Elizabeth Warrenová jako strašák pro akciové investory? Ne větší než Trump nebo Obama

Řečí o tom, který kandidát na prezidenta by mohl být pro trhy dobrou, či naopak špatnou variantou, podpořené "fundovanými analýzami", bude s blížícím se termínem voleb v USA přibývat. Investoři by je ale měli ignorovat, což dokazuje i nedávná historie.

Někteří známí investoři se již vyjádřili v tom smyslu, že Elizabeth Warrenová a její plánovaná opatření by měly na trhy špatný vliv. Známý správce hedgeových fondů Paul Tudor Jones například po jejím zvolení očekává propad cen akcií o 25 %. Leon Cooperman pak s nadsázkou řekl, že po jejím případném zvolení zůstanou burzy zavřené.

Obavy panují zejména ohledně toho, že by po nástupu Warrenové trpěly velké technologické firmy, došlo by k oddělení komerčního a investičního bankovnictví, k zákazu frakování a obnově systému zdravotní péče pro všechny. Podle časopisu Economist její nástup do funkce negativně pocítí polovina veřejně obchodovaných firem a společností vlastněných prostřednictvím private equity. Velkým strašákem je i její plán extra zdanění všech, jejichž majetek přesahuje miliardu dolarů.

Podobné obavy ale nejsou žádnou novinkou. Například po zvolení Donalda Trumpa klesly futures na index Dow přes noc o 4 %. Nejčastěji se mýlící nobelista Paul Krugman pak na druhý den hovořil o tom, že pokud investoři čekají, že se trhy vzpamatují, mají na to zapomenout. "Tato katastrofa má pro Ameriku a svět tak velký význam v tolika ohledech, že ekonomické důsledky jsou to nejmenší, čeho se nyní obávám," uvedl tehdy pro New York Times.

"V případě, že Donald vyhraje, nepochybuji o tom, že trhy spadnou. Pokud budou mít průzkumy pravdu a existuje šance, že by mohl vyhrát, budu řešit zajištění všech svých akciových pozic," řekl tehdy před volbami majitel basketbalového klubu Dallas Mavericks a investor Mark Cuban. Index Dow se ale z pádu vzpamatoval hned na druhý den a od zvolení Donalda Trumpa prezidentem přidal index S&P 500 přes 50 %.

Index S&P 500 rok po zvolení Donalda Trumpa

Podobně vypadaly předpovědi před zvolením Baracka Obamy. A dokonce i po jeho zvolení, kdy jej 6. března 2009 v článku Obamův radikalismus zabíjí Dow kritizoval Michael Boskin, profesor ekonomie na Hoover Institution při Stanfordově univerzitě. "Je těžké nevnímat pokračující výprodej na Wall Street a s ním rostoucí strach na Main Street. Aspoň částečně to pramení z poznání, že opatření nového prezidenta jsou navržena tak, aby radikálně změnila tržní ekonomiku USA, nejen zmírnila recesi a finanční krizi," napsal.

Také Bloomberg vinil Obamu z pokračujícího medvědího trendu na akciovém trhu. "Prezident Obama nyní oficiálně šéfuje medvědímu trhu. Index Dow klesl po inauguraci o 20 %, což byl nejrychlejší pokles po zvolení nového prezidenta za minimálně 90 let," psala tehdy agentura. Prakticky další obchodní den došlo na trzích k obratu a startu dlouhého růstu cen akcií.

Index S&P 500 rok po prvním zvolení Baracka Obamy

Lze říci, že jak Obama nemohl za pokles cen v době po svém zvolení, nemohl ani za jejich následný prudký odraz ode dna. Obdobné je to s Donaldem Trumpem, jakkoli ten se za nové rekordy na Wall Street rád pochválí.

Investoři rádi kombinují politiku s děním na trzích, protože to zkrátka působí důvěryhodně a do jisté míry logicky. Výnosy na trzích jsou často tak náhodné, že investoři potřebují nějaké vysvětlení. Ve skutečnosti mají ale politika a trhy společného méně než společnost WeWork a vzorný primární úpis akcií na burze.

Trhy jsou výrazně ovlivňovány emocemi, přičemž analýzy dopadů politiky na ceny aktiv situaci jen zhoršují. V případě politiky a hospodářských výsledků firem (i celé ekonomiky) se často zaměňují příčina a důsledek. Politici čerpají až příliš kladných bodů z dobře fungujících trhů i těch záporných, když trhy klesají. Není navíc od věci si uvědomit, že sliby a plány kandidátů a reálná politika zvolených politiků jsou dvě různé věci. A to dále snižuje pravděpodobnost úspěchu predikcí dopadů voleb na trhy, včetně těch amerických prezidentských.

Zdroj: A Wealth of Common Sense