisté problémy, jejich rozsah předčil všechna očekávání. Naopak nejméně překvapivá byla neschopnost, kterou evropští politici projevili při pokusech o zvládnutí krize. Nedávná minulost ukázala, že mají problém hrát podle společných not, když jde do tuhého. Současná krize to potvrzuje.

Které trhy budou pro investory v roce 2011 zajímavé?

Asie s výjimkou Japonska byla z pohledu hospodářské aktivity v posledních pěti letech pro svět klíčová. A to se zřejmě nezmění ani během příštích pěti let. V Evropě se dluhová krize podle mě v první polovině roku 2011 zhorší, což nakonec donutí Evropskou centrální banku k masivnímu kvantitativnímu uvolňování po vzoru Fedu. Ačkoli se zvýšily šance na rozpad eurozóny, politická vůle unii udržet pohromadě podle mě něčemu podobnému v příštích několika letech zabrání. I proto čekám, že rozvíjející se trhy budou pro investory zajímavé. Naopak eurozóna podle mě bude nabízet v roce 2011 podprůměrné výnosy.

Jak výrazně porostou hlavní burzovní indexy v Londýně a v Dublinu?

Myslím si, že pěti- až desetiprocentní růst bude možné považovat za solidní výsledek.

Které investice budou v příštím roce atraktivní?

Stále bych se soustředil na investice do zlata a klíčové blue chips se slušnými výnosy. Zároveň si myslím, že se povede dobře skandinávským trhům, švédská a norská měna proti euru posílí. Co se Irska týče, je třeba investovat do firem, které jsou hodně aktivní v zahraničí, ne do těch s orientací na domácí trh. CRH a Ryanair by se například mohlo dařit.

Robert Buckland, hlavní akciový stratég, Citigroup

Co pro vás bylo v roce 2010 největším překvapením?

Vždy jsme si mysleli, že "Grind Higher" v roce 2010 bude ve znamení dvou navzájem si odporujících sil. Tou negativní mělo být makro a s ním spojené obavy z investování, které měly stále hrát významnou roli. Tu pozitivní sílu jsme čekali spíše na mikroúrovni, totiž že nižší náklady umožní globálním korporacím změnit utlumené hospodářské ozdravení v mnohem dynamičtější oživení zisků na akcii (EPS). Akcie obyčejně prudce posilují v prvním roce tržního cyklu, což byl rok 2009. Ve dvou následujících letech to na cestě vzhůru drhne ("Grind Higher"). Posílení, které sledujeme nyní, přitom dostalo globální akcie teprve na úrovně, kde na základě předchozích zkušeností již měly být. Stále nejsou přeceněné.

Které trhy budou pro investory v roce 2011 zajímavé?

Myslíme si, že s tím, jak "Grind Higher" pokračuje, je zapotřebí zvolit přístup "zdola nahoru". Právě proto naše strategie klade stále menší důraz na faktory, které vycházejí shora, a zaměřuje se na ty, které začínají zdola. S tím, jak budou akcie příští rok globálně nejspíš následovat lepšící se výsledky, bychom byli raději, kdyby to byly právě tyto oblasti trhu, co potáhne ozdravení EPS. Což znamená, že mají cyklické tituly stále převahu nad defenzivními. Ale mnohem menší než před šesti měsíci.

Analytici Citigroup se v uplynulém roce většinou zaměřovali na rozumné zisky z rizikových aktiv a zůstávají přiměřeně pozitivní i pro příští rok. Zdůrazňují však potřebu si vybírat, jelikož růst nebude všude stejný. Co se úvěrů týče, rok 2011 bude pro úvěrové trhy a investory velkou zkouškou. K dispozici je množství navzájem si odporujících makrosignálů, ať už jde o nerovnovážný hospodářský růst, rozdílné signály od centrálních bank, nebo nejasnosti týkající se úsporných programů. Navíc, vzhledem k tomu, že jsou výnosy na rekordních minimech, a vzhledem k nejisté budoucnosti firem z periferie Evropy mají investoři spoustu vlastních neznámých, se kterými se musejí poprat.

Jak výrazně porostou hlavní burzovní indexy?

MSCI AC World (nyní zhruba okolo 315) bude podle našich odhadů na konci roku 2011 na 360 bodech. Což odpovídá naší predikci dvanáctiprocentního růstu zisků na akcii v roce 2011. Ten přijde po posílení o 35 až 40 procent v roce 2010 odpovídajícím našim regionálním předpovědím. Vycházíme přitom z předpokladu, že nedojde k žádnému přehodnocení globálních akcií, které se teď obchodují na 12násobku odhadovaných zisků za rok 2011. V porovnání s minulostí se to zdá být levné. Podobně "levné" ocenění vychází i při zohlednění současných minimálních úrokových sazeb.

Vzhledem k silnému přílivu kapitálu se přehodnocení zdá být pravděpodobnější na rozvíjejících se trzích. S&P 500 pak podle nás bude na konci roku 2011 na 1 300 bodech, což je zhruba 5 procent nad současnou hodnotou. Což bude zřejmě při srovnání s ostatními regionálními indexy nejmenší nárůst.

Aktuální vývoj indexu S&P 500 sledujte zde

James Knightley, ekonom, ING

Co pro vás bylo v roce 2010 největším překvapením?

Překvapením na peněžních trzích a v případě úrokových sazeb bylo to, že nedošlo k žádnému výraznému meziročnímu posunu. Úrokové sazby byly pozoruhodně stabilní. Podle mě tomu tak bude i v příštím roce. Sice se tu objevily spekulace o tom, že by Británie po vzoru USA mohla také rozšířit kvantitativní uvolňování. Ale vývoj v poslední době podporuje opačný argument; podle mě příští krok bude o utažení, a ne o uvolnění měnové politiky. Ačkoli zatím nečekáme zvýšení sazeb v Británii, eurozóně ani v Americe během příštího roku, to riziko, že by ke zvýšení někdy na konci roku 2011 mohlo přece jen dojít, roste.

Které investice budou pro investory v roce 2011 zajímavé?

Akcie v tuto chvíli vypadají jako dobrá sázka, protože pokud budou obavy z dvojitého dna a obavy z recese pomalu ustupovat – a pokud tedy bude důvěra v hospodářský růst sílit – bude to ve středně- a dlouhodobém výhledu dobré pro firemní zisky. A tím, zprostředkovaně, to bude dobré i pro ceny akcií. Naopak bych rozhodně nechtěl držet krátkodobé vládní dluhopisy, protože je tu skutečně riziko, že úrokové sazby začnou růst dříve, než trh vesměs čeká. Proto bych se zbavoval vládních dluhopisů s krátkodobou splatností a dlouhodobě sázel na akcie.

A co měny? Najde se něco zajímavého?

Tento rok byl ve znamení eura. To vzhledem k dluhové krizi skutečně nevypadalo příliš zajímavě. Ale ani americký dolar příliš nelákal. Euro i dolar tak proti koši ostatních měn ztrácely. V roce 2011 by pak podle mě mohl být prostor pro jisté posílení dolaru. Pokud americká ekonomika začne růst rychleji, mohl by začít dolar vypadat atraktivně, zejména pokud se začnou množit spekulace o zvýšení sazeb. Teď jsou sazby v USA nízko a jde tak o měnu, která pohání obchody; prodáváte dolary a nakupujete měny rozvíjejících se zemí. Pokud však americká ekonomika poroste rychleji, podobné sázky na měny rozvíjejících se zemí už nebudou tak atraktivní. A to by mohlo mluvit ve prospěch dolaru.

Aktuální vývoj páru EURUSD sledujte zde

A co britská libra a britské dluhopisy?

Také výhled libry začíná být opět příznivý. Donedávna jsme se obávali dalšího kola kvantitativního uvolňování, což by libře ublížilo. Pokud k němu však nedojde, a pokud k tomu navíc uvidíme rychlejší růst, tak se začnou podobně jako v USA množit spekulace o možném zvýšení úrokových sazeb. Díky těm by libra mohla posilovat, zejména vůči euru. Dluhová krize by totiž mohla Evropské centrální bance bránit v utahování měnové politiky. A stejně tak by mohla vést k slabšímu hospodářskému růstu.