Americký dolar jako světová rezervní měna: Pevně v sedle
Mezi hlavní světové rezervní měny patří americký dolar, který tvoří přibližně 63 % všech světových dolarových rezerv, následován eurem, které tvoří 27 %. Podíl ostatních měn nepřesahuje 5 %. V poslední době se objevují v médiích názory, že je pokles amerického dolaru nevyhnutelný a že bude brzy nahrazen čínským jüanem na pozici světové rezervní měny. Pokud k tomu dojde, tak za hezkých pár desítek let.
Volání po nové světové rezervní měně z úst čínských a ruských představitelů je vcelku pochopitelné, nelíbí se jim nadvláda dolaru ve světovém obchodu a znehodnocování čínských dolarových měnových rezerv.
Čína je totiž největším držitelem světových dolarových rezerv. Ekonomický vliv Číny roste, a tak se ozývají hlasy, že novou světovou rezervní měnou by měl být čínský jüan, který však dosud není volně směnitelný.
Čína už podle posledních statistik ekonomicky předstihla Japonsko. K tomu, aby předstihla nebo dohnala USA, je však ještě velmi daleko. Amerika je stále ještě největší ekonomická, vojenská a politická síla na světě.
Tomu, aby se jüan stal světovou rezervní měnou, brání několik věcí:
1. Jüan není volně směnitelný. To se dá napravit během několika málo let tím, že čínská vláda pomalu dovolí volnou směnitelnost jüanu a odpoutá jej od koše měn (ve kterém převažuje americký dolar).
Zde je potřeba připomenout, že Čína tím, že uvázala svou měnu pevně na dolar, profituje ze znehodnocování dolaru – její měna také znehodnocuje, a tím pádem má levné exporty. Což však nebude trvat do nekonečna, a až se jüan od dolaru odpoutá, tak tuto výhodu ztratí.
2. Ekonomika Číny ještě není dostatečně silná na to, aby se její měna stala celosvětovou rezervní měnou. To se během několika desetiletí může změnit díky rychlému růstu čínské ekonomiky.
3. Komunismus Čína je stále oficiálně komunistickou zemí, která zasahuje do ekonomiky a má pětileté plány.
4. USA vládnou světu vojensky. Výdaje na zbrojení jsou ve Spojených státech stále obrovské. Pokud by je Čína chtěla dohonit, musela by své výdaje na zbrojení přibližně zešestinásobit.
Důsledkem 2. světové války a studené války mají USA vojenské základny po celém světě. Například v Evropě mají 80 tisíc vojáků, v Jižní Koreji 27 tisíc vojáků (obrana proti Severní Koreji), v Japonsku 32 tisíc vojáků (obrana proti Číně).
Dále mají v důsledku dvou nových válek v Iráku 50 tisíc a v Afghánistánu 98 tisíc vojáků.
Takže nadvláda dolaru jako světové rezervní měny není jen ekonomická, ale i vojenská, takže přestože bude dolar nejspíše oslabovat, dokud bude trvat světová vojenská nadvláda USA, bude hlavní světovou rezervní měnou dolar.
Dolar stále znamená bezpečí
Letošní problémy eura v souvislosti s krizí kolem řeckých dluhopisů ukázaly, že dolar ještě rozhodně neřekl poslední slovo. Jakýkoli problém ve světě ústí v útěk do dolaru.
Dalším důvodem, proč asijské státy budou i nadále nakupovat a držet americké dolary, je jejich snaha oslabit své měny, aby mohly vyvážet své výrobky do Evropy a do USA.
Čína je zářným příkladem. Potřebuje zvednout ekonomickou úroveň svých obyvatel, a protože má nízkou domácí spotřebu, musí exportovat. Rozhazovační Američané živí čínské dělníky a všem to vyhovuje. Američané si žijí nad poměry a utrácejí cizí peníze, Číňané mají práci. Ani jedni to nechtějí měnit.
Argument, že poklesem dolaru se snižuje i hodnota rezerv, které asijské státy drží, je sice pravdivý, ale neobstojí. Pro ně je důležitější nakrmit své obyvatelstvo než vydělat (či neprodělat) na držení zahraničních měnových rezerv.
Další důvod je "kulturně-společensko-politický". Čína ani jiný asijský stát není schopen ani ochoten převzít vůdčí ekonomickou, vojenskou a politickou roli USA.
USA v roli "globálního četníka" vyhovuje celému světu. Že za to ten svět platí, je jasné. Platí to především ti, kteří drží nejvíce amerických dolarů. Tedy asijské státy.
Zatím to všem vyhovuje, a není žádná změna na obzoru. Zatím.
