Burzovní kalendář (26. 2. - 1. 3. 2024)

Ohlédnutí

Předposlední únorový týden nabídl mnoho důležitých událostí, náladu na trzích nicméně nejvíce ovlivnily zveřejněné vynikající hospodářské výsledky společnosti NVIDIA. Ty podpořily sentiment na akciovém trhu a pomohly vynést na historická maxima indexy v USA, Japonsku i západní Evropě. Prorůstově působí i výrazné snižování hypotéčních sazeb v Číně.

Podstatně střídměji vyzněl zápis z posledního zasedání FOMC. Představitelé Fedu totiž nadále vnímají zesílené inflační tlaky a raději podrží sazby výše po delší dobu, než aby je příliš brzy začali snižovat. Finanční trhy pak snížily pravděpodobnost brzkého uvolňování měnové politiky v USA, i tak ale do konce roku pracují s minimálně třemi poklesy sazeb po 25 bazických bodech. Výnosy 10letých státních dluhopisů USA se v týdnu vrátily nad 4,3 %.

Za celý týden americký akciový index Dow vzrostl o 1,30 %, S&P 500 zpevnil o 1,66 % a Nasdaq Composite přidal 1,40 %. Panevropský benchmark STOXX Europe 600 přidal 1,15 %, britský FTSE 100 korigoval o 0,07 %, německý DAX si připsal 1,76 % a francouzský CAC 40 zpevnil o 2,56 %.

Týden do 23. února na amerických trzích

Týden do 23. února na evropských trzích

Týden do 23. února na pražské burze

Index pražské burzy PX za vývojem v Evropě zaostával a připsal si jen 0,2 % na 1 492,5 bodu. I tak je burza nejvýše od roku 2008. Nejvíce rostoucí akcií týdne byl ČEZ (+2,8 %). V tisku se opět řešily možnosti budoucího řešení energetické koncepce ČR, a to včetně teoretických scénářů ovládnutí výrobních či části výrobních zdrojů firmy státem. Nejvíce klesajícím titulem byla podruhé v řadě Primoco UAV (-4,8 %). U tohoto titulu dochází k technickému vybírání zisků.

Erste Group Bank oznámila, že 16. února dokončila program zpětného odkupu akcií. Erste v rámci něj odkoupila 8,9 milionu vlastních akcií (2,07 % všech vydaných akcií) za celkem 300 milionů eur (průměrná cena 33,8 eura). "Management již dříve indikoval, že bude využívat zpětný odkup akcií jako doplněk k řádné dividendě v případě, že neuvidí na trhu žádné významnější růstové příležitosti. Očekáváme, že banka při nejbližší možné příležitosti předloží nový návrh, který bude schvalovat valná hromada (22. května). Představenstvo Erste se souhlasem dozorčí rady rozhodlo o zrušení 8,9 milionu akcií získaných v rámci programu zpětného odkupu akcií. Cena akcií banky se celkově v týdnu nezměnila," shrnul situaci analytik Milan Vaníček z J&T Banky.

Společnost Photon Energy reportovala výsledky hospodaření za loňský čtvrtý kvartál. Tržby dosáhly 14,9 milionu eur (meziročně -45 %), EBITDA 357 tisíc eur (-75 %) a čistá ztráta 4,8 milionu eur. "Finanční výkonnost byla negativně ovlivněna především nižšími cenami elektřiny a horším výsledkem z obchodování s komponenty pro fotovoltaické elektrárny. Objem vyrobené elektřiny vzrostl o 32 % meziročně na 24,6 GWh, průměrná realizovaná cena spadla na 133 EUR/MWh (4Q2022: 210 EUR). Za celý minulý rok tržby (74,4 milionu eur) mírně zaostaly za několikrát sníženým výhledem managementu (75-80 milionů eur) a zisk EBITDA (5,1 milionu eur) výrazně zaostal za výhledem 10 milionů eur, který byl ovšem podmíněn prodejem projektu fotovoltaické elektrárny v Polsku, ke kterému by mělo dojít až v letošním prvním pololetí. Výhled na tento rok management neoznámil. Titul zakončil týden slabší o 3,6 %," uvedl Vaníček.

Společnost mmcité, jejíž akcie se od loňska obchodují na trhu START pražské burzy, oznámila předběžné tržby za rok 2023 ve výši zhruba 1,2 miliardy Kč (meziročně +3,35 %). Výrazně rychleji (+65 %) rostl zisk EBITDA (101 milionů Kč, marže 8,4 %). Kompletní auditované výsledky budou zveřejněny během 2. čtvrtletí. Pro letošní rok očekává vedení firmy růst tržeb o zhruba 4,2 % na 1,25 miliardy Kč, zisk EBITDA by měl zůstat zhruba stejný jako loni. To implikuje mírný pokles marže na 8,1 %. Společnost neuvedla, jaké byly hlavní faktory výrazného nárůstu EBITDA v loňském roce a z jakého důvodu by měl letos stagnovat. Titul zakončil týden prakticky beze změny.

Výhled

Poslední únorový týden bude zejména ve znamení makrodat a doznívající výsledkové sezóny na hlavních trzích. Ve čtvrtek (poslední únorový obchodní den) pak dojde k převážení indexů MSCI, které tradičně znamená větší objemy obchodů a nárůst volatility.

"Po středečním zveřejnění hospodářských výsledků společnosti NVIDIA se akciový trh ve čtvrtek vydal prudce výše a index S&P 500 posunul historické maximum. To pak v pátek po krátkém výletu nad 5 100 potvrdil dalším nepatrným růstem a celkem za týden přidal 1,66 %. Z technického hlediska je situace stále podobná. Nejbližší podstatný support je v pásmu 4 920 až 4 900 a další na 4 800. Supporty jsou zesíleny 50denním klouzavým průměrem. Nejbližší rezistence by se mohla (z)formovat na kulatých 5 100," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

"Index S&P 500 si ve zkráceném obchodním týdnu připsal další historická maxima. Jeho graf je v býčím nastavení a vše se zdá být zalité sluncem. 'NVIDIA moment' proběhl býčím směrem, po výsledkové sezóně se trh může opět začít naplno zabývat politikou Fedu, kondicí americké ekonomiky a (geo)politickými riziky," doplnil Košťál.

Hospodářské výsledky v týdnu oznámí v Americe mimo jiné Salesforce, HP, Best Buy, Dell, Zoom Video Communications a eBay, v Evropě se přidají například Puma, NN Group nebo Anheuser-Busch InBev a v Asii třeba Baidu. Na pražské burze oznámí ve čtvrtek své výsledky Erste Group Bank.

"Od Erste očekáváme za loňský čtvrtý kvartál čistý zisk 677 milionů eur (meziročně +31 %). Hlavním tahounem meziročního růstu by měly být nadále vyšší úrokové výnosy a nízká tvorba opravných položek. Management by měl představit detailnější výhled na rok 2024, potvrdit dříve avizovanou hrubou dividendu 2,7 eura na akcii a další program zpětného odkupu akcií. Odkup vlastních akcií by mohl překvapit navýšením například na 500 milionů eur (3 % tržní kapitalizace banky). Překvapit může také výhled. Očekáváme, že i pouhé naplnění našich očekávání by se mělo pozitivně odrazit v zájmu o titul," uvedl analytik Milan Lávička z J&T Banky.

Makroekonomický kalendář

V USA budou sledované údaje o výdajích na osobní spotřebu (PCE inflace) a o vývoji HDP a také indexy nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru, objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, spotřebitelská důvěra nebo data z nemovitostního trhu. V Evropě zaujmou zejména inflační statistiky, průmyslové PMI nebo míra nezaměstnanosti.

"Inflace v eurozóně podle nás v únoru výrazně zpomalila o 0,3 procentního bodu na 2,5 % meziročně, stejně tak ta jádrová (na 3,0 % z lednových 3,3 %). Naproti tomu deflátor soukromé spotřeby (PCE) v USA na meziměsíční bázi v lednu zřejmě zrychlil na 0,3 % a 0,4 % v případě toho jádrového. To by mělo plynout z již zveřejněných dat o vývoji spotřebitelských a výrobních cen, které rostly na dodhady. Pokračující vlna dezinflace v eurozóně a náznaky pomaleji odeznívajících inflačních tlaků v USA mohou posílit sázky investorů na výraznější pokles sazeb ECB oproti Fedu. Zpřesněný odhad tuzemského HDP za 4Q2023 podle nás ukáže na revizi výše o 0,2 procentního bodu. Česká ekonomika by tak ve výsledku v posledním loňském kvartálu vzrostla mezičtvrtletně o 0,4 %," uvedl ekonom Kevin Tran Nguyen z Komerční banky.

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Zpřesněný odhad vývoje českého HDP za 4Q2023 podle nás vykáže revizi nahoru o 0,2 procentního bodu na +0,4 % mezikvartálně. To by mělo reflektovat nad očekávání pozitivní prosincová data, zejména průmyslovou výrobu. K růstu podle nás kladně přispěly domácí poptávka a čistý vývoz, zatímco nižší tvorba zásob růst zřejmě brzdila v souvislosti s vývozem dříve nedokončené výroby a cyklickým poklesem poptávky po zboží. Spotřeba domácností se podle nás mezičtvrtletně zvýšila po poklesu o 0,3 % v 3Q2023. To by letos mělo pokračovat s ohledem na obnovený růst reálných mezd. Celkově však odhadujeme, že tuzemská ekonomika letos vzroste o skromných 0,8 % a podstatněji zesílí až v příštím roce (+2,2 %).
• Dezinflační proces v eurozóně pokračuje příznivým tempem, které by mohlo upevnit agresivní sázky investorů na míru snížení úrokových sazeb ECB v letošním roce (v úhrnu o 100 bazických bodů). Celková i jádrová inflace podle nás v únoru oproti lednu zpomalily o 0,3 procentního bodu na 2,5 % a 3,0 %. Pokles meziroční inflace byl dosud velkou zásluhou nižšího růstu cen potravin a vyšší srovnávací základny cen energií. Letos však tyto efekty odeznívají. Ceny energií v únoru zřejmě vzrostly vzhledem k meziměsíčně vyšším cenám ropy a zvýšeným maržím v evropských rafinériích. To spolu s nárůstem regulovaných cen elektřiny ve Francii o 10 % přispěje 0,1 procentního bodu k celkové inflaci. Růst cen zboží podle nás dále klesne na 1,3 % meziročně a ve službách zůstane inflace silná (3,9 %). Obecně růst cen služeb i ve zbytku roku zůstane silný vzhledem k mzdovým tlakům. I proto čekáme, že jádrová inflace zůstane poblíž 2,4 % po většinu roku, zatímco ta celková může díky efektu srovnávací základny ke konci roku klesnout až pod 2 %.
• V USA budeme sledovat indikátory sentimentu a deflátor soukromé spotřeby (PCE), který více poodhalí cenový vývoj v tamní ekonomice. Spotřebitelská důvěra podle nás v únoru vzrostla poté, co po lednovém zvýšení dosáhla nejvyšší úrovně od prosince 2021. V historickém srovnání však zůstává podprůměrná. Naproti tomu spotřebitelské výdaje zůstávají silné. Index ISM ve zpracovatelském průmyslu podle nás v únoru setrval v blízkosti 49 bodů. Zůstane tak sice výrazně výše oproti loňskému lokálnímu minimu, dále se ale již nezvýší. Vzhledem k již známým lednovým datům o spotřebitelské i výrobní inflaci odhadujeme, že meziměsíční růst PCE zrychlí ve srovnání s předchozími měsíci, které potvrzovaly příznivé odeznívání inflačních tlaků. Meziměsíčně podle nás deflátor soukromé spotřeby vzrostl o 0,3 %, respektive o 0,4 % v případě toho jádrového. To by mohlo znejistit investory a posunout sázky na první snížení sazeb Fedu dále do budoucna.
• Kombinace příznivého dezinflačního trendu v eurozóně a známek pomalejšího odeznívání inflace v USA s ohledem na PCE by mohla prospívat americkému dolaru. To by mělo rovněž plynout z utvrzení agresivního očekávání ohledně tempa snižování sazeb ECB a sílícím spekulacím na pozdější začátek uvolňování měnové politiky v USA.