Co musíte ráno vědět (1. dubna)

1. Americké akciové indexy uzavřely ve středu smíšeně, dařilo se technologickým titulům

Americké akcie uzavřely obchodování smíšeně. Index S&P 500 se během dne vyšplhal na nové rekordní maximum a dostal se do těsné blízkosti 4 000 bodů. Index Dow však klesl. Obchodníci čekali na podrobnosti nového plánu prezidenta Joea Bidena na rozsáhlé investice do infrastruktury. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 0,26 % na 32 981,55 bodu. Širší index S&P 500 se však zvýšil o 0,36 % na 3 972,89 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, vzrostl o 1,54 % na 13 246,87 bodu. Index volatility VIX se snížil o 1,07 % na 19,40 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA stoupl o bezmála dva bazické body na 1,744 %. Ceny ropy klesly o zhruba dvě procenta, přes procento naopak přidaly zlato i stříbro a nejsledovanější kryptoměny posílily (bitcoin +0,3 %, ethereum +4 %).

8 překvapivých informací o bitcoinu

Beneš (WOOD & Company): Důvodů pro akciový optimismus je hodně, hlubší korekci nečekám

2. Evropské akcie ve středu zlevnily, vstup Deliveroo na burzu byl fiaskem

Obchodování na západoevropských burzách ve středu skončilo v červených číslech. Investoři čekali na vystoupení amerického prezidenta Joea Bidena s informacemi o balíku infrastrukturních investic na podporu ekonomiky USA. Na burze v Londýně se začalo obchodovat s akciemi společnosti Deliveroo, první den na trhu si ovšem firma za rámeček nedá. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,24 % na 429,60 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,86 % na 6 713,63 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,27 % na 15 008,34 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,34 % na 6 067,23 bodu.

Světové akcie pohledem grafů: Mají investorům stále co nabídnout?

Anketa: Má (ještě) smysl nadvážit emerging markets na úkor amerických akcií?

3. Pražská burza ve středu klesla, dolů šly akcie ČEZ, Erste i Monety

Pražská burza opět změnila směr a klesla, index PX ve středu ztratil 0,14 % na 1 090,50 bodu. Dolů šly akcie energetické společnosti ČEZ, Erste Group Bank i Monety Money Bank. Dařilo se naopak cenným papírům České zbrojovky, která oznámila hospodářské výsledky za loňský rok. Po slušném výsledkovém reportu přidala 0,54 % na 370 Kč.

O PPF, dividendách a české ekonomice

Investorský magazín: Možný návrat hodnotového investování jako téma roku 2021

4. Očekávané události

Čtvrtek bude ve znamení finálních průmyslových indexů nákupních manažerů v jednotlivých zemích a vedle toho zaujmou australská obchodní bilance a maloobchod, německé maloobchodní tržby, ruský HDP a v Americe stavební výdaje a týdenní data z trhu práce. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 29. března

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. České zbrojovce Group loni vzrostly tržby o 14,6 % na 6,83 miliardy Kč, společnost navrhuje dividendu 7,50 Kč na akcii

Výrobce zbraní Česká zbrojovka Group vykázal za loňský rok tržby 6,83 miliardy Kč. Meziročně se výnosy zvýšily o 14,6 %, především díky vyššímu počtu prodaných zbraní na základě vysoké poptávky. Silnou poptávku registrovala skupina ve Spojených státech. Vedení firmy navrhne vyplatit z loňského zisku dividendu 7,50 Kč na akcii.

6. Apple svolal konferenci vývojářů, mohl by ukázat nový iPhone

Americká společnost Apple svolala na červen výroční konferenci vývojářů WWDC, na které většinou představuje nové přístroje. Spekuluje se, že ukáže nový iPhone, počítač Mac a také vylepšený software pro své hodinky Apple Watch. Firma oznámila, že akce začne 7. června a potrvá celý týden.

7. Pfizer: Vakcína proti covidu-19 funguje i u dětí od 12 do 15 let

Farmaceutická společnost Pfizer oznámila, že její vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci s firmou BioNTech se v klinických testech ukázala jako bezpečná a vysoce účinná i u dětí ve věku 12 až 15 let. Závěry vycházejí z předběžných dat o testování. Podle agentury AP vývoj přibližuje scénář, že v dané věkové skupině se začne očkovat na konci letošního léta.

8. Meziroční inflace v eurozóně se v březnu podle předběžných dat zvýšila na 1,3 %

Růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu podle předběžných dat zrychlil v souladu s očekáváním na 1,3 % z 0,9 % v únoru. Uvedl to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Jádrová inflace (bez kolísavých cen energií a potravin) klesla na 0,9 % z 1,1 % v únoru, když se naopak čekal růst cen o 1,2 %. Loni v březnu činila meziroční inflace v eurozóně 0,7 %.

9. Britská ekonomika loni klesla o rekordních 9,8 %

Britská ekonomika loni kvůli pandemii covidu-19 klesla o rekordních 9,8 %, oznámil ve středu v konečné zprávě britský statistický úřad. Je to o desetinu procentního bodu méně, než ukazovala předběžná data. Výsledek je přesto nejhorší za více než 300 let. S výjimkou Argentiny a Španělska se hrubý domácí produkt Británie snížil nejvíce ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 37 hospodářsky vyspělých států.

10. Energetická skupina ČEZ dokončila prodej rumunských aktiv firmě MIRA

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej rumunských aktiv firmě Macquarie Infrastructures and Real Assets (MIRA). Ve středu o tom informovala mluvčí ČEZ Alice Horáková. Smlouvu o prodeji společnosti uzavřely loni v říjnu, transakci následně schválil evropský antimonopolní úřad i bezpečnostní rada rumunského státu. Cenu firmy neuvedly, analytici dříve odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 95 lety zřídilo Československo svoji centrální banku

Vznik samostatného Československa v roce 1918 znamenal i potřebu zřízení zcela nových institucí. Jednou z nich byla centrální banka, jejíž vznik však komplikovala poválečná neutěšená hospodářská situace nového státu. Národní shromáždění sice přijalo zákon o akciové bance cedulové již v dubnu 1920, samotná Národní banka Československá (NBČ), předchůdkyně současné České národní banky (ČNB), ale zahájila činnost až 1. dubna 1926.

Vláda centrální banku zřídila až po opuštění deflační politiky ministra financí Aloise Rašína a po přechodu ke koncepci měnové a cenové stabilizace. Do té doby vykonával funkce centrální banky Bankovní úřad ministerstva financí vytvořený jako prozatímní instituce v roce 1919. Jeho činnost byla ukončena koncem března 1926 a měnu pak od 1. dubna téhož roku začala spravovat Národní banka Československá.

Zřízení centrální instituce předcházela debata na téma nezávislosti centrální banky. Aspekt nezávislosti nakonec převážil, což se mimo jiné projevilo v akciovém uspořádání nové banky. Šlo ale do jisté míry o kompromis, jelikož stát si ponechal třetinu akcií.

Do vínku centrální banka dostala akciový kapitál 12 milionů dolarů (teprve v roce 1929 došlo k přepočtení na 405 milionů korun) rozdělených na 120 000 nedělitelných akcií po 100 dolarech (po přepočtení 3 375 korunách) vystavených na jméno. Akcie byly od roku 1927 kotovány na Pražské burze pro zboží a cenné papíry. V čele národní banky stál stejně jako dnes guvernér, prvním se stal dosavadní vrchní ředitel Městské spořitelny Pražské Vilém Pospíšil.

NBČ se stala vrcholnou institucí, která spravovala československou měnu. Jejím cílem bylo dosáhnout zlaté parity (krytí měny zlatými rezervami), což se jí v roce 1929 podařilo. Důsledná měnová politika centrální banky zajistila, že se československá koruna ve 20. a 30. letech minulého století řadila mezi přední světové měny.

Následný historický vývoj ale rozvoji bankovního sektoru nepřál. Za protektorátu byly české banky využity k potřebám německého hospodářství, centrální banka byla podřízena Říšské bance v Berlíně a přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu. V roce 1945 sice došlo k obnovení Národní banky Československé, poúnorový režim ale přetrhl kontinuitu měnového vývoje s první republikou. Místo centrální banky zaujala Státní banka československá (SBČS), která odpovídala sovětskému vzoru měnové politiky, jehož podstatou bylo vytvoření jedné banky (monobanky), která poskytovala obchodní úvěr a zároveň v případě potřeby jej doplňovala prostředky měnové politiky. V roce 1953 byla SBČS výkonným orgánem nechvalně proslulé peněžní reformy nařízené ministerstvem financí.

Při rozdělení České a Slovenské federativní republiky na dva samostatné státy v roce 1993 vznikly Česká národní banka (ČNB) a Národní banka Slovenska. ČNB vznikla k 1. lednu 1993, k 8. únoru 1993 byla provedena měnová odluka a vznikla česká koruna.