Co musíte ráno vědět (4. dubna)

Jak dopadla první dubnová obchodní seance na burzách v Evropě a za oceánem, jak se v březnu vyvíjela aktivita v tuzemském výrobním sektoru a jak vypadalo z pohledu objemu obchodů na pražské burze uplynulých třicet let? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie zahájily týden smíšeně, omezení produkce ropy vyvolalo obavy z nutnosti výraznějšího růstu sazeb
Vývoj na akciovém trhu ve Spojených státech byl v pondělí smíšený. Růst cen ropy vyvolal obavy ze zvyšování úrokových sazeb, pomohl ale zároveň akciím v energetickém sektoru. Akcie výrobce elektromobilů Tesla oslabily, protože dodávky jeho vozů za první čtvrtletí zaostaly za očekáváním. Index Dow vzrostl o 0,98 % na 33 601,15 bodu, širší index S&P 500 stoupl o 0,37 % na 4 124,51 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite klesl o 0,27 % na 12 189,45 bodu. Index volatility VIX klesl o 0,80 % na 18,55 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA spadl o sedm a půl bazického bodu na 3,415 %. Ceny ropy vzrostly o šest a půl procenta, uhlí zdražilo o více než desetinu, zlato přidalo bezmála procento a stříbro zlevnilo asi o půl procenta. Bitcoin odevzdal přes procento na zhruba 27 750 USD.
2. Evropské akciové indexy týden zahájily nejednotně, změny indexů ale nebyly výrazné
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo smíšeně. Výrazně zpevnil sektor ropy a plynu v reakci na překvapivé nedělní oznámení snížení produkce ropy ze strany kartelu OPEC+. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,03 % na 457,72 bodu a německý DAX uzavřel se ztrátou 0,31 % na 15 580,92 bodu, zatímco britský FTSE 100 se zvýšil o 0,54 % na 7 673 bodů a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,32 % na 7 345,96 bodu.
3. Pražská burza duben zahájila růstem, dařilo se hlavně akciím Komerční banky
Pražská burza během první dubnové seance za nejednoznačného vývoje jednotlivých titulů a při spíše podprůměrné aktivitě mírně posílila. Index PX stoupl čtvrtým dnem v řadě, tentokrát o 0,18 % na 1 354,85 bodu.
4. Očekávané události
V noci na úterý bude australská centrální banka jednat o nastavení měnové politiky. Dopoledne nabídne německou obchodní bilanci a výrobní inflaci za eurozónu. Ve Spojených státech se odpoledne investoři zaměří na statistiku otevřených pracovních pozic (JOLTS). Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Podmínky v českém průmyslu se v březnu podle PMI dále zhoršily
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v březnu dále zhoršily, zejména kvůli snížení výroby a úbytku nových zakázek. Index nákupních manažerů (PMI) vykázal stejně jako v únoru hodnotu 44,3 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem aktivity v sektoru. Zhoršování podmínek ukazuje PMI desátý měsíc v řadě, uvedla v pondělí společnost S&P Global.
6. Skupině KARO Leather loni stouply tržby o 32 % na 191 milionů Kč
Tuzemský zpracovatel kůží KARO Leather, s jehož akciemi se obchoduje na trhu START pražské burzy, oznámil, že v roce 2022 zaznamenal růst konsolidovaných výnosů o 32 % na 191 milionů Kč. Provozní zisk EBITDA firmě vzrostl o 30 % na 23 milionů Kč, byl ovšem negativně ovlivněn několika jednorázovými faktory v souhrnné výši 722 tisíc eur (měnové pohyby, doplatky za energie, nárůst cen pohonných hmot a přecenění zásob). V letošním roce plánuje KARO spustit výrobu v novém závodě v Brtnici a v roce 2024 chce dosáhnout EBITDA přes 100 milionů Kč.
7. Airbus jedná o další dodávce letadel do Číny, šéf podniku tam jede s Macronem
Evropský výrobce letadel Airbus jedná o další dodávce desítek strojů do Číny. S odvoláním na zdroje z francouzské vlády a leteckého odvětví o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Čínu tento týden navštíví francouzský prezident Emmanuel Macron a doprovázet ho bude mimo jiné i šéf Airbusu.
8. WSJ: McDonald's dočasně uzavřel kanceláře v USA, chystá se propouštět
Americký provozovatel restaurací rychlého občerstvení McDonald's tento týden uzavřel kanceláře ve Spojených státech. Chystá se zaměstnance informovat na dálku o propouštění v rámci restrukturalizace. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ). K počtu propuštěných se firma odmítla vyjádřit, podle zdroje agentury Reuters se řetězec chystá propustit stovky zaměstnanců.
9. Provozovatel kin Cineworld se dohodl s věřiteli na opuštění bankrotového režimu
Britský provozovatel kin Cineworld Group dosáhl s věřiteli dohody o opuštění bankrotového režimu. Firma to v pondělí oznámila v hlášení pro regulační úřady. Dodala, že ukončí snahu o prodej aktivit ve Spojených státech, Británii a v Irsku, protože neobdržela žádnou vyhovující nabídku. Nadále však bude posuzovat nabídky na převzetí svých aktivit v jiných zemích.
10. Ukrajina obdržela první splátku 2,7 miliardy USD z úvěru od MMF
Ukrajina obdržela 2,7 miliardy USD jako první část z úvěrového programu od Mezinárodního měnového fondu. Oznámil to ministr financí Serhij Marčenko. "Jsem vděčný našim partnerům za podporu Ukrajiny na cestě k vítězství," napsal Marčeno na Twitteru.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Objem obchodů s akciemi na pražské burze za 30 let dosáhl deseti bilionů korun
Objem obchodů s akciemi na pražské burze za 30 let od zahájení obchodování dosáhl deseti bilionů korun. Za posledních deset let to bylo 2,4 bilionu Kč. Uvedl to mluvčí Burzy cenných papírů Praha Jiří Kovařík. Burza v těchto dnes slaví 30 let od svého založení, její budoucnost je ale podle analytiků nejistá, problémem jsou odchody velkých firem.
Novodobé obchodování se sedmi emisemi bylo zahájeno 6. dubna 1993 v 13.12. Objem obchodů prvního dne činil dva miliony korun. Za skutečné zahájení obchodování lze však podle Kovaříka považovat až datum 22. června, kdy bylo na trh uvedeno 622 emisí z první vlny kuponové privatizace.
Mezi další milníky patřil 5. duben 1994, kdy bylo zahájeno počítání hlavního indexu PX. Dne 1. října 2002 se začalo obchodovat s první zahraniční emisí, kterou byla Erste Group Bank. Dne 28. června 2004 se uskutečnila první veřejná nabídka akcií (IPO) v novodobé historii, když na trh vstoupila společnost Zentiva. Dne 27. července 2011 získala burza prvního zahraničního člena, maďarského obchodníka s cennými papíry Equilor. Dne 15. května 2017 vznikl trh START určený pro malé a středně velké podniky.
"Během těchto 30 let se na kapitálových trzích prohnaly tři velké krize, kdy především ta z roku 2007 znamenala výrazný pokles důvěry investorů, kterou si pražská burza ani dekádu poté nedokázala získat zpět. Ačkoli jsou celkové objemy stále hluboko pod rekordy z roku 2007, můžeme poslední roky hodnotit úspěšně," řekl analytik z XTB Štěpán Hájek. Zmínil v této souvislosti rozjetí trhu START, kde mají možnost dojít si pro kapitál menší firmy.
Pražská burza nyní sestává ze čtyř různých trhů. Vedle trhu Prime, kde se obchodují tuzemské blue chips, lze obchodovat na trzích Standard, Free a START.
V loňském roce zaznamenala pražská burza největší objemy obchodů za šest let, které činily 166,2 miliardy korun. Meziroční nárůst přesáhl 18,29 %.
Pražská burza má ale podle Štěpána Hájka podobný problém jako ostatní evropské burzy. Potenciální emitenti nevidí, že by bylo běžné dojít si pro peníze jako zdroj financování na burzu formou IPO. Raději si jdou pro peníze do banky nebo emitují dluhopisy. To je pro ně mnohem méně riskantní než každý kvartál vyložit karty na stůl a riskovat, že je investoři nekompromisně potrestají za sebemenší chybu, podotkl analytik.
Zásadní komplikací pro pražskou burzu je odchod společností. V roce 2022 opustili pražský trh telekomunikační gigant O2 Czech Republic a antivirová firma Avast, letos by na ní teoreticky mohly skončit akcie ČEZ. Tak výrazné ztráty nejsou kompenzovány novými firmami, v loňském roce jich na trh START přibylo pouze šest, dodal Hájek.
Aktuality
