Analytici: Vláda zastropuje ceny elektřiny a plynu. Co to (ne)znamená pro akcie ČEZ?

Petr Bártek (Česká spořitelna)

Česká vláda v pondělí oznámila cenový strop pro elektřinu pro domácnosti, veřejné instituce a malé podniky na 6 Kč/KWh včetně DPH (zhruba 200 EUR/MWh bez DPH) a pro zemní plyn 3 Kč/KWh. Regulace se projeví již v zálohách od listopadu 2022 s platností do konce roku 2023 s možným prodloužením. Ceny pro průmysl budou dojednány po vyhlášení celoevropských opatření. Objemy pro veřejné instituce budou nakupovány prostřednictvím státního obchodníka (pravděpodobně prostřednictvím povinných nákupů přímo od výrobců; to ještě není zcela jasné). Cenový strop by měl podle Ministerstva financí vyjít stát na maximálně 130 miliard Kč a bude financován především ze tří zdrojů:

• z výnosů a dividend od státních podniků, tedy především ČEZ, ale i Lesů ČR a dalších,
• z takzvané windfall daně v objemu zhruba 70 miliard Kč platné maximálně tři roky (o její výši se rozhodne až po dohodě na celoevropských opatřeních),
• z příjmů z prodeje emisních povolenek.

Trh již očekává celoevropské stropování cen pro výrobce s výjimkou zemního plynu okolo 200 EUR/MWh, takže česká regulace koncových cen je zhruba v souladu s tímto předpokladem. ČEZ byl na konci června zajištěn na 91 EUR/MWh pro 70 % objemu produkce na rok 2023, tedy hluboko pod tímto limitem. Pozitivně vnímáme, že stejný cenový strop bude platit i pro objemy, které má stát nakupovat přímo pro veřejné instituce, což dosud nebylo jasné. Samozřejmě by bylo žádoucí, aby státní obchodník nakupoval tyto objemy přímo na velkoobchodním trhu, protože není žádný důvod, aby je povinně vykupoval přímo od výrobců. Pro rok 2023 však alespoň výkupní cena bude reflektovat celkovou situaci v sektoru.

Chystaná struktura financování cenového stropu potvrzuje naši investiční tezi, že ČEZ bude velkým plátcem dividend. Například 100% dividendový výplatný poměr (111-121 Kč na akcii, zhruba 12% dividendový výnos) by jen v roce 2023 přinesl do státního rozpočtu od ČEZ 40-45,5 miliardy Kč.

Windfall daň na energie, banky a ropu a plyn nebude z legislativních důvodů zavedena dříve než v roce 2023. Do odhadů jsme již dříve zahrnuli 50% daň (zhruba 33 miliard Kč pouze od ČEZ) z nadprůměrných zisků. Tento odhad může být mírně pod finální schválenou hodnotou (ministerstvo uvažuje o 61-81 %), ale předpokládáme, že v současnosti je již mnohem vyšší dopad zahrnutý v ceně akcií ČEZ.

Prodej emisních povolenek (zhruba 60 milionů kusů za rok) za ceny vyšší o asi 30 EUR na kus a rok by mohl do státního rozpočtu přinést dalších až 45 miliard Kč. Pouze ČEZ a povolenky by tak mohly pokrýt prakticky plnou výši předpokládaných rozpočtových nákladů.

Potvrzujeme pozitivní pohled na akcie ČEZ. Po zveřejnění detailního návrhu windfall daně a v závislosti na způsobu nuceného prodeje části objemů produkce státu své odhady pravděpodobně mírně upravíme.

Jan Raška (Fio banka)

Z hlediska ČEZ považujeme za důležité to, že stát bude rozdíl mezi cenovým stropem a tržní cenou energetickým společnostem kompenzovat. Vláda zároveň chystá zavedení mimořádné daně, kterou by se tyto výdaje částečně vyrovnávaly. Rozhodnutí o ní ale vláda odkládá na další dny, chce totiž počkat na vyjádření Evropské komise (která by měla rovněž oznámit konkrétnější kroky ohledně regulace energetiky) a reagovat i na ně. Myslíme si, že je možné, že pokud by komise nakonec oznámila cenový limit u elektřiny 200 EUR/MWh (to znamená, že to, co by energetické firmy prodávaly nad 200 EUR/MWh, by musely odvádět do nějakého společného fondu, ze kterého by se pak hradily kompenzace spotřebitelům), mimořádné zdanění pro tuzemské energetické firmy by nemuselo být ani zavedeno.

Představený model regulace energetiky nevypadá z hlediska ČEZ nijak dramaticky, spíše neutrálně. Zavedení cenového stropu by mělo být ČEZ kompenzováno a otázka mimořádného zdanění zůstává otevřená s ohledem na možné celoevropské řešení.

Bohumil Trampota (Komerční banka)

Předpokládáme, že daň z mimořádných zisků by se zavedla až pro rok 2023. Návrh musí projí legislativním kolečkem. Zdá se, že navrhovaných 6 Kč/kWh včetně DPH (necelých 5 Kč bez DPH) zhruba odpovídá nedávno diskutovanému stropu 200 EUR/MWh (bez DPH). ČEZ prodává svou produkci na tento rok za průměrných asi 110 EUR/MWh a pro příští rok měl k 30. červnu prodáno 70 % objemu výroby za průměrných 90,50 EUR/MWh. Podle našich odhadů by se průměrná realizovaná cena elektřiny od ČEZ pro příští rok mohla pohybovat kolem 150 EUR/MWh, tedy komfortně pod navrhovaným stropem.

Důležité pro ČEZ ale je, že jedním ze zdrojů by měly být také vysoké dividendy. Letos (1. listopadu 2022) vyplatí ČEZ 48 Kč na akcii. Příští tok (ze zisku za rok 2022) čekáme 74 Kč (při 80% výplatním poměru). Podle prohlášení ministra financí se ale dá čekat buď 100% výplata, nebo speciální dividenda. V případě, že by se výplatní poměr navýšil na 100 %, očekáváme dividendu asi 100 Kč na akcii. Z této částky by dostal stát 70 % (jeho podíl v ČEZ) plus ze zbytku dalších 15 % jako daň z dividend. Celkem by to bylo zhruba 40 miliard Kč v příštím roce pouze z dividend ČEZ. Co se týká daně z mimořádných zisků ČEZ, bude záležet na tom, jaká bude daňová sazba a z jaké části zisku se daň bude počítat. Odhadujeme z mimořádného zisku ČEZ další nižší desítky miliard Kč pro rozpočet ČR.