Mladí analytici houfně prchají z Wall Street

Akviziční specialistka Umber Ahmadová dostala před deseti lety pozvánku na svatbu své velmi dobré kamarádky. Kromě toho ji nevěsta také poprosila, jestli by při obřadu nepronesla krátký projev ke svatebčanům. "Na tu svatbu jsem se opravdu těšila a měla jsem připravenou skvělou řeč," vzpomíná. "Vše se ale změnilo, když mi krátce před plánovaným odletem nadřízený sdělil, že jeden z našich klientů potřebuje, abych pro něj dokončila rozsáhlou akviziční zprávu. Tehdy jsem neměla na vybranou, svatbu své kamarádky jsem jednoduše vyměnila za víkend v kanceláři."

Pro Ahmadovou, která po absolvování vysoké školy nastoupila do americké investiční banky Morgan Stanley a později působila i v konkurenční Goldman Sachs, to nebylo zdaleka poprvé, kdy se její plány na volný víkend či několik dnů strávených s rodinou zhroutily jako domeček z karet. Dcera původem pákistánské lékařky vzpomíná, že pro ni během jejího působení v sektoru investičního bankovnictví bylo rušení domluvených schůzek na denním pořádku.

Kancelářské křeslo jako druhý domov

"Bylo to stejné, jako kdybych sloužila v armádě. V práci jsem byla od rána do večera a o něčem jako pravidelném spánku jsem si mohla nechat jen zdát," říká. I proto se v roce 2007 rozhodla, že je nejvyšší čas na změnu. Z Goldman Sachs odešla, založila vlastní investiční společnost a v roce 2013 do svého podnikání přidala luxusní newyorské pekařství Mah De Dahr Bakery. Přesto na původní zaměstnání nezanevřela. "Byla to sice extrémně náročná práce plná bezesných nocí, na druhou stranu ale vím, že jen díky ní jsem se ve svém životě dostala tak daleko," přemýšlí.

Takovýchto příběhů je podle dat amerického statistického úřadu Wall Street plná. Jen mezi roky 2007 a 2013 klesl počet mladých zaměstnanců newyorských finančních a pojišťovnických společností o 19 %, přestože se roční plat začínajících analytiků pohybuje po započtení všech bonusů v průměru kolem velmi slušných 130 tisíc dolarů.

"Tomu, že se mladí lidé do práce v investičních bankách a dalších finančních institucích příliš nehrnou, dobře rozumím," říká Patrick Curtis, který před deseti lety coby čerstvý absolvent vysoké školy působil na pozici analytika ve finančně-poradenské společnosti Rothschild. "Platy ve finančním sektoru jsou sice více než zajímavé, za extrémní stres, kterému je člověk denně vystaven, ale nestojí. Jen si zkuste představit, že byste v práci trávili 90 až 120 hodin týdně a nikdy neměli jistotu, že vám šéf jen pár dní před plánovaným odjezdem na zaslouženou dovolenou neřekne, že musíte místo týdne volna zůstat v kanceláři."

Vedle poklesu počtu absolventů mířících do finančního sektoru je ale na trhu práce patrný ještě jeden zajímavý trend - růst počtu absolventů nacházejících uplatnění v technologickém odvětví. Podíl studentů pensylvánské Wharton School, kteří po opuštění poslucháren usedli do kancelářských křesel investičních bank či obchodníků s cennými papíry, mezi roky 2006 a 2013 klesl o polovinu na 13,3 %, zatímco podíl absolventů pracujících v technologických firmách se ve stejném období takřka zdvojnásobil na 11,1 %. V případě massachusettské Harvard Business School již dokonce absolventi mířící do technologického sektoru mladé zaměstnance finančních institucí s přehledem převyšují.

Finanční sektor čekají těžké časy

"O talentované absolventy svádíme tvrdý boj," přiznává Jeff Urwin, jeden ze šéfů divize světového bankovnictví JPMorgan Chase. "Nacházíme se ve vysoce konkurenčním prostředí, kde zkrátka musíme soutěžit." O tom, že si velké finanční ústavy začínají uvědomovat, že se priority mladých lidí zásadním způsobem mění a na prvním místě již pro ně není jen počet nul na výplatní pásce, svědčí i některé nedávné kroky renomovaných investičních bank. Zájemcům o práci například nově garantují dny volna, které jim mají poskytnout dostatek času na regeneraci.

Těmito a podobnými gesty se banky mimo jiné snaží zmírnit vlnu kritiky, která se na ně snesla poté, co loni v srpnu během stáže v londýnské pobočce Bank of America Merrill Lynch zemřel mladý stážista Moritz Erhardt, který údajně několik dní po sobě musel pracovat neuvěřitelných 21 hodin denně. Úmrtní zpráva tehdy sice explicitně neuvedla, že by 21letý mladík zemřel kvůli přepracování, média to ale dodnes prezentují jako jasnou věc.

"Pověst finančního sektoru v posledních letech silně utrpěla a mezi vysoce postavení manažery finančních institucí se začínají šířit obavy, že by pro ně brzy mohlo být velmi složité získat schopné a loajální zaměstnance, pro něž by práce na Wall Street znamenala i něco jiného než jen příležitost rychle si vydělat," říká Kevin Roose, autor knihy Young Money: Inside the Hidden World of Wall Street's Post Crash Recruits. "Záruky volných dní či systém nucených dovolených pro přepracované zaměstnance jsou z tohoto pohledu jistě krokem správným směrem, na cestě k úplnému dobytí ztracených pozic ale banky budou muset obětovat mnohem více."

Zdroj: Bloomberg