Co musíte ráno vědět (1. dubna)

1. Americké akcie ve čtvrtek oslabily, za první čtvrtletí zaznamenaly nejprudší kvartální pokles za dva roky

Americké akcie ve čtvrtek podruhé v řadě oslabily, dolů je tlačily obavy z vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou a z jeho dopadů na inflaci a měnovou politiku ve Spojených státech. Za celý první kvartál vykázaly hlavní indexy nejprudší čtvrtletní pokles za dva roky. Index Dow ve čtvrtek ztratil 1,56 % a uzavřel na 34 678,35 bodu, širší S&P 500 klesl o 1,57 % na 4 530,41 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 1,54 % na 14 220,52 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 7,45 % na 20,77 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o tři bazické body na 2,327 %.

2. Evropské akcie ve čtvrtek oslabily, hlavní indexy odepsaly kolem procenta

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo v červených číslech. Investoři nadále věnovali pozornost situaci na východě Evropy a vyhodnocovali rovněž ekonomická data v čele s nezaměstnaností v Německu a eurozóně nebo britským HDP. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,94 % na 455,86 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ztrátou 0,83 % na 7 515,68 bodu, německý DAX se snížil o 1,31 % na 14 414,75 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 1,21 % na 6 659,87 bodu.

3. Pražská burza ve čtvrtek mírně vzrostla, dařilo se akciím ČEZ

Index PX pražské burzy ve čtvrtek posílil o 0,21 % na 1 367,33 bodu. Růst táhly především akcie skupiny ČEZ, výraznějšímu posílení bránilo oslabení Erste. V záporných číslech zakončila seanci většina titulů.

4. Očekávané události

Pátek bude dnem finálních březnových indexů nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru. Vedle nich budou investoři vyhodnocovat ještě inflaci v eurozóně a ve Spojených státech data z trhu práce nebo stavební výdaje. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. ČNB na březnovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu na 5 %

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na 5 %, nejvyšší úroveň od roku 2001. Důvodem růstu sazby je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.

6. Česká ekonomika loni vzrostla o 3,3 %, potvrdil ČSÚ. V čtvrtém čtvrtletí meziročně přidala 3,6 %

Česká ekonomika loni vzrostla o 3,3 %, v čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 %, potvrdilo v pátek zveřejněné další zpřesnění odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt v čtvrtém kvartálu stoupl o 0,8 %, v předchozím odhadu ČSÚ uváděl růst o 0,9 %.

7. Sankce proti Rusku mohou narušit dominantní postavení dolaru, varuje MMF

Finanční sankce uvalené na Rusko by mohly postupně oslabovat dominantní postavení amerického dolaru a jejich výsledkem může být větší roztříštěnost mezinárodního měnového systému. Uvedla to v rozhovoru s listem Financial Times první náměstkyně šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Gita Gopinathová.

8. Míra nezaměstnanosti v EU v únoru klesla na 6,2 %, v eurozóně se snížila na 6,8 %

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procentního bodu na 6,2 %. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti snížila stejným tempem na 6,8 %. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České republice. Situace na trhu práce v EU je nyní mnohem příznivější i než před rokem. Loni v únoru činila míra nezaměstnanosti v EU 7,5 %, v eurozóně pak 8,2 %.

9. EBRD: Ruská a ukrajinská ekonomika letos kvůli válce klesnou nejvýrazněji za 25 let

Invaze Ruska na Ukrajinu uvrhne obě země do nejvýraznějšího hospodářského poklesu za posledních 25 let. Ukrajina by ale mohla v roce 2023 výrazně ožít, pokud se podaří brzy uzavřít příměří. Uvedla to Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).

10. Evropská komise provedla kontroly v plynárenských společnostech v Německu

Evropská komise kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu provedla kontroly v několika společnostech v Německu, které se věnují dodávkám, transportu a skladování zemního plynu. Konkrétní firmy komise v prohlášení neuvedla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že v hledáčku byly německé kanceláře ruského Gazpromu. Mluvčí RWE sdělila, že této společnosti se kontroly netýkaly, a to ani v Německu, ani v České republice.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Soud v Německu odmítl městskou daň Tübingenu za obaly jídla s sebou

Daň za obaly jídla a nápojů s sebou, kterou od letošního roku jako jediné německé město vybírá Tübingen na jihozápadě země, neplatí. Tento týden to oznámil nejvyšší správní soud v Bádensku-Würtembersku, na který se obrátila tübingenská franšíza řetězce McDonald's. Pro starostu Borise Palmera za Zelené je verdikt velkou porážkou, neboť zavedení daně považoval za příklad i pro další německá města.

"Tübingenská vyhláška o dani za obaly je neúčinná, žádost o regulační kontrolu tak byla úspěšná," oznámil soud. Odůvodnění verdiktu bude k dispozici předběžně v dubnu, ale po jeho doručení se může Tübingen obrátit na spolkový správní soud. Palmer nad verdiktem vyslovil lítost.

"V Tübingenu se rozmáhají obaly pro opakované používání, město je čistější a naprostá většina lidí je spokojena. Na spolkové úrovni to je naopak. Opakovaně použitelné obaly mizí a prosazuje se kultura vyhazování. Verdikt je proto zklamáním," řekl Palmer veřejnoprávní stanici SWR.

Podle Palmera ale nynější rozsudek neznamená, že daň v Tübingenu automaticky skončila. Zastupitelstvo nyní musí rozhodnout, zda se verdiktu podřídí, nebo zda se obrátí s žádostí o revizi na spolkový soud. Pokud bude spor posuzovat spolkový soud, bude až do jeho rozhodnutí daň platit.

Univerzitní město se už v roce 2020 rozhodlo kvůli nepořádku a odpadkovým košům přeplněným obaly potravin rychlého občerstvení zavést zvláštní daň, která by vedla k ekologičtějšímu chování prodejců a zákazníků. Kvůli pandemii nemoci covid-19 ale město tento krok odložilo na letošní leden.

Od 1. ledna si tak zákazníci, kteří si kupovali jídlo a nápoje s sebou, připlatili několik desítek centů. Za přiložený příbor či napichovátko to bylo 20 centů a za kelímek či tácek dalších 50 centů. Poplatky se sčítaly, ale za jeden nákup mohla daň činit nejvýše 1,5 eura.

Tübingenská pobočka McDonald's opatření považovala za nepřiměřené, proto se obrátila na soud. Franšíza poukazovala především na to, že není možné, aby každé město zavádělo takto odlišná opatření, protože je to v rozporu se spolkovým právem.

Tübingen společně se zdaněním jednorázových obalů podporuje podniky, které zavedou opakovaně použitelné nádobí. Ve městě mohou podniky získat i dotaci na nákup myčky. V Tübingenu je mimo jiné rozšířen systém zálohovaných a opakovaně použitelných kelímků Recup. Jeden takový kelímek podle výrobce nahradí za dobu své životnosti zhruba tisícovku těch jednorázových.

Tübingen se v Německu stal známým nejen daní, ale také vlastním způsobem boje s pandemií. Jako první totiž vsadil na pravidelné a bezplatné testování obyvatel, díky kterému se těšil nízké míře nákazy. Součástí takzvané tübingenské cesty bylo i zavedení testů pro vstup do restaurací a kaváren, což se později stalo vzorem pro zbytek Německa. Také zavedení daně na jednorázové obaly bylo v Německu ojedinělé. O podobný krok se pokusil v roce 1998 hesenský Kassel, jeho plány ale ústavní soud označil za v rozporu se základním zákonem země.