Když vydržíš, uvidíš zlatý prasátko aneb Naplní Kofola očekávání?

Roadshow začala poměrně sympaticky. Před Burzovním palácem bylo odhaleno zlaté prasátko ze slavné reklamy, a to ve velikosti a agresivitě býka, který střeží burzu na Wall Street. Prase se nevyhnulo selfie mánii a i lidem mimo finanční svět došlo, že se Kofola asi chystá na burzu. Management od prvních dnů oznamoval, že bude rozdávat akcie také svým zaměstnancům, a firma obecně reklamu zvládla na jedničku.

Jenže zvýšené povědomí u drobných investorů ještě neznamená úspěch u velkých hráčů. Česká spořitelna, hlavní manažer emise, nacenila IPO poměrně velkoryse. Investoři si mohli vybírat z cen od 500 do 650 korun za kus. Už tento interval znamenal velkou neznámou. Na jeho horní hranici by si lidé byli koupili akcie Kofoly oceněné dráže, než jsou oceněny Coca-Cola a PepsiCo. Byť má Kofola skvělou pověst a image, kvalit globálních nápojářských gigantů nedosahuje, a to především proto, že se její značky prodávají pouze ve střední Evropě. Ceny lehce nad 500 korunami už ale znamenaly celkem férovou hodnotu z pohledu poměrových ukazatelů.

Otázkou bylo, zda to poznají i potenciální investoři. Spekulanti bývají zaslepeni horkými zprávami o úpisech, ve kterých bylo dosaženo maximální ceny, a první obchodní den navíc akcie posilují o desítky procent. Praha je ale trochu jiný parket.

Pro "velký zájem" se těsně před koncem úpisu Kofola rozhodla zvýšit počet prodávaných akcií. Menšinový akcionář Enterprise Investors prodal nakonec více, a tak celkový počet upsaných akcií byl místo 1,1 milionu dokonce 1,5 milionu. Aukční cena 510 korun ale znamenala, že se málokdo nechal unést upisovacím rozmezím. Navíc objednávek bylo jen o něco málo více, než se nakonec upsalo. Pražská burza je tak místem, kde se bude volně obchodovat necelých 7 % společnosti, kterou trh ocenil na 11,5 miliardy korun.

Důvody menšího zájmu

Proč tak malý zájem o toto zlaté prasátko? Důvodů je několik:

• Někteří čeští brokeři dlouhodobě nejsou schopni za krátkou upisovací dobu prodat jakékoli nově obchodované akcie. Navíc nestihnou vydat ani solidní analýzu, od které by se mohli menší investoři odrazit.
• 7% free float (objem volně obchodovaných akcií) v hodnotě 765 milionů korun je pod rozlišovací schopnost většiny londýnských bankovních domů. Kofola by musela uvolnit mnohem větší balík akcií.
• Kofole se tak úplně nepodařilo prodat svůj příběh úspěchu ve střední a východní Evropě. Ačkoli chce působit v Polsku a v bývalé Jugoslávii, zájem tamních investorů byl zanedbatelný.
• Nejasný budoucí vývoj celé společnosti. Ta uvádí, že bude vyplácet 30 % ze zisku (při současné ceně asi 1 % z hodnoty akcie), ale nepředstavuje zároveň žádný raketově růstový příběh (kterému by ostatně v tomto odvětví asi málokdo uvěřil).

Kofole ale nelze upřít úspěšnou akviziční činnost a stabilní manažerské rozhodování. I když se jedná v porovnání s PepsiCo a Coca-Colou o malého hráče, hraje si na trzích, kterým rozumí, a má na nich ještě hodně prostoru na zefektivnění.

Pro burzu je Kofola zajímavé zpestření. Její podíl v indexu PX bude sice kolem procenta, ale sektorově jde o alespoň nějaký posun. Jakmile se cena po IPO stabilizuje – a již nyní tušíme, že to bude pod 500 korunami –, může jít o poměrně atraktivní a růstový titul. Další stejně teplé léto, jako bylo to letošní, by navíc znamenalo mnohem větší růst obratu, než se kterým se v IPO počítalo. Platí tedy reklamou prověřené "když vydržíš, možná uvidíš i zlatý prasátko".