Co musíte ráno vědět (1. března)

1. Americké akcie v pondělí převážně oslabovaly, investory znepokojují sankce vůči Rusku

Akcie ve Spojených státech v pondělí převážně zlevňovaly. Investoři mají obavy z negativních hospodářských důsledků sankcí, které západní země uvalily na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Na poklesu akciového trhu se velkou měrou podílely akcie finančních společností, například banky Citigroup. Index Dow ztratil 0,49 % a uzavřel na 33 892,60 bodu a širší index S&P 500 klesl o 0,24 % na 4 373,94 bodu, index technologického trhu Nasdaq Composite si však připsal 0,41 % na 13 751,40 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 9,28 % na 30,15 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o 16 bazických bodů na 1,823 %. Za celý únor index Dow odepsal 3,53 %, S&P 500 klesl o 3,14 % a Nasdaq Composite se snížil o 3,43 %. Od začátku roku Dow klesá o 6,73 %, S&P 500 se snižuje o 8,23 % a Nasdaq Composite odepisuje 12,10 %.

2. Evropské akcie v pondělí díky rusko-ukrajinským rozhovorům o příměří snížily průběžné ztráty

Evropské akcie díky rusko-ukrajinským rozhovorům o příměří téměř vymazaly průběžné ztráty z pondělního obchodování. Nejvíce klesaly kvůli novým sankcím západní banky s vazbami na Rusko, zejména rakouská Raiffeisen Bank International, italská UniCredit a francouzská Société Générale. Prudký růst cen ropy naproti tomu vyvolává obavy z dalšího silného růstu inflace napříč Evropou. Panevropský index STOXX Europe 600 v úvodu pondělní seance ztrácel asi 2,1 %, nakonec ale uzavřel jen se ztrátou 0,09 % na 453,11 bodu. Britský index FTSE 100 klesl o 0,42 % na 7 458,25 bodu, německý DAX oslabil o 0,73 % na 14 461,02 bodu a francouzský CAC 40 se snížil o 1,39 % na 6 658,83 bodu. Za celý únor STOXX Europe 600 ztratil 3,36 % a je devět procent pod svým lednovým maximem. FTSE 100 za měsíc odepsal 0,08 %, DAX přišel o 6,53 % a CAC 40 oslabil o 4,86 %. Od začátku roku index STOXX Europe 600 klesá o 7,11 %, FTSE 100 se zvyšuje o procento, DAX odepisuje 8,96 % a CAC 40 oslabuje o 6,91 %.

3. Pražská burza v pondělí oslabila, ztrácely banky, posílila naopak Česká zbrojovka

Pražská burza v pondělí oslabila, index PX klesl o 2,12 % na 1 353,41 bodu. Světové trhy reagují na vývoj na Ukrajině, doplácejí na to zejména banky. Erste Bank v Praze odepsala více než 9 %, dařilo se naopak akciím České zbrojovky, které přidaly téměř 11 %. Aktivita na trhu byla velmi vysoká, celkový zobchodovaný objem přesáhl dvě miliardy korun. Za celý únor index PX spadl o 4,44 %, více ztratil naposledy v březnu 2020.

4. Očekávané události

Úterý bude z pohledu makrodat ve světě dnem finálních únorových indexů nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru. Nad ránem bude také australská centrální banka jednat o nastavení měnové politiky, dopoledne přidá Německo maloobchodní tržby a inflaci a Česko zprávu o HDP a bilanci státního rozpočtu. Ve Spojených státech odpoledne vyjdou vedle PMI ještě výdaje ve stavebnictví. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Ruská centrální banka zvýšila hlavní úrok na 20 %, rubl k dolaru oslabil na nové minimum

Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu z 9,5 % na 20 %. Reaguje tak na propad kurzu rublu a na hrozbu výrazně vyšší inflace. Banka to oznámila v pondělním sdělení. Základní úrok je tak nyní v Rusku nejvyšší v tomto století. Ruský prezident Vladimir Putin následně podle agentury AFP schválil opatření na podporu rublu, která mimo jiné zakazují obyvatelům Ruska převádět devizy do zahraničí a požadují, aby ruské podniky směnily na rubly 80 % svých devizových příjmů.

6. Washington uvalil sankce na ruskou centrální banku, odstřihl ji od aktiv v USA

Americká vláda v pondělí uvedla do praxe avizované sankce proti ruské centrální bance. S okamžitou platností zakazuje Američanům veškeré transakce jak s ruskou centrální bankou, tak s ruským ministerstvem financí a s ruským státním investičním fondem. Kromě toho uvalilo sankce na Ruský fond přímých investic (RDIF). Podle ministryně Janet Yellenové tato bezprecedentní opatření směřují na finanční prostředky, které Moskva potřebuje k financování války na Ukrajině.

7. Akciová burza v Moskvě neotevře ani v úterý, rozhodla centrální banka

Ruská burza, která v pondělí zůstala zavřená, neobnoví obchodování ani v úterý. Obchodovat se nebude ani na trhu s finančními deriváty, uvedla ruská centrální banka. Ruská měnová autorita se tak rozhodla, aby zabránila dalším škodám po zavedení tvrdých západních sankcí, které přivodily kolaps rublu a ochromily ruskou ekonomiku. Kreml následně oznámil odvetná opatření za to, že sankce ochromily v Rusku leteckou dopravu. Západ Rusko trestá za invazi na Ukrajinu.

8. Kryptoburza Binance neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku

Společnost Binance, která provozuje největší kryptoměnovou burzu na světě, neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku, jak ji o to dříve požádala Ukrajina. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters, která se odvolává na zástupce společnosti. Ukrajinská vláda po výzvě na Twitteru k pondělí vybrala kryptoměny v hodnotě 13 milionů dolarů, uvádí společnost Elliptic, která se zabývá analýzou blockchainu.

9. Z Ruska odcházejí další západní firmy, například norský Equinor

Po britském energetickém kolosu BP z Ruska odchází i norský Equinor. Firma v pondělí oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu přestane v Rusku investovat a stáhne se z tamních společných podniků. Veškerou spolupráci s ruským výrobcem nákladních vozů Kamaz přerušila automobilka Daimler Truck, informuje list Handelsblatt. Dodávky aut ruským prodejcům zastavil Volkswagen, výrobu i prodej zastavila v Rusku švédská skupina Volvo a zastavení výroby tam hrozí továrně české skupiny Brano Group. Americké firmy United Parcel Service (UPS) a FedEx zastavují doručování zásilek do Ruska a na Ukrajinu.

10. Erste Group Bank loni vydělala 1,92 miliardy eur, Česká spořitelna 14,2 miliardy korun

Rakouské bankovní skupině Erste loni vzrostl zisk ze 783,1 milionu eur na 1,92 miliardy eur. Erste těžila z dobrých provozních výsledků i z nižších nákladů na rizika. Výrazný nárůst zisku zaznamenala také dceřiná Česká spořitelna. Erste rovněž navrhla zvýšit dividendu za loňský rok na 1,6 eura na akcii z 1,5 eura na akcii v roce 2020, její výplatu navrhne na květnové valné hromadě.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU

Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

Nyní má EMU 19 členů. Zakládajícími členy jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později přistoupily Řecko (leden 2001), Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (oba leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014) a Litva (leden 2015). Euro tak nyní používá 341 milionů občanů EU.

Zavést euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země EU, tedy včetně České republiky. Praha však dávala opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Současná vláda Petra Fialy v programovém prohlášení slibuje zpřísnit rozpočtová pravidla a splnit podmínky pro přijetí eura.

Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit tzv. kritéria konvergence: mimo jiné deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta hrubého domácího produktu, měna země ve směnném mechanismu ERM-2 či veřejný dluh maximálně 60 % HDP. Tato pravidla a postihy za jejich nedodržování stanoví Pakt stability a růstu z roku 1997.