Co musíte ráno vědět (14. února)
1. Americké akcie v pátek oslabily kvůli obavám z vyšších sazeb a napětí kolem Ukrajiny
Akcie ve Spojených státech v závěru týdne druhý den po sobě prudce oslabily. Dolů je poslaly obavy z výrazně vyšších úrokových sazeb a rostoucí napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Na devizovém trhu posiloval dolar. Index Dow klesl o 1,43 % na 34 738,06 bodu, širší S&P 500 odepsal 1,90 % na 4 418,64 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se propadl o 2,78 % na 13 791,15 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 14,43 % na 27,36 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA spadl o více než jedenáct bazických bodů na 1,918 %. Za celý týden Dow klesl o procento, S&P 500 se snížil o 1,82 % a Nasdaq Composite oslabil o 2,18 %.
2. Evropské akcie v pátek oslabily, v týdenním horizontu ovšem hlavní indexy stouply
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v červených číslech, v týdenním horizontu ale cenné papíry na západě kontinentu zdražily. V pátek investoři vyhodnocovali protichůdné signály. Na jedné straně trhy srážela čtvrteční zpráva z USA o dalším zrychlení růstu spotřebitelských cen, na druhé pokles naopak brzdilo vyjádření šéfky ECB Christine Lagardeové, že případné zvýšení úroků by teď nesnížilo inflaci, ale ublížilo ekonomice. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,59 % na 469,57 bodu, britský FTSE 100 oslabil o 0,15 % na 7 661,02 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,42 % na 15 425,12 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,27 % na 7 011,60 bodu. Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 stoupl o 1,61 %, FTSE 100 přidal 1,92 %, DAX zpevnil o 2,16 % a CAC 40 se zvýšil o 0,87 %.
3. Pražská burza v pátek oslabila, nedařilo se Erste ani Komerční bance
Index PX pražské burzy v pátek oslabil o 0,62 % na 1 468,42 bodu. Do záporných čísel ho táhl pokles ceny akcií Erste. Nedařilo se ani Komerční bance. Za týden ale index PX posílil o 1,78 %.
4. Očekávané události
Pondělí na data bohaté nebude. Ze zajímavějších čísel pouze ve Švýcarsku vyjdou indexy výrobních a dovozních cen a německá centrální banka odtajní pravidelnou měsíční zprávu. V Česku bude ostře sledovaná zpráva o inflaci. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. WSJ: Cisco Systems učinila nabídku na převzetí softwarové firmy Splunk za 20 miliard USD
Výrobce síťového zařízení Cisco Systems učinil nabídku na převzetí výrobce softwaru Splunk za více než 20 miliard USD. Informoval o tom The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje. Nabídka byla podle zdrojů učiněna nedávno a společnosti spolu aktivně nejednají. V případě úspěchu by to byla největší akvizice, jakou kdy firma Cisco Systems uskutečnila.
6. Šéfka ECB: Zvýšení úroků by teď nesnížilo inflaci, ale ublížilo ekonomice
Zvýšení hlavní úrokové sazby v eurozóně by v současné době nesnížilo rekordní inflaci, ale jen ublížilo ekonomice. V rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND) to řekla šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Finanční trhy nyní předpokládají, že ECB do prosince zvýší svou depozitní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na nulu. Podle Lagardeové by však takové zvýšení nevyřešilo vysoké ceny ropy ani výpadky v dodavatelských řetězcích, které tlačí inflaci vzhůru.
7. Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrok na 9,5 %
Ruská centrální banka v pátek podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o procentní bod na 9,5 %. V oznámení rovněž uvedla, že další zvýšení úroků může následovat. Náklady na úvěry se v Rusku zvyšují od loňského jara a jsou teď nejvyšší od března 2017. Analytici postup centrální banky očekávali. Inflace v Rusku se totiž pohybuje blízko šestiletého maxima a ruský rubl oslabuje krize kolem Ukrajiny.
8. ČNB: Pro sazby beze změny hlasovali minulý týden opět Michl a Dědek
Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady České národní banky ve čtvrtek 3. února znovu Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 4,5 %. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který v pátek ČNB zveřejnila. Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek už na zasedání v září, listopadu i prosinci. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.
9. Saúdská Arábie přesune 4 % akcií Saudi Aramco do státního investičního fondu
Saúdská Arábie přesune čtyři procenta akcií státního ropného gigantu Saudi Aramco na státní investiční fond PIF. Hodnota podílu činí zhruba 80 miliard USD. Rozhodnutí je součástí snahy o reorganizaci ekonomiky závislé na těžbě ropy. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na zprávu saúdskoarabské tiskové agentury.
10. Francouzský ministr financí obhajuje příklon k jaderné energetice geopolitikou
Rozhodnutí Francie vsadit ve velkém na jadernou energetiku bylo vedeno geopolitickými obavami a snahou dosáhnout úplné energetické nezávislosti. V rozhovoru se CNBC to v pátek řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek oznámil plán vybudovat nejméně šest nových jaderných reaktorů a prodloužit životnost starších jaderných elektráren. Francouzská státní energetická společnost EDF, která elektrárny postaví a bude provozovat, s ohledem na tento plán letos přijme 3 000 inženýrů, informovala v pátek rozhlasová stanice Franceinfo. V následujících letech se k nim mají přidat tisíce dalších nových zaměstnanců.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
AFP: Kuba si připomněla 60 let od zavedení amerických sankcí
Kuba si v uplynulých dnech připomínala 60 let od zavedení americké hospodářské blokády, která se výrazně promítla do života tohoto komunistického státu. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by embargo mohlo skončit.
O embargu rozhodl 3. února 1962 americký prezident John F. Kennedy a sankce začaly platit čtyři dny poté. Cílem bylo, jak stojí v Kennedyho výnosu, snížit nebezpečí, které vzniklo sblížením ostrova s komunistickými silami.
Ačkoliv se embargu nepodařilo změnit směr, kterým se Havana vydala, sankce platí i 60 let od jejich zavedení a kubánské úřady jim přičítají škody na hospodářství ostrova ve výši 150 miliard dolarů.
Kuba v současnosti zažívá nejhorší ekonomickou krizi za posledních 30 let s inflací kolem 70 % a vážným nedostatkem léků a potravin. Pandemie covidu-19 totiž výrazně zasáhla klíčový zdroj příjmů ostrova - cestovní ruch. Běžné jsou dlouhé fronty na základní druhy zboží a vláda omezila příděly kvůli zmenšujícím se zásobám.
Vláda v Havaně vidí v embargu příčinu všech problémů, které ostrov má. Úřady mnoho měsíců tloukly do hlav obyvatel heslo "embargo je také nákaza" a pořádaly po celé zemi protestní jízdy proti sankcím.
Kritici ale tvrdí, že za problémy na Kubě mohou také nevýkonnost a strukturální problémy hospodářství, které kontroluje vláda jedné strany. "Opravdovou blokádu zavedl kubánský stát," uvedla aktivistka Rosa María Payáová, která řídí z exilu opoziční skupinu Cuba Decide. Podle ní bude embargo odvoláno, až se uskuteční přechod k zastupitelské demokracii.
Kuba má jen malé výrobní kapacity a musí dovážet zhruba 80 % potravin, které potřebuje. Před rokem úřady spustily měnovou reformu, která měla Kubáncům ulevit a vedla v zemi, kde je stále většina lidí zaměstnaná ve státním sektoru, k výraznému zvýšení platů. Současně ovšem podnítila rychlý růst cen.
Od roku 2000 mají potraviny výjimku ze sankcí a mezi lety 2015 a 2020 Kuba nakoupila u svých sousedů jídlo v hodnotě kolem 1,5 miliardy dolarů. Kuba ale musí platit v hotovosti a předem, což jsou pro zemi s omezenými finančními rezervami náročné podmínky.
Podle bývalého amerického ministra obchodu Carlose Gutierreze se embargo ukázalo jako kontraproduktivní. "Od Havany jsem nezískali žádný ústupek," řekl.
Kuba místo toho pokukuje po podpoře od protivníků Spojených států - Číny a Ruska. V lednu kubánský prezident Miguel Díaz-Canel mluvil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o "strategické spolupráci". Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov nedávno řekl, že Moskva nevylučuje rozmístění svých jednotek na Kubě, která se nachází jen pár set kilometrů od Floridy, pokud napětí s Washingtonem ohledně Ukrajiny bude dále růst.
Podle některých pozorovatelů tyto postoje připomínají studenou válku a napětí mezi USA a Sovětským svazem z roku 1962, kdy se v souvislosti s rozmístěním sovětských raket na ostrově svět ocitl pár kroků od jaderného konfliktu.
Americká blokáda byla zavedena jako strategický a vojenský nástroj během studené války, uvedl analytik Rafael Hernández. Ačkoliv studená válka už skončila, postoj Spojených států ke Kubě podle Hernándeze stále určují geopolitické zájmy.
Svou váhu však má i domácí politika v USA. Hlasy rozsáhlé kubánské proticastrovské komunity mají šanci zvrátit volební klání na Floridě, která patří mezi takzvané kolísavé státy.
Sankce během krátkého období snížení napětí uvolnil americký prezident Barack Obama, ale jeho nástupce Donald Trump je znovu zpřísnil zavedením 243 nových omezení. A navzdory předvolebním slibům stávající prezident Joe Biden zatím nic nepodnikl, aby embargo zmírnil. Ba naopak oznámil nová opatření proti představitelům kubánské vlády v odezvě na tvrdý zásah úřadů proti červencovým protivládním protestům.
Podle Jamese Buckwaltera-Ariase z organizace Cuban-American Association for Engagement, která k sankcím vystupuje kriticky, pro americkou vládu mají volební úvahy přednost před humanitárními povinnostmi.
