Co musíte ráno vědět (15. června)

1. Americké akciové indexy v úterý uzavřely smíšeně, čeká se na rozhodnutí Fedu o měnové politice

Akcie ve Spojených státech před očekávaným růstem úroků v USA převážně klesly, vymanit ze ztrát se podařilo jen technologickým titulům. Měnový výbor centrální banky USA by měl ve středu, na závěr svého dvoudenního zasedání, oznámit zvýšení úrokových sazeb. Původní odhady počítaly se zvýšením sazeb o půl procentního bodu, po oznámení údajů o květnové inflaci však rostou spekulace, že by úroky mohly vzrůst až o 0,75 procentního bodu. Index Dow klesl o 0,50 % na 30 364,83 bodu, širší index S&P 500 se snížil o 0,38 % na 3 735,48 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite vzrostl o 0,18 % na 10 828,35 bodu. Index volatility VIX klesl o 3,91 % na 32,69 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA vystřelil o dalších jedenáct bazických bodů výše na 3,479 %, když během dne stoupl na zhruba 11leté maximum. Ceny ropy se snížily zhruba o procento, do půl procenta odepsaly zlato a stříbro a bitcoin ztratil okolo sedmi procent.

2. Evropské akcie v úterý opět zlevnily, index STOXX Europe 600 od začátku roku odepisuje 16,5 %

Obchodování na západoevropských akciových trzích také v úterý skončilo v červených číslech. K negativní náladě mezi investory přispívá v posledních dnech páteční zpráva o překvapivě silném růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech, která podporuje očekávání razantního zpřísňování měnové politiky. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,26 % na 407,32 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,25 % na 7 187,46 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,91 % na 13 304,39 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,20 % na 5 949,84 bodu. Benchmark STOXX Europe 600 od začátku roku odepisuje už 16,5 %. V úterý z jednotlivých sektorů nejvýrazněji klesl maloobchod (-2 %), naopak v plusu uzavřel bankovní sektor (+1,3 %).

3. Pražská burza v úterý potřetí v řadě klesla, index PX se snížil o 0,32 %

Pražská burza v úterý potřetí v řadě klesla, ale už ne tak výrazně jako v pondělí a v pátek. Index PX ubral 0,32 % na 1 290,40 bodu. Ztrácely akcie bank. Cenné papíry Erste Group Bank zlevnily o 1,92 % na 664 korun, cenné papíry Komerční banky přišly o 1,67 % a uzavřely na 675,50 Kč a MONETA Money Bank oslabila o 0,26 % na 76,80 Kč.

4. Očekávané události

Ve středu nad ránem Čína odtajní zprávy o průmyslové výrobě a maloobchodních tržbách a dopoledne zveřejní Eurostat zprávy o průmyslové výrobě a obchodní bilanci eurozóny. Spojené státy odpoledne přidají indexy dovozních a vývozních cen, index podnikatelské aktivity newyorského Fedu (Empire State index), maloobchodní tržby, podnikové zásoby nebo index realitního trhu NAHB a ve 20.00 SELČ oznámí americká centrální banka výsledek dvoudenního měnověpolitického zasedání. Odpoledne se investoři ve Spojených státech zaměří na výrobní inflaci. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. ZEW: Důvěra investorů v německou ekonomiku v červnu stoupla

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v červnu druhý měsíc za sebou zvýšila. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil hospodářský institut ZEW. Index ekonomické nálady v červnu vystoupil na -28 bodů z -34,3 bodu v předchozím měsíci. Před invazí ruských vojsk na Ukrajinu byl ale ukazatel vysoko v kladných číslech.

6. Gazprom: Přepravní kapacita plynovodu Nord Stream 1 kvůli opravám výrazně klesla

Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 % na 100 milionů krychlových metrů denně. Oznámila to v úterý ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, jde o hlavní trasu pro export ruského plynu do Evropské unie. Cena plynu se po zprávě začala výrazněji zvyšovat.

7. Příjmy ukrajinského rozpočtu po invazi pokrývají méně než polovinu výdajů

Příjmy ukrajinského rozpočtu pokrývají po ruské invazi méně než polovinu výdajů. Pokud nepřijde další zahraniční finanční pomoc, Kyjev bude muset výrazně snížit rozpočtové výdaje. V rozhovoru s místní televizí to podle Reuters v úterý uvedl předseda výboru ukrajinského parlamentu pro finance, daně a cla Danylo Hetmancev.

8. Míra nezaměstnanosti v Británii se v dubnu poprvé od roku 2020 zvýšila

Míra nezaměstnanosti v Británii se v tříměsíčním období do konce dubna zvýšila na 3,8 % z 3,7 % v období tří měsíců do konce března. Nárůst tak zaznamenala poprvé od konce roku 2020, oznámil v úterý britský statistický úřad. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpovídali, že míra nezaměstnanosti se naopak sníží a dostane se na 3,6 %.

9. Inflace v Německu v květnu vystoupila na 7,9 %, potvrdila konečná data statistického úřadu

Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v květnu zvýšilo na 7,9 %, což je maximum od první ropné krize na přelomu let 1973 a 1974. Ve finální zprávě to v úterý oznámil německý statistický úřad Destatis. Motorem inflačního růstu je podle statistiků především růst cen energií, což souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu.

10. Rakouská vláda představila soubor opatření k omezení dopadů inflace

Rakouská vláda v úterý představila soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace. Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Kabinet uvedl, že tato opatření v letošním roce přijdou zhruba na šest miliard eur.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Hodnota majetku 500 nejbohatších lidí už letos klesla o 1,4 bilionu dolarů

Hodnota majetku 500 nejbohatších lidí světa už se v letošním roce snížila o 1,4 bilionu dolarů. Jen za pondělí, kdy akciové trhy ve Spojených státech zasáhl masivní výprodej, pokles hodnoty majetku činil 206 miliard dolarů. S odkazem na svůj žebříček, který sleduje hodnotu majetku nejbohatších lidí světa, to v úterý uvedla agentura Bloomberg. Finanční trhy se letos dostaly pod značný tlak kvůli obavám z dopadů vyšších úrokových sazeb a inflace.

Letošní vývoj kontrastuje s loňským rokem, kdy se hodnota majetku bohatých lidí díky růstu na burzách zvyšovala. Podle nové zprávy poradenské společnosti Capgemini se loni počet lidí s investovatelnými aktivy v hodnotě minimálně jednoho milionu dolarů zvýšil o 7,8 % na 22,5 milionu. Celková hodnota majetku těchto lidí vzrostla o 8 % na rekordních 86 bilionů dolarů.

"Když se podíváme zpět na několik posledních let, stále to roste," uvedl Klaus-Georg Meyer ze společnosti Capgemini. "Naše prognóza na letošní rok je však mnohem opatrnější," dodal. Jedničkou v počtu dolarových milionářů v loňském roce podle údajů Capgemini byly Spojené státy, za kterými následovaly Japonsko a Německo.

Nejbohatším člověkem světa je nyní šéf automobilky Tesla Elon Musk. Hodnota jeho majetku podle Bloombergu na konci pondělního obchodování na newyorské burze činila 197 miliard dolarů. Oproti pátku se tak snížila téměř o 12 miliard dolarů a od začátku roku se propadla o více než 73 miliard dolarů.

Jedinou českou zástupkyní v žebříčku 500 nejbohatších lidí světa sestavovaném agenturou Bloomberg je nyní vdova po zesnulém většinovém majiteli skupiny PPF Petru Kellnerovi Renáta Kellnerová. Hodnota jejího majetku letos podle žebříčku klesla o 1,15 miliardy dolarů na 12,1 miliardy dolarů.