Jak rozeznat akciovou korekci od začátku hlubokého medvědího trendu?

Předpovídat dění na trzích nebo v ekonomice nelze, ale je pravděpodobné, že recese v USA nyní nehrozí, a pokud nedojde k události podobné té v roce 1987, neměli bychom se obávat ani medvědího trendu na akciovém trhu. Když zároveň víme, že recese bez propadu cen akcií nezačne, nemusíme sledovat ekonomiku. Stačí naopak sledovat trhy, abychom věděli, co se bude dít v ekonomice.

Na to, zda to tak skutečně funguje, se zaměřil Urban Carmel z webu Financial Sense. Za příklad si vzal posledních 50 let, během nichž jsme v USA byli svědky 7 recesí. Index S&P 500 dosáhl vrcholu a začal klesat před recesí v šesti z těchto případů, v roce 1990 začal index klesat až se začátkem recese. Index v průměru začal klesat 7 měsíců před recesí, takže dal investorům dostatečně předem najevo, že se blíží pokles ekonomiky.

Problém tohoto přístupu je v tom, že ne všechny propady cen akcií signalizují recesi. Od roku 1950 zaznamenal index S&P 500 35 korekcí, při nichž klesl alespoň o 10 %, ale jen v deseti případech se z poklesu vyvinul medvědí trend (propad alespoň o 20 %).

Korekce sice na investory působí negativně a mnozí mají pocit, že se blíží medvěd, nicméně jde o poměrně časté jevy, které nastávají v průměru jednou za 20 měsíců. Když Paul Samuelson ironicky tvrdil, že "akciové trhy předpověděly devět z pěti posledních recesí", byl vůči akciím ještě shovívavý, protože ve skutečnosti jich předpověděly 35 z 10.

V rámci těchto deseti recesí se na trzích dostavil medvědí trend v devíti případech. Jelikož tedy recese téměř vždy vedou k medvědím trhům, poznání toho, zda se blíží pokles ekonomiky, může výrazně usnadnit určování toho, jestli se korekce přemění v medvědí trend.

Carmel uvádí další tři ukazatele, které mohou varovat před recesí (a většinou signalizovaly problémy dříve než index S&P 500). Jde o růst počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, inverzní výnosovou křivku a pokles cen nových domů. Pokud tedy tyto indikátory signalizují blížící se recesi, je možné, že korekce na akciových trzích přeroste v medvědí trend.

V první tabulce níže jsou všechny recese za posledních 50 let společně s daty, kdy index S&P 500 dosáhl vrcholu a zmiňované indikátory signalizovaly problémy v ekonomice. Druhá tabulka ukazuje počet měsíců, které na vrcholech jednotlivých indikátorů zbývaly do recese (červeně, pokud se opozdily za indexem S&P 500).

Index S&P 500 dosáhl vrcholu v průměru sedm měsíců před recesí, počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti začaly růst v průměru 12 měsíců před recesí (ale čtyřikrát se opozdily za indexem S&P 500), výnosová křivka se začala obracet 19 měsíců před recesí (jen jednou se opozdila za indexem S&P 500) a ceny domů začaly klesat téměř tři roky před recesí.

Index předstihových ukazatelů (leading economic indicator od společnosti Conference Board) jako nástroj predikce vývoje ekonomiky sleduje výše zmíněné indikátory včetně cen akcií, nových objednávek (ISM new orders) a spotřebitelské důvěry. Vrcholu dosahoval v průměru 10 měsíců před recesí.

Sečteno a podtrženo, to vše vysílá poměrně jasný signál, že recese a medvědího trendu v USA se nyní netřeba obávat. Žádostí o podporu je nejméně za téměř 50 let, výnosová křivka je víceméně v pořádku, ceny nového bydlení dosáhly vrcholu před pěti měsíci a LEI v dubnu.

Akcie v USA by tedy měly v nejbližších měsících překonat svá maxima z ledna, protože mimo recese se medvědi na trhy nestěhují. Výjimkou za posledních 50 let byl rok 1987 (předtím to nastalo také v letech 1962 a 1966, tehdy to ale bylo způsobeno rychlým růstem sazeb, čehož by se měl Fed nyní vyvarovat), což byl ale extrém, kdy index S&P 500 vzrostl za 10 měsíců o 50 % a za celý rok akcie ani neskončily ve ztrátě. Současná nálada na trhu je přitom úplně jiná.

Na druhou stranu ale musíme přiznat, že budoucnost nelze předpovídat ani s pomocí různých indikátorů, výjimky zkrátka existují. Jedním z největších varování před příchodem medvědího trendu je přílišný pocit jistoty a uklidnění na trzích, čehož jsme byli v roce 2017 svědky měrou vrchovatou.

Zdroj: Financial Sense