Pohled z Polska: Naše burza se své pozice nevzdá, akcie však kvůli penzijním fondům budou ještě trpět. Spojení s Vídní (a Prahou) není pravděpodobné

Polské akcie se z prudkého propadu již vzpamatovaly. Jaký čekáte další vývoj na varšavské burze? Bude ji penzijní reforma v následujících týdnech ovlivňovat?

Krzysztof Kuper (IPOPEMA Securities): Polská burza bude i v následujících měsících zažívat velkou nejistotu a volatilitu. Silná reakce trhu na oznámení reformy před třemi týdny byla jen začátek. Okamžitě se objevila otázka, zda je postup vlády slučitelný s ústavou. A i kdyby se nakonec navrhované opatření stalo realitou, nevíme, kolik lidí se rozhodne pro sociální pojištění, a kolik naopak pro penzijní fondy. Řada otázek zatím zkrátka nebude zodpovězena, což investory znervózňuje. Co se týče objemů obchodů, žádný výrazný dopad chystané reformy v nejbližší budoucnosti nečekám.

Mateusz Zawada (Wood & Company): Penzijní fondy se denně postarají jen o 6 % z celkového zobchodovaného objemu na varšavské burze. Neočekávám tedy, že by se objemy měly snižovat.

Jak na to, co chystá vláda s penzijními fondy, reagují Poláci, kteří obchodují s akciemi?

Mateusz Zawada: Většina klientů má vážné obavy, zda to dluhopisy končí, nebo v budoucnu budeme svědky vyvlastnění i dalších aktiv z fondů, tedy akcií.

Pokud změny ve fondech proběhnou, jak jsou plánované, jak velký a trvalý vliv to bude mít na polské akcie?

Krzysztof Kuper: Některé sektory reforma ovlivní negativněji než ostatní. Přestanou být obchodovány s takzvanou "penzijní" prémií. Nejvíce to zřejmě zasáhne bankovní sektor. Polské banky se obchodují s prémií oproti jiným bankovním akciím ve střední Evropě, protože jejich významnými akcionáři jsou právě penzijní fondy. Pokud reforma projde, tato prémie zmizí. Fondy, které se budou chtít zúčastnit úpisů akcií, budou muset navíc prodat nějaká stávající aktiva, aby mohly nové nákupy financovat.

Mateusz Zawada: Hlavní otázkou je, zda bude existovat pro fondy nějaký benchmark a zda ten bude zahrnovat index WIG. Až se to dozvíme, budeme schopni odhadnout, jak bude vypadat portfolio penzijních fondů.

Bude mít na polskou burzu tedy větší vliv další chystaná změna, kdy fondy budou smět investovat více peněz na zahraničních akciových trzích?

Krzysztof Kuper: Polská vláda plánuje zmírnit omezení pro zahraniční investice z 5 % na 30 % portfolia. Je jasné, že se fondy budou snažit hledat investice v zahraničí, aby diverzifikovaly. Po zrušení státních dluhopisů totiž budou většinu majetku fondů tvořit polské akcie.

Mateusz Zawada: To, že budou fondy smět více investovat v zahraničí, je trochu jiný problém. V současnosti drží penzijní fondy v zahraničních akciích pouze 1,5 % majetku. To je způsobeno zákazem investovat do akcií firem bez dostatečného úvěrového ratingu. To se však po reformě pravděpodobně změní. Do budoucna je to špatná zpráva pro polské akcie, protože fondy se pokusí portfolio diverzifikovat, a mohou tak dostat domácí trh pod tlak. Závisí to opět na tom, podle jakého benchmarku (pokud nějakého) budou fondy investovat.

Mluví se také o spojení skupiny kolem Vídeňské burzy, kam patří i ta pražská, právě s burzou ve Varšavě. Čekáte, že bude vytvořen v nějaké formě středoevropský akciový trh?

Krzysztof Kuper: Pravděpodobnost spojení obou skupin je podle mého názoru velice nízká. V několika příštích letech je to téměř nemožné.

Mateusz Zawada: Varšavská burza měla silnou pozici v regionu, faktem však je, že ji silně podporovaly penzijní fondy. Konstantní příliv peněz způsobil, že se mnoho polských akcií obchodovalo s prémií. To se teď může změnit. S nízkými objemy se však potýkají všechny středoevropské burzy, podle mého názoru to však souvisí s politickou stabilitou a přílivem zahraničního kapitálu. Pokud bude posílena politická stabilita (v ČR se například podaří zvolit silnou vládu), investoři se do regionu vrátí. Nebudou střední Evropu považovat za rozvíjející se trh, ale za trh rozvinutý. Burzy přežijí samostatně.