Co musíte ráno vědět (1. května)

1. Americké akcie v pátek posílily díky příznivým firemním výsledkům

Americké akcie v pátek opět zpevnily, k růstu přispěly příznivé výsledkové zprávy společností ExxonMobil a Intel. V plusu skončily hlavní indexy také v týdenním i měsíčním horizontu. Index Dow si v pátek připsal 0,80 % a zakončil obchodování na 34 098,16 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 0,83 % na 4 169,48 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,69 % na 12 226,58 bodu. Index volatility VIX klesl o 7,34 % na 15,78 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o deset bazických bodů na 3,428 %. Za týden Dow stoupl o 0,86 %, S&P 500 zpevnil o 0,87 % a Nasdaq Composite posílil o 1,28 %. Za duben index Dow stoupl o 2,48 %, S&P 500 přidal 1,46 % a Nasdaq Composite se zvýšil o 0,04 %.

2. Evropské akcie v pátek posílily, v týdenním horizontu se indexy na směru neshodly

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v zelených číslech, v týdenním horizontu však benchmarky zaznamenaly smíšené výsledky. V závěru týdne investoři vyhodnocovali sérii hospodářských výsledků firem a rovněž sadu důležitých makrodat v čele s HDP za eurozónu a Německo. Zisky v pátek vedl sektor ropy a plynu. Panevropský index STOXX Europe v pátek 600 přidal 0,56 % na 466,64 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o půl procenta na 7 870,57 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,77 % na 15 922,38 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,10 % na 7 491,50 bodu. Za týden STOXX Europe 600 klesl o půl procenta, FTSE 100 se snížil o 0,55 % a CAC 40 oslabil o 1,13 %, zatímco DAX přidal 0,26 %. Za měsíc STOXX Europe 600 stoupl o 1,92 %, FTSE 100 se zvýšil o 3,13 %, DAX zpevnil o 1,88 % a CAC 40 si připsal 2,31 %.

3. Pražská burza v pátek kvůli technickým faktorům klesla nejprudčeji za měsíc a půl

Pražská burza v pátek zaznamenala nejvýraznější pokles od poloviny března, index PX klesl o 2,71 % na 1 378,05 bodu, hlavně kvůli oslabení akcií Monety Money Bank a Komerční banky, s nimiž se poprvé obchodovalo bez nároku na dividendu z loňského zisku. Z deseti emisí, které ovlivňují hodnotu indexu PX, v minusu skončily tři, stejný počet akcií stagnoval a zbylé čtyři vzrostly. Za celý uplynulý týden pražská burza podle indexu PX oslabila o 2,7 %, největší nárůst zaznamenaly akcie Pilulky, nejvýraznější pokles postihl akcie Komerční banky.

4. Očekávané události

V noci na pondělí vyjdou finální dubnové indexy nákupních manažerů pro Japonsko a Austrálii a země vycházejícího slunce přidá ještě index spotřebitelské důvěry. Odpoledne se ve Spojených státech investoři zaměří rovněž na výrobní PMI a dále na stavební výdaje. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. ECB by podle MMF měla pokračovat ve zvyšování úroků až do poloviny příštího roku

Mezinárodní měnový fond (MMF) v pátek vyzval Evropskou centrální banku, aby pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb až do poloviny příštího roku. Ministři financí zemí Evropské unie by pak podle fondu měli podpořit snahu ECB o snížení inflace zpřísněním rozpočtové politiky. Informovala o tom agentura Reuters.

6. Fed přiznal, že na kolapsu SVB se podílel nedostatečný dohled

Americká centrální banka v pátek připustila pochybení v dohledu nad finančním sektorem v souvislosti s nedávným kolapsem společnosti Silicon Valley Bank (SVB). Uvedla totiž, že SVB se zhroutila v důsledku mimořádně špatného řízení, slabé regulace a nedostatečného dohledu.

7. Inflace v Německu v dubnu podle unijní metodiky klesla na 7,6 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v dubnu zpomalil na 7,6 % z březnových 7,8 %. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které v pátek zveřejnil Spolkový statistický úřad. Podle domácí metodiky míra inflace v Německu v dubnu klesla na 7,2 % z březnových 7,4 %.

8. Představenstvo ruského Norilsk Nickelu poprvé za 14 let nedoporučilo vyplatit dividendu

Představenstvo ruské těžařské firmy Norilsk Nickel nedoporučilo vyplatit dividendu za loňský rok. Učinilo tak poprvé za 14 let. Rozhodnutí firma zdůvodnila negativními dopady geopolitiky, válku na Ukrajině a související západní sankce ale přímo nezmínila.

9. Ekonomika EU po stagnaci opět vykazuje růst, v prvním čtvrtletí HDP stoupl o 0,3 %

Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla proti předchozím třem měsícům podle sezónně přepočtených dat o 0,3 %. V rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat, jehož údaj o desetinu procentního bodu předčil očekávání ekonomů. V posledním loňském čtvrtletí ekonomika EU stagnovala. V meziročním srovnání HDP za první čtvrtletí stoupl o 1,3 %.

10. Investoři zažalovali Adidas kvůli pozdnímu ukončení dohody s rapperem Westem

Investoři v pátek zažalovali ve Spojených státech německého výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas kvůli pozdnímu ukončení spolupráce s rapperem Kanyem Westem, který dnes vystupuje jako Ye. Investoři tvrdí, že firma věděla o rapperově problematickém chování několik let před loňským ukončením spolupráce kvůli antisemitským výrokům. Adidas podle nich nepřijal dostatečná opatření, aby minimalizoval riziko pro investory. Firma se proti obvinění ohradila.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Španělská vláda sjednotí daňové podmínky pro katolíky a další konfese

Španělská katolická církev ztratí zvýhodněné daňové postavení ve srovnání s dalšími konfesemi. Vláda levicového premiéra Pedra Sáncheze se rozhodla, že stejný daňový režim jako katolíci dostanou i další registrované konfesní organizace, například pravoslavní, mormoni, jehovisté či buddhisté, uvedl zpravodajský server RTVE. Tyto konfese ve většinově katolickém Španělsku sdružují na 1,2 milionu věřících ze zhruba 47 milionů obyvatel.

Katolická církev a některé další velké konfese, například evangelíci či muslimské obce, mají ve Španělsku řadu daňových výhod. Nemusí například platit daň z nemovitosti v případě kostelů, náboženských staveb a bytů, v nichž bydlí kněží, nebo daň z příjmu právnických osob.

Ministr pro vztahy s parlamentem Félix Bolaños se setkal se zástupci menších církví a uzavřel s nimi dohodu, díky které budou v budoucnosti využívat podobné výhody jako katolická církve. O to zástupci menších konfesí dlouhodobě žádali, protože podle nich daňové výhody uznané jen některým církvím odporovaly ústavě. Podle vlády nová dohoda posílí náboženskou nezávislost státu.

Na konci března levicová vláda podepsala s katolickou církví dohodu, podle které tato církev začne platit dvě daně, ze kterých měla dosud jako jediná výjimku. V loňském roce se pak vláda dohodla se španělskými biskupy, že předají státu či vrátí zhruba tisíc nemovitostí, jejichž vlastnictví neprokazují žádné doklady.

Katolická církev byla ve Španělsku až do konce diktatury Francisca Franka na konci 70. let státním náboženstvím. V posledních letech počet katolíků v zemi soustavně klesá. Podle sondáže agentury CIS z konce loňského roku se ke katolictví hlásilo zhruba 55 % Španělů, na konci 70. let to bylo přes 90 %. Přibližně 37 % Španělů loni tvrdilo, že je bez víry.