Novodobá evoluce investování v kostce
Investovat do akcií nebo jiných nástrojů v současnosti není žádná věda. Obchodní účet si lze otevřít klidně z pohovky a konkrétních investičních tipů nebo rad, jak najít vhodné instrumenty, je plný internet. Nebylo tomu tak ale vždy.
V 40. a 50. letech 20. století drželi téměř 95 % akcií v USA individuální američtí investoři a zhruba stejně velký podíl měli drobní investoři i na objemu obchodů. Nyní podle Bena Carlsona z investiční společnosti Ritholtz Wealth Management drobní investoři provádějí možná 2 % obchodů, zatímco zbytek připadá na institucionální investory a algoritmy.
Držitelé amerických akcií, zdroj: Goldman Sachs
Problémem konce první poloviny 20. století byl ovšem přístup na trh. Neexistoval internet, zdroje informací byly omezené. A kdo už se k možnosti investovat na burze dopracoval, byl nemile překvapen extrémními poplatky. To se začalo měnit v 60. a 70. letech, kdy byly na trh uváděny podílové fondy otevírající burzovní svět i méně zkušeným investorům. V roce 1975 se pak na scéně objevil první indexový fond od společnosti Vanguard a koncem 70. let americký trh polila živá voda v podobě systému spoření, respektive investování na důchod (IRA, později 401k).
Velikost trhu s podílovými fondy v 80. letech vyskočila z 241 miliard dolarů na 1,5 bilionu dolarů. V kurzu přitom byly hlavně fondy peněžního trhu, na růstu celého odvětví se podílely více než polovinou, přičemž většina investorů byli stále lépe finančně zajištění zástupci generace baby boomers. Rostoucí počet drobných investorů a nástup nových technologií hnaly ceny akcií výše, jen mezi roky 1995 a 1999 index Nasdaq Composite přidával v průměru více než 40 % ročně. To už byl na scéně také nový investiční nástroj, burzovně obchodovaný fond. Ten vůbec první, dnes nabízený pod názvem SPDR S&P 500 ETF trust, byl na burze zalistován 22. ledna 1993.
Vlastnictví amerických akcií (přímé a nepřímé držení), zdroj: Fed
Zatímco 90. léta byla pro investory obdobím hojnosti, začátek nového tisíciletí se nesl ve znamení vystřízlivění. Po splasknutí internetové bubliny index Nasdaq Composite ztrácel na maxima téměř 80 %. Ani v této situaci ale investoři na akcie nezanevřeli. A trh je nakonec odměnil. Následovalo další období růstu, velká finanční krize, další období růstu a tak dále.
Kapitalizace amerického akciového trhu se v současnosti odhaduje na asi 60 bilionů dolarů. Z toho více než třetina je v rukou amerických domácností. Aktivně a pasivně spravované fondy dohromady ovládají přibližně 18 % trhu, burzovně obchodované fondy kolem 8 % a penzijní fondy asi desetinu. Zhruba 17 % trhu je v držení neamerických investorů a zbytek připadá na samotné společnosti, hedgeové fondy a jiné, nezařazené investory.
"Sledovat, jak nové investiční nástroje nebo rozvoj informačních zdrojů přispívají k demokratizaci investování, a tedy k růstu investorské základy, je fascinující, pro mě je ale klíčové jiné zjištění: V dlouhodobém horizontu příliš nezáleží na tom, jaký investiční nástroj používáte, klíčem k úspěchu je vytrvalost a trpělivost. Nebudete-li se v investování držet strategie a necháte-li se snadno zviklat krátkodobou volatilitou, nespasí vás ani robo-advisory nebo investiční doporučení od umělé inteligence," uzavírá Ben Carlson.
Zdroj: A Wealth of Common Sense
