Zachraňme obchodování na burzovním parketu!
Daniel Beunza, profesor sociologie na London School of Economics, strávil podstatnou část posledních třinácti let sledováním obchodníků s cennými papíry na parketu NYSE i mimo něj. Na vlastní kůži absolvoval jejich každodenní rituály, po konci obchodování s nimi vyrážel na večírky do slavných newyorských barů nebo o víkendu na ryby. K jakému závěru dospěl? Přestanou-li burzovní parkety existovat, mají se investoři na co těšit.
Když Beunza v roce 2000 s pozorováním obchodníků začínal, připomínaly burzovní parkety obří mraveniště. Od té doby se mnohé změnilo. Na jednom z posledních míst, kde burzovní parket stále funguje, americké NYSE, klesl od začátku nového tisíciletí počet obchodníků s oprávněním ke vstupu na něj ze zhruba 5 tisíc na pouhou pětinu. Spousta traderů navíc tvrdí, že ani současných tisíc obchodníků není konečný stav a že dříve nebo později dojde k úplnému uzavření parketu NYSE.
Záchranná brzda pro chvíle nejistoty
Konec obchodníků na trading flooru by ovšem podle Beunzy byl obrovskou chybou. Na rozdíl od zautomatizovaných algoritmů se totiž tradeři z masa a kostí neřídí jen předem danými vzorci, ale naslouchají kromě čísel též své intuici.
To nejlépe ilustruje čtyři roky starý flash crash, kdy se americký akciový index Dow během několika minut bezdůvodně propadl téměř o tisíc bodů, aby se posléze během chvíle vrátil na původní úroveň. Zatímco ostatní burzy v důsledku bleskového propadu cen akcií, za jehož příčinu bylo nakonec označeno vysokofrekvenční obchodování, anulovaly více než 20 tisíc transakcí, na hlavním trhu NYSE nemusel být zrušen jediný obchod. "Tradeři na parketu na rozdíl od počítačových algoritmů zvolnili tempo a v klidu ceny akcií bez zbytečných výprodejů vrátili na původní hodnoty," vysvětluje Beunza.
Někteří akademici věnující se evoluci obchodování na světových burzách nicméně tvrdí pravý opak. Podle jejich názoru přispívá rozvoj algoritmického obchodování mimo jiné k růstu likvidity a snižování spreadů, což vede ke zprůhledňování obchodování, a tedy stabilizaci trhů. Flash crash z roku 2010 přitom označují za pouhé zaškobrtnutí na dlouhé cestě.
"Burzovní parkety vždy byly místem s nezaměnitelnou atmosférou," říká Beunza. "Před třinácti lety se jednalo o téměř výhradně mužskou záležitost. Dobře si vzpomínám, jak se po zemi válely spousty papírů, všude byl nepořádek a na toaletách se mísily desítky různých vůní. Dnes již jsou na parketu zastoupeny i ženy, což ale nic nemění na tom, že toto místo stále více než pracovní prostředí připomíná klub s vlastními pravidly."
Tři desetiletí na parketu NYSE očima ředitele ICAP Equities Kennetha Polcariho:
Zdroj: WSJ
