Co musíte ráno vědět (16. června)

1. Americké akcie ve čtvrtek zpevnily, trh vyhlíží konec zvyšování úroků Fedem

Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek zpevnily, indexy S&P 500 a Nasdaq Composite uzavřely poblíž 14měsíčních maxim. Investoři se na základě hospodářských statistik přiklání k tomu, že agresivní zvyšování úrokových sazeb Fedu končí. Index Dow stoupl o 1,26 % a zakončil obchodování na 34 408,06 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 1,22 % na 4 425,84 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 1,15 % na 13 782,82 bodu. Index volatility VIX stoupl o 4,47 % na 14,50 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o osm bazických bodů na 3,72 %.

2. Evropské akcie se ve čtvrtek na směru neshodly, změny indexů nebyly výrazné

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo smíšeně. Investoři dopoledne čekali na výsledek jednání Evropské centrální banky, odpoledne pak reflektovali její rozhodnutí znovu utáhnout měnovou politiku a rovněž brali v potaz sérii amerických makrodat v čele s průmyslovou výrobou a maloobchodními tržbami. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,13 % na 464,33 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,13 % na 16 290,12 bodu a francouzský CAC 40 se snížil o 0,51 % na 7 290,91 bodu, zatímco britský FTSE 100 zpevnil o 0,34 % na 7 628,26 bodu.

3. Pražská burza ve čtvrtek poprvé v tomto týdnu klesla, nedařilo se bankovnímu sektoru

Pražská burza ve čtvrtek poprvé v tomto týdnu klesla, index PX se snížil o 0,37 % na 1 317,89 bodu. Nedařilo se především bankovnímu sektoru. Rostly ale akcie energetické společnosti ČEZ. Aktivita na trhu byla nízká, celkový objem obchodů dosáhl podprůměrných 262 milionů korun.

4. Očekávané události

V noci na pátek bude japonská centrální banka jednat o nastavení měnové politiky. Dopoledne zveřejní Eurostat spotřebitelskou inflaci za eurozónu a v Česku vyjde zpráva o výrobní inflaci a odpoledne Spojené státy přidají předběžný červnový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. ECB na červnovém jednání znovu zvýšila sazby o čtvrt procentního bodu

Evropská centrální banka na červnovém měnověpolitickém jednání v souladu s očekáváním zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, základní na 4,00 % a depozitní na 3,50 %. Rada guvernérů sazby zvýšila už poosmé v řadě. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. V prohlášení zveřejněném na závěr jednání ECB potvrdila, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci programu nákupů aktiv (APP).

6. Institut RWI letos čeká pokles německé ekonomiky, v březnu počítal s růstem

Výzkumný institut RWI snížil odhad vývoje německé ekonomiky. V březnu ještě počítal s růstem o 0,2 %, nyní ale odhaduje, že letos hrubý domácí produkt o 0,3 % klesne. Institut to uvedl ve svém čtvrtečním sdělení. Na příští rok naopak očekává silnější růst než dříve, a to 2 % místo původně uváděných 1,8 %.

7. Čínská centrální banka snížila klíčový úrok pro střednědobé úvěry

Čínská centrální banka ve čtvrtek o desetinu bodu snížila úrokovou sazbu u jednoročních úvěrů, které poskytuje bankám a finančním institucím. Podle agentury AFP má krok podpořit poskytování úvěrů domácnostem a firmám. Podle agentury Reuters analytici snížení úrokové sazby očekávali.

8. Společnost FIXED.zone chce do roku 2026 zvýšit tržby o 70 %

Český výrobce a distributor příslušenství pro mobilní zařízení FIXED.zone chce do roku 2026 zvýšit tržby v porovnání s rokem 2022 o 70 %. Výsledek by tak měl překročit 636 milionů Kč. Jedním z hlavních zdrojů dalšího růstu by měl být export. Zatímco v roce 2021 činil podíl zahraničního obchodu jen 9 %, letos by to měla být již pětina celkového obratu. Jen za první čtvrtletí letošního roku vzrostl objem exportu o více než polovinu.

9. Skupina Coloseum Holding loni snížila ztrátu na 60 milionů Kč, tržby jí vzrostly o 75 %

Skupina Coloseum Holding loni meziročně zvýšila tržby o 75 % na 253 milionů korun. Zároveň snížila ztrátu o 44 % na 60 milionů korun, když v roce 2021 měla ztrátu 108 milionů Kč. Ukazatel EBITDA, tedy provozní zisk před úroky, daněmi a odpisy, činil loni na konci roku minus tři miliony korun. Skupina chce letos snížit své zadlužení o 100 milionů korun prodejem nemovitostí v Průhonicích a sekundární emisí akcií v hodnotě 40 až 60 milionů korun na trhu START pražské burzy. Novinářům to ve čtvrtek řekl většinový majitel společnosti Jan Mužátko.

10. Čínský průmysl a maloobchod potvrzují, že ekonomické oživení se zadrhává

Květnová data z čínského průmyslu a maloobchodu potvrzují, že ekonomické oživení se zadrhává. Údaje se sice zvýšily, ale z loňské nízké základny, kdy hospodářství zatížila přísná protipandemická opatření. S odkazem na vládní údaje o tom ve čtvrtek informovaly tiskové agentury. Podle analytiků tak narůstají očekávání, že čínská vláda musí přijmout více opatření, aby podpořila zatím dost nejisté oživení po pandemii.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Tvrdohlavý Henry Ford udělal z automobilu nezbytnost

Americký technik Henry Ford stál u zrodu automobilového průmyslu, jak jej dnes známe. Ford byl přitom průkopníkem jiného druhu než vynálezce kočáru bez koní Karl Benz. Na kontě neměl žádný opravdu převratný vynález a jeho objevem nebyla ani pásová výroba, díky usilovné práci a jasné vizi ale dokázal udělat z druhdy luxusního zboží součást každodenního života. Svou továrnu založil Henry Ford v Detroitu 16. června 1903.

První vůz automobilky Ford Motor, nazvaný jednoduše Model A, se začal prodávat o pouhý měsíc později. Farmářský synek Ford, který sbíral zkušenosti i v Edisonových podnicích, ale nebyl v té době ve výrobě benzinových vozítek žádný nováček, jeho první výrobek se jmenoval Quadricycle a sestrojil ho v roce 1896. Byl to dvoumístný kočárový vozík se zážehovým motorem a s koly, zvonkem a řídítky od bicyklu. Kočár ostatně připomínalo i "áčko", kterého za pouhý rok vzniklo na 1 700 kusů.

Fordova společnost, která v té době byla jen jednou z mnoha rodících se automobilek, si díky Modelu A přišla na slušné peníze, které použila na další rozšíření. Pověstnou díru do světa udělala značka Ford pět let po představení Modelu A, v září 1908. Tehdy vyjel do světa Ford Model T, automobil, který vydržel ve výrobě dlouhých 20 let a postavil Ameriku na kola. "Téčka" se vyrobilo neuvěřitelných 15 milionů a dodnes patří do první pětky nejprodávanějších osobních aut všech dob.

Model T tak splnil Fordův sen o masové produkci levného, a tedy dostupného vozu. Nebyl to sice žádný zázrak techniky, ale s cenovkou 825 dolarů byl dostupný i pro příslušníky střední třídy. Po pěti letech (kdy se "téčka" oproti tradované verzi vyráběla i v jiných barvách než jen černé) zavedl Henry Ford ve své automobilce pásovou výrobu. Výroba jednoho auta tak zabrala jen hodinu a půl místo předchozích 12 - a s tím mohla ještě víc klesnout cena.

"Dělníci, kteří vyrábějí auta, by měli mít možnost si jedno koupit, aby si mohli vyjet na nedělní výlet," říkal továrník. A svým podřízeným poskytl peníze i čas, v kterém je mohli utrácet. Od roku 1914 platil pět dolarů denně za osmihodinový pracovní den, zatímco běžný plat byl 2,3 dolaru za devět hodin práce. Není divu, že v té době Ford vyráběl a prodával 300 000 aut ročně, tedy více než všechny ostatní tehdejší americké automobilky dohromady.

"Téčko", jakkoli úspěšné, se ale postupně stávalo pro firmu přítěží. Zatímco konkurence produkovala novější, rychlejší a pohodlnější auta, trval Henry Ford sveřepě na svém Modelu T. Což automobilku mohlo stáhnout, podobně jako to o půl století později hrozilo Volkswagenu kvůli zastarávajícím broukům. Nakonec se ale lidem z Fordova okolí podařilo přesvědčit jejich šéfa, že věci jako elektrický startér nebo běžné pedály a řadící páka nejsou nepotřebný luxus.

V květnu 1927 tak v Detroitu vyrobili poslední exemplář Modelu T a na podzim už továrna produkovala modernějšího nástupce, Model A. Zarputilé trvání na "téčku" přitom nebylo ani zdaleka jediným Fordovým výstřelkem. Výborný obchodník, ale také podivín a zatvrzelý individualista, který neuměl přijímat cizí názory, si třeba v 30. letech koupil vysílací čas v rozhlase a v "nedělní Fordově hodince" dal předčítat své rady. Pověstné byly jeho protiodborářské a antisemitské tirády.

Když Henry Ford 7. dubna 1947 ve věku 83 let zemřel, byl právem považován za největšího podnikatele 20. století. Jeho firma se vyvinula v obrovský konglomerát, který před druhou světovou válkou vyráběl například i vlastní letadla a měl továrny v řadě zemí světa. Firma, ve které mají dodnes hlavní slovo Fordovi potomci, patří mezi největší automobilky světa. Podobně jako jeho konkurenti ale dnes hledá, jakým směrem se v době přechodu k elektromobilitě vydat.