Strach z AI bubliny polevil. O důvod více se bát, že přijde burzovní peklo

V létě na Googlu táhlo téma AI bubliny. Teď je skoro mrtvé a trh žije snem o neohroženém růstu. Když se ale lidé přestávají bát, schyluje se často k nejhoršímu.
Podle údajů z nástroje Google Trends dosáhlo vyhledávání termínu AI bubble vrcholu ve Spojených státech 20. a celosvětově 21. srpna. Tedy krátce poté, co Massachusettský technologický institut zveřejnil zprávu, podle které 95 % pilotních projektů využívajících generativní umělou inteligenci firmám nepřináší žádné benefity. Zhruba ve stejnou dobu navíc Meta Platforms pozastavila nábor lidí do svého AI týmu, šéf OpenAI Sam Altman připustil, že nadšení investorů ohledně umělé inteligence je přehnané, a uživatelé spíše vlažně přijali nově vydaný jazykový model ChatGPT-5.
Dnes je frekvence dotazů na AI bubble ani ne třetinová. Právě to ale podle některých expertů naznačuje, že riziko bubliny a jejího prasknutí je reálné, a dokonce velice naléhavé.
Každá bublina musí uzrát
"Historie naznačuje, že investiční bubliny mají často delší životní cyklus, než se investoři domnívají. Jejich nafukování nikdy není lineární proces, obavy rostou a zase opadají. A zásadní je, že jejich splasknutí rozhodně nepřichází s prvním větším vyjádřením obav trhu," říká stratég z Deutsche Bank Adrian Cox.
A připomíná vývoj indexu Nasdaq Composite během takzvané dot-com éry. Po sérii růstů a poklesů se trh v roce 1999 dostal do fáze absolutní exploze optimismu, která vyvrcholila v březnu 2000. Poté do října 2002 index technologického trhu spadl o skoro 80 %.
"Nasdaq vystřelil do stratosféry, přestože bylo evidentní, že jeho růst není udržitelný. Za 12 měsíců do října 1999 se hodnota indexu zdvojnásobila a během následujících pěti měsíců se znovu dostala na téměř dvojnásobek. Až pak přišel pád," připomíná stratég. Samozřejmě s tím, že evidentní se všechno jeví až ve zpětném zrcátku.
Podobných příběhů pamatuje historie více. Cox upozorňuje třeba na železniční boom v Británii ve 40. letech 19. století. V roce 1847 investoři vložili do výstavby infrastruktury v přepočtu na dnešní peníze více než bilion dolarů, o dva roky později se ale ceny akcií železničních společností propadly na desetiletá minima.
Bublina v oblasti AI? Záleží na konkrétních firmách
Společnost GQG Partners upozorňuje, že na trzích teď v souvislosti s boomem umělé inteligence panuje takzvaný TINA režim (there is no alternative). Akcie technologických gigantů s expozicí vůči AI mají v akciových indexech tak velké váhy a posilují tak výrazně, že je zkrátka investoři nemohou ignorovat, pokud s trhem chtějí držet krok. Zároveň ale firma varuje, že důsledky případného ochlazení AI horečky mohou být snad ještě horší než následky splasknutí dot-com bubliny.
Koncentrace trhu je příležitost i riziko
Skoro 40% kumulovanou váhu v indexu S&P 500 má v současnosti desítka největších firem, mezi nimi třeba výrobci čipů NVIDIA a Broadcom nebo společnosti jako Microsoft, Meta Platforms a Amazon aplikující AI do svých byznys modelů.
To podle Salvatora Ruscittiho z analytické společnosti MRB Partners znamená, že euforie na burze spojená s AI je dvojsečná. Nadšení táhne trh vzhůru, ale hrozí, že stejně tak mu může podrazit nohy případné splasknutí bubliny. Ruscitti proto investorům v zájmu ochrany hodnoty majetku doporučuje posílit diverzifikaci portfolia, a to hlavně regionální, protože "na akciových trzích mimo USA je poměr rizika a potenciálního výnosu příznivější a vliv AI celkově slabší".
Historie ukazuje, že bubliny často prasknou teprve tehdy, když většina investorů dojde k názoru, že vlastně bublinami nejsou a že vysoké valuace a nadšení trhu jen odrážejí radikálně se měnící realitu. Až čas tedy ukáže, jak to je, tedy vlastně bylo se současným optimismem.
Zdroj: CNBC, Real Investment Advice