Evropské akcie v závěru týdne posílily, strach z kolapsu čínského realitního trhu pominul

Celoevropský index Stoxx 600 posílil v pátek o 0,74 % na 473,17 bodu (za týden +0,53 %), německý DAX zpevnil o 0,46 % na 15 542,98 bodu (za týden -0,28 %), britský FTSE 100 přidal 0,20 % na 7 204,55 bodu (za týden -0,41 %) a francouzský CAC 40 zavřel o 0,71 % výš na 6 733,69 bodu (za týden +0,09 %).

Páteční události na evropských trzích

• Podnikatelská aktivita v zemích eurozóny zpomaluje, na vině je především rychlý růst nákladových cen a také přetrvávající potíže v dodavatelských řetězcích. Ve své zprávě to v pátek uvedla společnost IHS Markit. V Německu je zpomalení aktivity o trochu výraznější, i tam ale zůstává aktivita v pásmu expanze, tedy neklesá.
• Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na 7,5 procenta. Je to více, než se očekávalo. Banka přistoupila ke zvýšení nákladů na úvěry v letošním roce už pošesté, a to kvůli trvale vysoké inflaci. Banka v páteční tiskové zprávě také naznačila, že by ve zvyšování úroků mohla pokračovat. Po překvapivě výrazném zvýšení základního úroku zpevnil i kurz ruského rublu.
• Automobilka Stellantis a jihokorejská společnost Samsung SDI budou ve společném podniku ve Spojených státech vyrábět bateriové články a moduly pro elektromobily. Evropsko-americký výrobce aut a dceřiná společnost jihokorejského technologického giganta Samsung Electronics to uvedly ve svém pátečním sdělení.
• Italská vláda připravuje návrh, kterým chce přesvědčit americkou společnost Intel k postavení továrny na výrobu čipů v Itálii. Agentuře Reuters to v pátek řekly zdroje zapojené do jednání. Dodaly, že investice by podle předběžných odhadů měla hodnotu přes čtyři miliardy eur (více než 100 miliard Kč). Podle jednoho ze zdrojů by se dokonce mohla vyšplhat až na osm miliard eur.
• Francouzská automobilka Renault odhaduje, že kvůli globálnímu nedostatku čipů vyrobí letos o půl milionu aut méně. To je větší pokles, než odhadovala dříve. Ve třetím čtvrtletí firmě prodej klesl o 22,3 procenta na 599 027 vozů. Výhled zisku na letošní rok ale v pátek automobilka ponechala beze změny, neboť auta prodává za vyšší ceny, zatímco náklady jí klesly.
• Britské maloobchodní tržby v září meziměsíčně nečekaně klesly o 0,2 % (srpen -0,6 %, odhad +0,5 %), meziročně se snížily o 1,3 % (srpen -0,2 %, odhad -0,4 %)

Stalo se v Evropě v uplynulém týdnu

• Francie by měla pomáhat domácnostem s nižšími příjmy čelit rostoucím cenám energie spíše poskytováním finančních příspěvků než snížením daní na paliva. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Europe 1 to v pondělí řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dodal, že snížení těchto daní by mimo jiné mohlo být vnímáno jako podpora fosilních paliv, na kterých se chce Francie stát méně závislou.
• Německý průmyslový konglomerát Siemens vyčlení podnikání s velkými motory jako samostatnou firmu. Zatím ale není jasné, zda firma divizi Large Drives Applications (LDA) připravuje na prodej, nebo zda se chystá najít partnera. Na svém webu o tom píše hospodářský deník Handelsblatt. LDA zaměstnává zhruba 7 000 lidí, část z nich i v České republice.
• Ruská společnost Gazprom si na listopad pro účely přepravy zemního plynu trasou Jamal-Evropa zarezervovala jen asi třetinu volných kapacit přes území Polska. O dodatečné tranzitní kapacity na přepravu suroviny přes Ukrajinu pak neprojevil Gazprom zájem vůbec. Ukazují to výsledky aukce, na které se odvolává agentura Reuters. Gazprom je pod palbou kritiky za to, že nenabízí více plynu, přestože jeho ceny v Evropě strmě vzrostly. Své dlouhodobé závazky ale Gazprom plní, potvrzují jeho evropští odběratelé.
• Automobilka Stellantis se předběžně dohodla s výrobcem baterií LG Energy Solution (LGES) na dodávkách bateriových článků a modulů pro elektromobily vyrobené v Severní Americe. Dohoda je součástí plánu čtvrtého největšího výrobce aut na světě na elektrifikaci vozidel v hodnotě 30 miliard eur.
• Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v pondělí uvedla, že začala posuzovat použití vakcíny proti covidu-19 od farmaceutických firem Pfizer a BioNTech u dětí ve věku 5 až 11 let. Žádost o schválení vakcíny v této věkové skupině podaly americká společnost Pfizer a její německý partner BioNTech minulý týden.
• Maďarská centrální banka v úterý v souladu s očekáváním analytiků zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na 1,80 %. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na rostoucí inflaci.
• Evropská komise v úterý zahájila se státy Evropské unie konzultace, na jejichž základě chce aktualizovat rozpočtová a dluhová pravidla bloku, jež řada zemí není schopna plnit. Podle unijní exekutivy by se měla pravidla zjednodušit a lépe přizpůsobit zejména potřebám masivních investic do klimaticky šetrného hospodářství. Státy přitom mají různý pohled na to, jak moc má unie výši veřejných dluhů a rozpočtových schodků hlídat.
• Britský regulátor vyhodnotí, zda dominance velkých platforem jako Spotify či Apple v oblasti streamování hudby není na úkor spotřebitelů. Úternímu oznámení úřadu předcházela zpráva britského parlamentního výboru, který varoval, že vazby mezi hlavními hudebními společnostmi a streamovacími platformami by mohly potlačit inovace v tomto odvětví.
• Více peněz na podporu výzkumu, do výměnného studentského programu Erasmus+ či na boj s klimatickými změnami. Takový je návrh rozpočtu EU na rok 2022, se kterým přišel rozpočtový výbor Evropského parlamentu a o němž v úterý debatovali poslanci na plénu. Parlament ve svém návrhu zrušil škrty navržené Radou EU a navýšil celkové výdaje rozpočtu na příští rok oproti původnímu návrhu Evropské komise. Na konečné podobě rozpočtu se parlament musí dohodnout s Radou.
• Provozovatel největší světové služby pro streamování hudby Spotify najme stovky lidí v Evropě, Austrálii a Kanadě, aby povzbudil prodej reklamy a zvýšil příjmy od lidí, kteří si nepředplácejí jeho služby. Ti totiž tvoří většinu zákazníků. Řekl to šéf reklamního oddělení firmy Lee Brown.
• Pandemie covidu-19 vedla k zániku asi třetiny pracovních míst v britském hudebním průmyslu. Ve výroční zprávě to uvedla organizace UK Music. Zároveň vyzvala britskou vláda, aby pomohla hudebnímu průmyslu zotavit se z důsledků koronavirové krize.
• Hospodářsky vyspělé země se v dlouhodobém horizontu musí připravit na zpomalení ekonomického růstu. Je potřeba, aby se zaměřily zejména na reformy trhu práce a penzijního systému, bez kterých bude hrozit zvyšování daní. Vyplývá to z dlouhodobého hospodářského výhledu, který v úterý zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Eurozóna: Stavební výroba v srpnu meziročně klesla o 1,6 % (červenec: +3,5 %), meziměsíčně se snížila o 1,3 % (červenec: +0,1 %).
• Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle ve středu zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta. Ke zrychlování inflace přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob.
• Výrobní ceny v Německu vzrostly nejvíce od roku 1974, kdy zavládla ropná krize. V září se meziročně zvýšily o 14,2 procenta, uvedl ve středu německý statistický úřad. Na vině jsou hlavně energie, které minulý měsíc v průměru meziročně zdražily o 32,6 procenta.
• Míra inflace v Británii v září překvapivě zvolnila. Růst meziročně zpomalil na 3,1 ze srpnových 3,2 procenta, oznámil ve středu britský statistický úřad. Očekávalo se, že růst cen bude stagnovat. Podle analytiků je ale pokles inflace jen přechodný a britskou centrální banku zřejmě neodradí od zvýšení základní úrokové sazby už v příštím měsíci, uvedla agentura Reuters.
• Evropa by se měla vyhnout inflační spirále, protože nynější vzestup cen energií by měl v příštím roce polevit. Uvedl to ve středu podle agentury Reuters šéf evropského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Alfred Kammer.
• Primární veřejná nabídka akcií (IPO) norské robotické společnosti AutoStore se stala největší nabídkou v zemi za posledních 20 let. Firma ve středu stanovila cenu akcií na 31 norských korun za kus, což celou společnost ohodnocuje na 103,5 miliardy norských korun (270,3 miliardy Kč). AutoStore se tak stala nejhodnotnějším novým vstupem na burzu od roku 2001, kdy firma Statoil byla v primární nabídce oceněna na 151 miliard NOK.
• Britský Úřad pro hospodářskou soutěž a trhy (CMA) ve středu vyměřil americké internetové společnosti Facebook pokutu 50,5 milionu liber (zhruba 1,5 miliardy Kč). Tvrdí, že firma porušila nařízení, které úřad vydal v rámci vyšetřování jejího převzetí služby pro tvorbu a sdílení animovaných obrázků Giphy. Společnost Facebook podle agentury Reuters uvedla, že s rozhodnutím CMA nesouhlasí a zváží možnosti dalšího postupu.
• Tchajwanský technologický gigant Foxconn se chystá vyrábět elektrické vozy v Evropě, Indii a Latinské Americe. V Evropě hodlá mimo jiné nepřímo spolupracovat s německými automobilkami, uvedl ve středu předseda správní rady Foxconnu Joung Liou. Foxconn se chce stát významným hráčem na globálním trhu s elektromobily a již uzavřel dohody s americkou firmou Fisker a thajskou PTT PCL.
• Britská státní mincovna The Royal Mint plánuje postavit ve Walesu závod, díky kterému by mohla získat stovky kilogramů zlata a dalších drahých kovů z elektronického odpadu, jako jsou mobilní telefony a notebooky. Firma oznámila, že navázala spolupráci s kanadskou začínající firmou Excir, která vyvinula chemické řešení pro extrakci kovů z desek plošných spojů.
• Propad v dodávkách polovodičů, který zasáhl automobilky v celé Evropě, bude vrcholit na konci letošního roku, v příštím roce by se situace měla narovnávat. Očekávají to experti i šéfové některých dodavatelských firem, kteří ve středu vystoupili na brněnské konferenci o budoucnosti automobilového průmyslu. Firmy budou usilovat o změny v dodavatelských řetězcích, budou preferovat dodavatele, kteří jsou jim blíže.
• Americká internetová společnost Facebook podepsala smlouvu ohledně autorských práv se sdružením Alliance de la presse d'information générale (Apig), které zastupuje část francouzských vydavatelů zpráv. Dohoda otevírá cestu k tomu, aby Facebook ve Francii platil za zpravodajský obsah na svých platformách. Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters, která se odvolává na společné prohlášení Apig a Facebooku.
• Zahájení provozu velké továrny, kterou u Berlína postavila americká automobilka Tesla, se komplikuje. Opakovat se totiž bude on-line veřejná konzultace, při které může veřejnost vznést námitky kvůli dopadům továrny na okolí. Důvodem k opakování jsou obavy, že dosavadní proces konzultací nesplňoval potřebná nařízení. Uvedlo to ve čtvrtek regionální ministerstvo životního prostředí.
• Turecká centrální banka ve čtvrtek nečekaně snížila základní úrokovou sazbu a dva procentní body na 16 procent. Navzdory rostoucí inflaci tak poskytne ekonomice stimuly, které požaduje prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozhodnutí poslalo tureckou liru na nové minimum vůči dolaru.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně v říjnu klesla na -4,8 bodu po zářijových -4 bodech a při odhadovaném snížení na -5 bodů
• Půjčky veřejnému sektoru ve Velké Británii se v září snížily o 21,8 miliardy liber po srpnovém poklesu o 16,8 miliardy a při odhadovaném poklesu o 22,6 miliardy liber
• Podnikatelská důvěra se ve Francii v říjnu udržela na 107 bodech, ačkoli analytici předvídali pokles na 105

Výsledková sezóna

• Nizozemský výrobce elektroniky a zdravotnické techniky Philips zhoršil letošní hospodářský výhled. Na vině je stahování dechových přístrojů a nedostatek dílů vyvolaný problémy v dodavatelských řetězcích. V třetím čtvrtletí firmě klesly srovnatelné tržby meziročně o 7,6 % na 4,2 miliardy eur. Provozní zisk se snížil o 25 % na 512 milionů eur.
• Francouzská potravinářská společnost Danone kvůli vyšším nákladům zvýší ceny, neboť čelí dražším surovinám i potížím v dodavatelských řetězcích. Firma, která v České republice stojí za značkami Activia, Actimel nebo Alpro, to v úterý uvedla, když představila tržby za třetí čtvrtletí. Ty přitom vzrostly.
• Vývojář antivirového softwaru Avast ve středu ráno zveřejnil vybrané provozní ukazatele za letošní třetí čtvrtletí. Tržby společnosti vzrostly meziročně o 3 % na 232,7 milionu USD (bez vlivu změn měnových kurzů +1 %). Provozní zisk EBITDA se meziročně zvýšil o 0,8 % na 127 milionů USD. Růst tržeb byl slabší než v první polovině roku (8,8 %), a to mimo jiné kvůli jarní divestici menšího produktu pro mobilní telefony Family Safety. Organický růst tržeb dosáhl v letošním třetím kvartálu 5,6 % a EBITDA marže v třetím čtvrtletí klesla o 1,2 procentního bodu na 54,6 %, hlavně kvůli nákladům na rozjezd nového produktu Avast One.
• Britská bankovní společnost Barclays ve třetím čtvrtletí téměř zdvojnásobila hrubý zisk na dvě miliardy liber (přes 60 miliard Kč) z 1,1 miliardy liber před rokem. Banka, která podobně jako američtí konkurenti těžila z dobrých výsledků v investičním bankovnictví, poradenství a obchodování s cennými papíry, to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Čtvrtletní zisk výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle agentury Reuters odhadovali v průměru na 1,6 miliardy liber. 
• Švédský výrobce nákladních automobilů AB Volvo ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil provozní zisk o 30 procent na 9,4 miliardy švédských korun (24 miliard Kč), a to navzdory nedostatku čipů i dalším problémům v dodavatelských řetězcích. Firma ve čtvrtek uvedla, že těžila zejména ze silné poptávky v Evropě a ve Spojených státech.

Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch, TradingEconomics

Aktualita pro rok 2026