Co musíte ráno vědět (15. února)

1. Americké akcie v úterý uzavřely smíšeně, vzrostl pouze technologický index Nasdaq

Akciové indexy ve Spojených státech v úterý uzavřely nejednotně, vzrostl pouze technologický Nasdaq. Zpráva o vývoji inflace v USA za leden nezměnila očekávání trhu ohledně dalšího postupu americké centrální banky při zvyšování úrokových sazeb. Index Dow klesl o 0,46 % a zakončil obchodování na 34 089,27 bodu a širší S&P 500 odepsal 0,03 % na 4 136,13 bodu, zatímco Nasdaq Composite se zvýšil o 0,57 % na 11 960,15 bodu. Index volatility VIX klesl o 7,03 % na 18,91 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil a tři a půl bazického bodu na 3,753 %.

2. Evropské akciové indexy v úterý uzavřely kolem nuly, dařilo se telekomunikačnímu odvětví

Obchodování na západoevropských akciových trzích v úterý skončilo nejednotně, zisky ani ztráty hlavních indexů ale nebyly výrazné. Investoři věnovali pozornost zpřesněné zprávě o vývoji evropské ekonomiky na konci loňského roku a inflačním datům za leden ze Spojených států. Dařilo se akciím firem z telekomunikačního odvětví, které jako celek zpevnilo o 1,7 %. Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,08 % na 462,40 bodu, britský FTSE 100 přidal rovněž 0,08 % na 7 953,85 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,07 % na 7 213,81 bodu, zatímco německý DAX uzavřel se ztrátou 0,11 % na 15 380,56 bodu.

3. Pražská burza v úterý posílila. Index PX přidal téměř procento a akcie ČEZ stanovily nové půlroční maximum

Pražská burza v úterý nadále rostla, index PX posílil o 0,88 % na 1 410,37 bodu. Hodnota indexu narostla na nové dvanáctiměsíční maximu a od začátku roku benchmark přidává 17,4 %.

4. Očekávané události

Středeční ráno bude patřit britské výrobní a spotřebitelské inflaci a německému indexu velkoobchodních cen. Dopoledne ještě vyjde v Británii index cen rezidenčních domů DCLG a Eurostat za eurozónu vydá průmyslovou výrobu a výsledek obchodní bilance. Ve Spojených státech dojde odpoledne na zprávy o maloobchodních tržbách, podnikových zásobách a průmyslové výrobě a také na index průmyslové aktivity newyorského Fedu (Empire State index). Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Inflace v USA v lednu zvolnila na 6,4 %, čekal se výraznější pokles

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v lednu zpomalil na 6,4 % z prosincové hodnoty 6,5 %. Míra inflace tak klesla už sedmý měsíc v řadě a je nejníže od října 2021. Vyplývá to z úterní zprávy zprávy amerického ministerstva práce. Pokles inflace byl ale mírnější, než očekávali analytici. Ti její lednovou hodnotu v anketě agentury Reuters odhadovali na 6,2 %.

6. Ekonomika EU v čtvrtém čtvrtletí i podle zpřesněné zprávy Eurostatu stagnovala

Ekonomika Evropské unie loni v čtvrtém čtvrtletí stagnovala, hrubý domácí produkt se tak proti předchozím třem měsícům podle sezónně přepočtených údajů nezměnil. Ve zpřesněné zprávě to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlý odhad z konce ledna. Česká republika je však v recesi, její ekonomika o 0,3 % klesla. Ze zemí, z kterých jsou data k dispozici, jsou v recesi už jen Maďarsko a Finsko. V zemích platících eurem ekonomika o 0,1 % vzrostla, což je také v souladu s prvním odhadem Eurostatu. V třetím čtvrtletí růst v eurozóně činil 0,3 % a stejný byl i v celé EU.

7. Air India podepsaly smlouvu o nákupu 250 letounů od Airbusu a 220 letadel od Boeingu

Indická letecká společnost Air India si objednala 250 letounů od evropského výrobce Airbus a 220 letadel od jeho amerického konkurenta Boeing. Katalogová hodnota zakázky pro Boeing činí 34 miliard dolarů, Airbus již své katalogové ceny nezveřejňuje.

8. Výrobce elektromobilů BYD plánuje v Číně závod na baterie za 1,2 miliardy USD

Čínská společnost BYD, která je největším výrobcem elektromobilů na světě, plánuje investovat v Číně 1,2 miliardy USD do výstavby závodu na baterie pro elektromobily. S odvoláním na dokumentaci o posouzení vlivu na životní prostředí to v úterý uvedla agentura Reuters. Kapacita závodu v čínském městě Čeng-čou má činit 40 gigawatthodin.

9. Novým guvernérem japonské centrální banky bude akademik Kazuo Ueda

Novým guvernérem japonské centrální banky se stane akademik Kazuo Ueda. Ten je bývalým členem měnového výboru centrální banky a ve funkci nahradí Haruhika Kurodu, jehož druhé pětileté funkční období končí 8. dubna. Vyplývá to z dokumentů, které japonská vláda předložila parlamentu. Nominaci musí ještě schválit obě parlamentní komory, kde má ale vládnoucí koalice většinu.

10. Muskovi by údajně nevadil krach Tesly, kdyby konkurence měla lepší elektromobil

Šéfovi Tesly Elonu Muskovi by podle člena správní rady této společnosti Hiromičiho Mizuna nevadil krach automobilky, pokud by konkurence vyrobila lepší elektromobil. Mizuno, který je investičním ředitelem penzijního investičního fondu japonské vlády, to řekl v rozhovoru se zpravodajským serverem CNBC. Mizuno nicméně zdůraznil, že s tímto Muskovým přístupem nesouhlasí.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Britská inženýrka si na stavbě servisního modulu pro loď Orion plní sen

Společnost Airbus v severoněmeckých Brémách připravuje servisní moduly pro kosmickou loď Orion, se kterou se lidstvo vrací na Měsíc. Na projektu zde jako inženýrka pracuje i Britka Sian Cleaverová, která v rozhovoru s ČTK řekla, že si tak plní svůj životní sen, a to být osobně u pilotovaných vesmírných letů.

Cleaverová je v projektu Evropského servisního modulu (ESM), který lodi Orion poskytuje pohon, elektrickou energii a zásoby, průmyslovou manažerkou. Co přesně taková funkce obnáší, vysvětlila se smíchem. "Abych byla upřímná, někdy je rozumět funkcím složité i pro nás v Airbusu," řekla. "Průmyslový manažer dělá spoustu věcí. V tomto projektu je moje role spolupráce s průmyslovým zázemím, zajišťování vybavení a dodávek, které přicházejí od subdodavatelů. Mou hlavní odpovědností je to, že dodávky přijdou včas. A pokud jsou u dodavatelů problémy, tak společně pracujeme na řešení," uvedla.

Koordinace zásobování je podle Cleaverové někdy náročná, neboť komponenty přicházejí z různých částí Evropy a také Spojených států. Servisní modul, jehož montáž v Brémách trvá 16 měsíců, se skládá z více než 20 000 částí. "Často žonglujeme s řadou věcí naráz, ale když dodávky přijdou včas, je to zadostiučinění," uvedla.

Celý svůj podíl na projektu ESM považuje za práci snů, vrcholem pak pro ni je předání hotového díla. "Když jsme doručili ESM-1 a ESM-2 do Spojených států, byl to pro mě vrchol. Všechny předchozí náročné věci, nekonečné porady, to vše zmizí. A když pak sledujete start rakety s lodí a servisním modulem, je to něco úžasného," řekla.

Do Brém se Cleaverová přistěhovala z Británie, protože toužila podílet se na pilotovaných letech. "Spojené království není tak aktivní v pilotovaných letech, zajímá se o jiné aspekty vesmírných projektů, jako jsou třeba robotika nebo pozorování Země," řekla. Když od Airbusu dostala nabídku pracovat na ESM, neváhala. "Kvůli pilotovaným letům bych šla do jakékoli země. Pilotované lety jsou moje vášeň, takže pro mě bylo snadné se přestěhovat do Německa. Ve škole jsem navíc měla němčinu, Německo proto pro mě bylo docela známé prostředí," řekla.

Pracovním jazykem v Airbusu je angličtina, pracovníci ale běžně mluví i svými rodnými jazyky, což je další věc, kterou má Cleaverová na své práci ráda. "Neustále tady slyším angličtinu, němčinu, španělštinu, italštinu. Miluji to. Pro mě jako pro Britku je to úžasné, takže si to tady užívám," řekla. Široká mezinárodní spolupráce rovněž znamená, že pracovníci se setkávají i s jinými typy měrných soustav. V Británii, ač přijala metrický systém, jsou stále zakořeněny imperiální jednotky, Spojené státy zase používají svou měrnou soustavu. Ani to ale podle Cleaverové problém není.

"V Airbusu platí metrický systém. Pokud ale půjdeme o úroveň výše, kdy ESM v USA integrujeme s lodí Orion, tak je potřeba znát definice měrných soustav. Osobně jsem to nikdy nebrala jako problém, ale někdy si sama pro sebe v hlavě převádím metrický a imperiální systém," řekla.

To, že její práce se bude týkat vesmíru, věděla Cleaverová odmalička. "Prakticky od počátku," řekla. "Už když mi byly čtyři roky, rozhodla jsem se, že budu astronautkou. Jako malá jsem se ve škole zajímala o matematické a další exaktní vědní obory a věnovala jsem se astronomii. Na univerzitě jsem pak dělala fyziku a astrofyziku. Vždy mě poháněla touha poznat více o vesmíru. A nyní si říkám, co může být lepšího než tohle, co dělám. Vždyť posíláme lidi na Měsíc," řekla.

Jako mladá zvažovala, že by kvůli vesmírnému programu odešla do Spojených států, nyní je ale ráda, že takové příležitosti nabízí i Evropa. "Cítím jako velikou výsadu, že my Evropané jsme součástí takovýchto projektů," řekla.

Zatímco v 60. a 70. letech byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na současném lunárním programu Artemis spolupracuje s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) také Evropská kosmická agentura (ESA). A ESA se díky servisním modulům stala klíčovým partnerem NASA. Od programu Apollo se liší také cíle mise.

"Pro mě je Artemis odlišná. Neletíme na Měsíc na pár dní, tentokrát se vracíme s myšlenkou na udržitelnost. Nechceme tam strávit jen pár dní. Připravujeme si infrastrukturu, a až ji budeme mít, můžeme přemýšlet o využívání lunárních zdrojů pro kosmický výzkum a i pro nás na Zemi," řekla Cleaverová. "Tentokrát bude mise dalekosáhlá. Prvně jsem dokázali, že na Měsíc letět umíme. Došlo tehdy i na nějakou vědu na Měsíci. Nyní to ale děláme správnou cestou a lépe, s vyšší přidanou hodnotou," uvedla. Návrat na Měsíc vnímá i jako další stupeň k letu na Mars.