Co musíte ráno vědět (13. února)

Jak zakončily uplynulý týden akcie v Evropě a na Wall Street, jaká byla v lednu v Česku inflace a jaké vyhlídky na důchod mají dnešní čeští třicátníci? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie v pátek uzavřely smíšeně, index Nasdaq Composite zaznamenal první letošní týdenní pokles
Americké akcie zakončily páteční obchodování smíšeně, index Dow vzrostl, pomohly mu hlavně energetické firmy, technologický index Nasdaq Composite ovšem klesl kvůli ztrátám velkých titulů v reakci na růst výnosů státních dluhopisů USA. Investoři nyní čekají na údaje o lednové inflaci, které budou zveřejněny příští týden. Zpráva by jim měla pomoci ujasnit názor na další vývoj úrokových sazeb v USA. Index Dow v pátek vzrostl o 0,50 % na 33 869,27 bodu, širší S&P 500 se zvýšil o 0,22 % na 4 090,46 bodu a Nasdaq Composite klesl o 0,61 % na 11 718,12 bodu. Z jedenácti hlavních sektorů indexu S&P 500 se nejlépe dařilo energetice, která díky růstu cen ropy posílila. Naopak sektor spotřebního zboží, které není považované na nezbytné, oslabil. Index volatility VIX klesl o 0,87 % na 20,53 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o šest bazických bodů na 3,743 %. Za celý týden index Dow ztratil 0,17 %, S&P 500 klesl o 1,11 % a Nasdaq Composite se propadl o 2,41 %, a zaznamenal tak první týdenní pokles v letošním roce.
2. Evropské akcie v pátek zlevnily, v červených číslech skončily indexy i v týdenním horizontu
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v červených číslech. Pod nulou uzavřela většina sektorů, nejvýrazněji klesla odvětví cestování a volnočasových aktivit. Tlak na riziková aktiva vytvářel mimo jiné růst výnosů dluhopisů. Dařilo se nicméně sektoru ropy a plynu, který podporoval růst cen energetických komodit. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,96 % na 457,89 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,36 % na 7 882,45 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,39 % na 15 307,98 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,82 % a uzavřel na 7 129,73 bodu. Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 0,62 %, FTSE 100 se snížil o 0,24 %, DAX odepsal 1,09 % a CAC 40 přišel o 1,44 %.
3. Pražská burza v závěru týdne oslabila, výrazně ztrácely akcie Erste
Pražská burza v pátek oslabila poté, co se ve čtvrtek dostala na nejvyšší hodnotu za téměř rok. Index PX klesl o 0,60 % na 1 380,41 bodu. Nepomohl mu ani růst akcií energetické společnosti ČEZ. Výrazně ztrácela Erste Group Bank. Za celý uplynulý týden akcie na pražské burze podle indexu PX přidaly 1,87 %, nejvíce posílily akcie ČEZ, naopak nejvýrazněji oslabily akcie společnosti Pilulka Lékárny.
4. Očekávané události
Pondělí na data bohaté nebude, pouze Švýcarsko dopoledne zveřejní inflační data. V 10.00 také Investiční web nabídne Expertní tržní výhled, jehož hostem bude makléř z WOOD & Company Lukáš Novotný. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Meziroční inflace v Česku v lednu stoupla na 17,5 %, v Evropě nadále patřila k vyšším
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 %. Tempo inflace se zvýšilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 %. Vliv měly vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti zejména ceny za energie, zdražily ale také teplo, vodné a stočné i potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent. Vyplývá to z údajů, které v pátek na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
6. Britská ekonomika v čtvrtém čtvrtletí stagnovala
Britská ekonomika v čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně stagnovala. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou v pátek zveřejnil britský statistický úřad (ONS). Ekonomice se tak těsně podařilo vyhnout technické recesi, jak se označuje pokles hrubého domácího produktu alespoň dvě čtvrtletí po sobě.
7. Reuters: Ford plánuje v USA postavit závod na baterie za 3,5 miliardy USD
Americká automobilka Ford Motor plánuje postavit ve Spojených státech továrnu na lithium-železo-fosfátové akumulátory za 3,5 miliardy USD. Investice by mohla být oznámena již v pondělí. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Ford bude závod vlastnit a provozovat s čínským výrobcem baterií Contemporary Amperex Technology (CATL), který bude technologickým partnerem a má pomoci s vývojem baterií. Závod ve státě Michigan by měl údajně zaměstnat nejméně 2 500 pracovníků.
8. Moody's snížila rating Ukrajiny hlouběji do spekulativního pásma na Ca
Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň hlouběji do spekulativního pásma na Ca. Výhled ratingu změnila na stabilní z negativního, což znamená, že neplánuje v nejbližších měsících rating země měnit. Důvodem zhoršení ratingu jsou dopady války s Ruskem, které budou pravděpodobně představovat dlouhodobé problémy pro ukrajinskou ekonomiku a veřejné finance.
9. Ford snížil podíl ve výrobci elektromobilů Rivian na 1,15 %
Americká automobilka Ford Motor snížila svůj podíl ve výrobci elektromobilů Rivian Automotive na 1,15 %. Na konci roku 2021 přitom Ford držel v Rivianu podíl 11,4 %. Rivian se potýká s výrobními problémy a Ford nedávno oznámil pokles zisku a předpověděl, že ho čeká těžký rok. Za loňský rok také zaúčtoval 7,4 miliardy USD jako odpis hodnoty investice do Rivianu.
10. Bloomberg: Air India od Boeingu a Airbusu objedná až 540 letadel
Letecká společnost Air India podepsala dohody s výrobci letadel Airbus a Boeing, od nichž by mohla objednat až 540 strojů. Informovala o tom v pátek agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje, podle nichž by indické aerolinky mohly věc oficiálně oznámit příští týden. Podle Bloombergu by se mohlo jednat o největší nákup v historii letecké dopravy. Air India se snaží vytvořit úspornou flotilu, která by mohla konkurovat místním nízkonákladovým hráčům a silným leteckým společnostem z Perského zálivu. Zástupci společností Airbus, Boeing a Air India se k věci odmítli vyjádřit. Hodnotu dohod zdroje nezmiňují, podle dřívější zprávy agentury Reuters se bude pohybovat v řádu desítek miliard dolarů.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Dnešní padesátníci mají jít v ČR do důchodu v 66 letech, třicátníci v 68 letech
Dnešní padesátníci by měli jít v ČR do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci mají mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně by měli jít do penze v 68 letech. Zjistila to Česká televize z materiálu ministerstva práce a sociálních věcí dohodnutého na koaliční radě minulý týden. Podle mluvčího vlády Václava Smolky ale vládní koalice ještě změnu neschválila, jde jen o jeden z návrhů ekonomů. Na Twitteru v neděli uvedl, že informace, které zveřejnila ČT, jsou nesprávně prezentovány. Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let.
Očekávaná úspora při zvýšení důchodového věku do roku 2060 o dva roky se podle materiálu MPSV a výpočtu ČT pohybuje okolo jednoho procenta HDP, tedy 73 miliard Kč, u zvýšení o tři roky je to 1,5 % HDP, tedy 109,5 miliardy Kč.
V roce 2030 se má věk pro odchod do důchodu zastavit na 65 letech. Změny se podle ČT nedotknou těch, kterým je nyní 57 let a více. "Po roce 2030 začnou do penze chodit populačně silné ročníky. Myslím si, abychom udrželi slušné důchody, tak o tom musíme debatovat," řekl ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zatímco opoziční SPD návrh nepodporuje, hnutí ANO je připraveno o něm jednat.
Například muž, kterému je nyní 37 let, by měl jít do důchodu v 66 letech. Ještě později, v 68 letech, má jít do penze muž, kterému je nyní 26 let.
V interním materiálu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby i po roce 2030 rostl důchodový věk postupně. S každým ročníkem o necelé dva měsíce. Jurečka v současnosti nechtěl dokument navržený koaliční radě minulý týden komentovat. Zároveň dodal, že z náročných profesí by se odcházelo do důchodu dříve bez sankcí. Takových lidí je asi půl milionu.
"Chápeme, že debata o posunu hranice odchodu do důchodu je pro média atraktivní. Nicméně je třeba respektovat fakt, že definitivní návrh změn ještě není hotový," uvedl na Twitteru Smolka. O definitivních změnách bude podle něj veřejnost včas informována, uskuteční se o nich také debata s opozicí.
Ženy s jedním dítětem nyní odchází do penze v 63 letech a osmi měsících a ženy se dvěma dětmi v 62 letech a osmi měsících.