Co musíte ráno vědět (5. června)

1. Americké akcie v pátek po příznivé zprávě o vývoji nezaměstnanosti v USA zpevnily a posílily i za celý týden

Americké akcie v pátek po příznivé zprávě o květnovém vývoji nezaměstnanosti ve Spojených státech výrazně zpevnily. Statistika mimo jiné ukázala, že ustupují mzdové tlaky, což posílilo očekávání, že americká centrální banka za dva týdny pozastaví zvyšování úrokových sazeb. Index Dow si v pátek připsal 2,12 % a zakončil obchodování na 33 762,76 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 1,45 % na 4 282,37 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 1,07 % na 13 240,77 bodu. Za celý týden si Dow připsal 2,02 %, S&P 500 stoupl o 1,83 % a Nasdaq Composite se zvýšil o 2,04 %.

2. Evropské akciové indexy v pátek výrazně posílily, v týdenním horizontu se ale na směru neshodly

Evropské akcie týden zakončily výrazným růstem. Náladu na trhu podpořilo schválení zákona o pozastavení platnosti dluhového stropu Spojených států Senátem (později o víkendu zákon podepsal prezident Joe Biden). V týdenním horizontu se ovšem hlavní indexy na starém kontinentu na směru neshodly. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 1,51 % na 462,15 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 1,56 % na 7 607,28 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,25 % na 16 051,23 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 1,87 % a skončil na 7 270,69 bodu. Za celý týden STOXX Europe 600 přidal 0,16 %, FTSE 100 oslabil o 0,26 %, DAX se zvýšil o 0,42 % a CAC 40 odepsal 0,66 %.

3. Pražská burza v pátek přerušila sérii oslabení, nahoru ji táhly akcie ČEZ a bank. Za týden index PX mírně klesl

Pražská burza v pátek po pěti oslabeních za sebou posílila, index PX stoupl o 1,72 % na 1 315,58 bodu. Nahoru trh táhly hlavně akcie energetické firmy ČEZ a bank. Posílila většina z hlavních emisí pražské burzy. Za celý týden ovšem akcie na pražské burze podle indexu PX i tak klesly o 0,2 %.

4. Očekávané události

V pondělí budou vycházet indexy nákupních manažerů za oblast služeb. Vedle toho Německo odhalí svou obchodní bilanci, v Turecku a Švýcarsku budou oznámeny inflační statistiky a za celou eurozóny budou zveřejněny index výrobních cen a také indikátor důvěry investorů Sentix. V USA budou vedle PMI oznámeny průmyslové zakázky a objednávky zboží dlouhodobé spotřeby. V 10 hodin dopoledne se můžete těšit na živě vysílaný expertní tržní výhled v podání makléře Pavla Hadrouška z Fio banky. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Americká ekonomika v květnu vytvořila 339 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti ale stoupla na 3,7 %

V ekonomice Spojených států mimo zemědělství v květnu vzniklo 339 tisíc pracovních míst. Analytici čekali přírůstek asi 190 tisíc míst po vzniku přibližně 294 tisíc míst v dubnu (revidováno z 253 tisíc). Míra nezaměstnanosti se nicméně v květnu zvýšila o tři desetiny procentního bodu na 3,7 %, čekal se růst jen na 3,5 %.

6. Vláda podle Fialy stojí za konsolidačním balíčkem, nebude ustupovat tlakům

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) stojí za konsolidačním balíčkem a nebude ustupovat tlakům zájmových skupin. Kabinet ho schválí v nynější podobě, řekl premiér v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. O tom, jaké konkrétní dotace vláda v balíčku škrtne, chce ještě jednat se zaměstnavateli a odbory. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš řekl, že by vláda měla usilovat o rušení dotací v celé Evropské unii, ne je řešit v Česku.

7. Fiala: Rozpočet se nevyvíjí dobře, v létě ale kabinet očekává větší příjmy

Deficit letošního rozpočtu se nevyvíjí dobře, nelze ale ještě říct, že vláda schválený schodek za celý rok 295 miliard korun nedodrží. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl premiér Petr Fiala. V létě kabinet očekává příjmy z windfall tax, dividendu z ČEZ či peníze z evropských fondů, pak se uvidí, jaký je skutečný stav rozpočtu, míní. Podle expremiéra Andreje Babiše (ANO) vláda neumí čerpat peníze z evropských fondů. Kritizoval také možné snížení rozpočtů ministerstev školství, průmyslu a obchodu či pro místní rozvoj v příštím roce.

8. Kalousek by podpořil převzetí ČEZ, i když by to znamenalo výdaje 200 miliard Kč

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun. Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomičtí odborníci v debatě naopak uváděli, že v době rozpočtové konsolidace by stát takový krok dělat neměl. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula řekl, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZ by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele. Odborový předák také zkritizoval vládu za špatnou komunikaci okolo konsolidačního balíčku.

9. Vláda podle Fialy nenese odpovědnost za inflaci, Babiš to vidí opačně

Vláda nenese odpovědnost za současnou vysokou inflaci, prohlásil v Partii Terezie Tománkové na CCN Prima News premiér Petr Fiala. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš naopak za příčinu inflace označil loňské rozhodnutí vlády nestanovit cenové stropy na elektřinu u výrobců. Oba se shodli, že považují za správné zrušení superhrubé mzdy, které podle některých ekonomů bylo významným proinflačním impulzem.

10. Ekonomika letos poroste o 0,3 %, příští rok zrychlí, ukázal průzkum Ministerstva financí

Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 %. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 %. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt by se měl příští rok zvýšit o 2,6 %. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.

11. Zástupci skupiny BRICS hovořili o rozšíření uskupení, zájem má Írán

Vysocí představitelé více než desítky zemí včetně Saúdské Arábie a Íránu v pátek jednali o navázání užších vztahů s blokem největších rozvíjejících se ekonomik BRICS. Zástupci této skupiny se sešli v Jihoafrické republice, aby prohloubili vzájemné vztahy a postavili se jako protiváha Západu, uvedla agentura Reuters. Zájem o členství v BRICS podle ní projevil Írán.

12. Analýza: Češi si za dovolenou proti loňsku nejvíce připlatí v Maďarsku

Nejhorší dovolenkovou destinaci z pohledu inflace představuje letos pro průměrnou rodinu Maďarsko, kde si lidé proti loňsku připlatí 28,4 %. Vyplývá to z analýzy společnosti CYRRUS. Následuje podle ní dovolená v Česku, která vyjde meziročně dražší o 16,6 %, v Polsku o 15,3 % a v Chorvatsku o 9,6 %. Naopak téměř beze změny v cenách je pro rodiny dovolená v Irsku, kde si cestovatelé připlatí 0,4 %. Levněji může být proti loňsku pro Čechy ve Švédsku a na Maltě, a to o 2,8 %, respektive 6,6 %.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Otec moderní ekonomie Adam Smith se narodil před 300 lety

Jeden ze zakladatelů moderní ekonomie Adam Smith se narodil 5. června 1723. Ve svých dílech se snažil shrnout vlastní poznatky a soudobé ekonomické teorie do uceleného systému. Liberální osvícenský myslitel proslul zejména zavedením pojmu "neviditelná ruka trhu". Ten znamená, že jedinec, který sleduje svůj zájem v konkurenci na svobodném trhu, zároveň neúmyslně podporuje růst bohatství všech.