Co musíte ráno vědět (21. dubna)

1. Americké akcie ve středu uzavřely smíšeně, index Nasdaq Composite oslabil vlivem propadu cenných papírů Netflixu

Akcie ve Spojených státech uzavřely ve středu smíšeně. Index technologického trhu Nasdaq Composite oslabil vlivem propadu akcií internetové televize Netflix, index Dow oproti tomu posílil díky pozitivním výhledům firem Procter & Gamble a IBM. Index Dow vzrostl o 0,71 % na 35 160,79 bodu, širší S&P 500 klesl o 0,06 % na 4 459,45 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite odepsal 1,22 % na 13 453,07 bodu. Index volatility VIX klesl o 4,91 % na 20,32 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o asi devět bazických bodů na 2,832 %.

2. Evropské akcie ve středu posílily, dařilo se hlavně technologickým titulům

Obchodování na západoevropských akciových trzích v polovině týdne skončilo v zelených číslech, nejlépe dopadly technologické tituly. Hospodářské výsledky zveřejnily ve středu Danone, Heineken nebo ASML Holding. Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,84 % na 460,10 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,37 % na 7 629,22 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,47 % na 14 362,03 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 1,38 % na 6 624,91 bodu.

3. Pražská burza ve středu posílila a umazala část úterních ztrát, rostly akcie bank

Index PX pražské burzy ve středu vzrostl o 0,51 % na 1 369,89 bodu, a umazal tak část úterních ztrát. Vzhůru ho táhlo především posílení bank, mírně zpevnil také ČEZ.

4. Očekávané události

Ve čtvrtek se mohou investoři těšit na informace o evropské inflaci a spotřebitelské důvěře, v USA bude pozornost věnována veřejnému vystoupení šéfa Fedu Jeromea Powella a vyjdou týdenní statistiky z trhu práce a index průmyslové aktivity filadelfského Fedu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Výrobní ceny v Německu v březnu vlivem války na Ukrajině rekordně vzrostly

Výrobní ceny v Německu se v březnu meziročně zvýšily o rekordních 30,9 %. Ve středu to oznámil spolkový statistický úřad. Upozornil zároveň, že březnová data už odrážejí první dopady války na Ukrajině. Za růstem výrobních cen stály především ceny energií, které se meziročně zvýšily o 83,8 %.

6. Netflix poprvé připustil, že může nabídnout levnější předplatné s reklamou

Americká internetová televize Netflix poprvé připustila, že by mohla začít nabízet i levnější předplatné podpořené příjmy z reklamy. Netflix reklamě na své streamovací platformě dlouho odolával, nyní ji ale zvažuje, aby zastavil úbytek předplatitelů. Podle spoluředitele společnosti Reeda Hastingse dává taková možnost nyní smysl.

7. MMF: Vlády by měly před dopady inflace chránit ty nejzranitelnější

Vlády by měly daňově podpořit ty nejzranitelnější, kterých se kvůli válce na Ukrajině nejvíce dotkne růst cen energií a potravin a kteří čelí narůstající potravinové nejistotě. Ve své nejnovější zprávě o fiskálním vývoji to ve středu uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).

8. Akcionáři Komerční banky schválili výplatu dividendy 43,80 Kč na akcii

Valná hromada Komerční banky rozhodla ve středu vyplatit z loňského zisku dividendu 43,80 Kč na akcii před zdaněním. Nárok na dividendu budou mít akcionáři, kteří budou vlastníky akcií Komerční banky k 29. dubnu. Dividenda se pak začne vyplácet 23. května.

9. Rusnok: Nelze vyloučit další růst úrokových sazeb, letos neklesnou

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok nevyloučil na zasedání bankovní rady na začátku května další zvýšení úrokových sazeb. Zároveň uvedl, že vysoké sazby ponechá banka delší dobu, než původně očekávala. Jejich pokles tak letos spíše nelze čekat. Rusnok to řekl novinářům po představení nového návštěvnického centra ČNB.

10. Meziroční míra inflace v Kanadě v březnu vystoupila nejvýše za 30 let

Meziroční míra inflace v Kanadě v březnu vystoupila nejvýše za 30 let, kvůli rozsáhlým cenovým tlakům se dostala na 6,7 %. Je to o procentní bod více než v únoru a výrazně nad očekáváním analytiků. Informoval o tom ve středu kanadský statistický úřad.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Newyorský starosta čelí kritice kvůli neochotě zveřejnit daňová přiznání

Starosta nejlidnatějšího amerického města New York Eric Adams čelí v posledních dnech kritice médií a nevládních organizací kvůli neochotě zveřejnit svoje daňová přiznání, jak bylo pro držitele jeho úřadu v posledních desetiletích zvykem. Adams v úterý prohlásil, že jeho kancelář dá veřejnosti k dispozici informace o daních, podle serveru Politico ovšem není jasné, co do nich starosta zahrne a kdy dokumenty zveřejní.

Ve státu New York i jinde v USA je zvyklostí, že nejvyšší činitelé zveřejňují svá daňová přiznání, z nichž lze vyčíst, kolik vydělávají, jaké vlastní nemovitosti a také jaké učinili dary na dobročinné účely. Guvernérka státu Kathy Hochulová například svoje daňové přiznání zveřejnila v pátek stejně jako prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová.

Vysokým představitelům zveřejnění dokumentů neukládá zákon, nicméně pět přímých Adamsových předchůdců ve funkci tak v zájmu transparentnosti učinilo. Současný starosta desetimilionového města se nicméně v pátek vyhýbal otázkám novinářů na toto téma a v úterý pak bez bližších podrobností oznámil, že jeho kancelář zveřejní daňové informace. "Zveřejníme daňové informace. Pamatujte, nemám takovou povinnost. To víme, že? Aby ohledně toho bylo jasno. Tak aby nevznikl dojem, že mám takovou povinnost. Nemám ji. Ale zveřejníme daňové informace," řekl k věci novinářům.

Adams čelil kontroverzím kvůli svým daňovým přiznáním už při předvolební kampani. Dokumenty, které tehdy předložil, musel totiž několikrát doplňovat a upravovat. V přiznání například tvrdil, že nestrávil žádný čas ve svém bytu ve čtvrti Brooklyn, který přitom veřejně označoval za svůj domov. Chyby v daňových přiznáních pak svedl na svého účetního, který podle něj v době finalizace dokumentů přišel o střechu nad hlavou. Upravené daňové dokumenty přitom později už nezveřejnil.

Nezveřejněním svých daňových přiznání v USA v posledních letech nechvalně proslul bývalý republikánský prezident Donald Trump, který tím porušil asi čtyřicetiletou tradici amerických prezidentů. Trumpovi kritici tvrdí, že realitní magnát na veřejnosti nadhodnocuje svoje jmění, aby působil jako úspěšný podnikatel, ačkoliv jeho firmy čelí výrazným finančním potížím. Demokraté se snažili získat Trumpovy dokumenty prostřednictvím řady žalob, z nichž některé uspěly. Přiznání se však zatím nedostala na veřejnost.