Evropské akcie v pátek zdražily, za týden ani celý duben se ale indexy na směru neshodly

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,74 % na 450,39 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,47 % na 7 544,55 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,84 % na 14 097,88 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,39 % na 6 533,77 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zpevnily akcie společností Delivery Hero (+6,89 %), Nordic Semiconductor (+6,42 %) nebo HelloFresh (+6,09 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Danske Bank (-6,23 %) či Allegro (-5,40 %).

Za celý týden STOXX Europe 600 klesl o 0,64 %, FTSE 100 přidal 0,30 %, DAX oslabil o 0,31 % a CAC 40 se snížil o 0,72 %. Za celý duben pak STOXX Europe 600 klesl o 1,73 %, FTSE 100 zpevnil o 0,09 %, DAX oslabil o 2,41 % a CAC 40 ztratil 2,25 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Růst francouzské ekonomiky se v prvním čtvrtletí nečekaně zastavil, kvůli růstu cen energií a dopadům války na Ukrajině klesly výdaje spotřebitelů. V předběžné zprávě to v pátek oznámil místní statistický úřad. Francie má po Německu druhou největší ekonomiku v eurozóně.
• Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 %. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 %. První odhad v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni zasaženém pandemií covidu-19 ekonomika klesla.
• Německá ekonomika se v prvním čtvrtletí vrátila k růstu. Proti předchozímu třem měsícům se zvýšila o 0,2 %, informoval v pátek v předběžné zprávě německý statistický úřad. V posledním loňském čtvrtletí hrubý domácí produkt o 0,3 % klesl. Ekonomiku táhla vzhůru vyšší míra tvorby kapitálu, opačným směrem působila bilance zahraničního obchodu. Hospodářství pociťuje čím dál více dopady války na Ukrajině, upozornili statistici.
• Míra meziroční inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 %, v březnu byla na 7,4 %. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se však zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii. Eurostat v pátek zveřejnil i první odhad vývoje HDP Evropské unie a eurozóny.
• Norsko uzavře své hranice a přístavy pro ruské kamiony a lodě. Připojí se tím k sankcím, které na Moskvu uvalila Evropská unie kvůli invazi Ruska na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to v pátek oznámilo norské ministerstvo zahraničí.
• Ruská centrální banka na svém pátečním zasedání snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 14 %. Pokles úroků je výraznější, než čekali analytici. Banka zároveň uvedla, že vidí prostor k dalšímu snižování sazeb v rámci snahy vypořádat se s hospodářským poklesem a vysokou inflací.
• Německo: Index dovozních cen v březnu meziročně vyskočil 31,2 % (odhad: +28,6 %, únor: +26,3 %) a meziměsíčně se zvýšil o 5,7 % (odhad: +3,4 %, únor: +1,3 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Nationwide v dubnu meziročně vzrostl o 12,1 % (odhad: +12,6 %, březen: +14,3 %) a meziměsíčně se zvýšil o 0,3 % (odhad: +0,8 %, březen: +1,1 %).

Výsledková sezóna

• Rakouské bankovní skupině Erste v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostl čistý zisk z 355,1 milionu eur na 448,8 milionu eur. Erste těžila z dobrých provozních čísel, čistý úrokový výnos se jí zvýšil o 18,8 % na 1,39 miliardy eur, hlavně díky zvýšení úrokových sazeb v Česku, Maďarsku a Rumunsku. Výrazný nárůst zisku zaznamenala také dceřiná Česká spořitelna.
• Rakouská ropná a plynárenská skupina OMV v prvním čtvrtletí zvýšila provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek a změn hodnoty zásob na 2,62 miliardy eur, což je asi trojnásobek proti loňskému zisku 870 milionů eur. Růst podpořily zejména vysoké ceny plynu - OMV je jedním z největších dovozců ruského plynu do Evropské unie. Čistý zisk ale kvůli odpisu aktivit v Rusku klesl, oznámila v pátek firma. OMV také uvedla, že zvažuje platby za ruský plyn v rublech.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská unie připravuje takzvané chytré sankce na dovoz ruské ropy, jejichž cílem by měla být minimalizace škod v evropské ekonomice. Uvedl to v pondělí britský deník The Times, který se odvolává na místopředsedu Evropské komise (EK) Valdise Dombrovskise. Příjmy z ropy představují pro Moskvu důležitý zdroj financování války na Ukrajině.
• Podnikatelská nálada v Německu se po březnovém prudkém propadu vyvolaném ruskou invazí na Ukrajinu v dubnu stabilizovala, hodnota indexu institutu Ifo se zvýšila o jeden bod na 91,8 bodu. Zastavení propadu a mírné zlepšení nálady je podle Ifo důsledkem slabšího pesimismu německých firem a také tím, že německé hospodářství se po prvotním šoku z ruského útoku ukázalo jako odolné.
• Asi 40 procent německých podniků pociťuje dopady rostoucích cen energií a téměř polovina firem kvůli tomu hodlá omezit investice. Vyplývá to z výzkumu institutu Ifo, který v pondělí zveřejnil list Augsburger Allgemeine. Účty za plyn a elektřinu pro německé domácnosti, které uzavírají nové smlouvy, dosáhly minulý měsíc rekordní výše a rostoucí ceny zemního plynu a ropy po ruské invazi na Ukrajinu pomohly v březnu zvýšit meziroční inflaci v Německu na 40leté maximum.
• Německá vláda zvýší kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu výhled letošní inflace na 6,1 procenta. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters, která se odvolává na vládní dokument. V lednu Berlín očekával celoroční míru inflace 3,3 procenta. Berlín svou jarní ekonomickou prognózu zveřejní ve středu. Podle dokumentu, na který odkazuje Reuters, očekává v příštím roce zmírnění tempa růstu spotřebitelských cen na 2,8 procenta.
• Letošní hospodaření Německa skončí s rozpočtovým schodkem nejméně 140 miliard eur. Podle informací agentury Bloomberg s tím počítá německý ministr financí Christian Lindner, který ve středu předloží vládě kancléře Olafa Scholze rozpočtový dodatek zohledňující následky ruské invaze na Ukrajinu. Německo dosud pro letošní rok počítalo s deficitem 99,7 miliardy eur. Mimo rozpočet pak stojí zvláštní fond o objemu 100 miliard eur na modernizaci armády.
• Důvěra v českou ekonomiku v dubnu meziměsíčně stoupla o 3,4 bodu na 100 bodů, o měsíc dříve klesla. Za dubnovým nárůstem stojí zejména vyšší důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelé jsou pesimističtější než v březnu. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od listopadu 2012. Vyplynulo to z informací, které v pondělí zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra mezi spotřebiteli je nižší i v meziročním srovnání, naopak souhrnný indikátor důvěry a důvěra u podnikatelů je proti loňskému dubnu vyšší.
• Konjunktura v námořní dopravě se v druhém pololetí stabilizuje, očekává dánský námořní přepravce A.P. Møller-Mærsk. Firma s tržním podílem přibližně 17 %, která je považována za barometr světového obchodu, ve své úterní zprávě ale i tak s ohledem na vysoké sazby za přepravu kontejnerů zvýšila výhled zisku na letošní rok. Prognóza Mærsku bude patrně vnímána jako negativní signál pro světovou ekonomiku, uvedla společnost Alphaliner.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom pracuje na realizaci prezidentského výnosu, který počítá s platbami za dodávky plynu v rublech. Uvedl to v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který tím reagoval na dotaz ohledně pokynů Evropské komise (EK) k plánu Ruska. Další podrobnosti nesdělil.
• Maďarská centrální banka v úterý podle očekávání zvýšila základní úrok o procentní bod na 5,4 %. Banka tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky v reakci na rostoucí inflaci. Naposledy banka zvýšila úrokovou sazbu v březnu, kdy ji také zvedla o procentní bod. Analytici v březnu počítali s jejím zvýšením o 0,75 procentního bodu.
• Rusko podle neoficiálních informací polského portálu onet.pl zastavilo dodávky plynu plynovodem Jamal. Minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za suroviny v rublech, jak žádá Kreml. To ovšem polská strana odmítla.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Rightmove v dubnu meziročně stoupl o 9,9 % (březen: +10,4 %) a meziměsíčně se zvýšil o 1,6 % (březen: +1,7 %).
• Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila. Evropská unie oznámila, že chystá společnou reakci, podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy.
• Francouzský výrobce automobilů Renault převede svůj většinový podíl v ruské automobilce AvtoVAZ za symbolickou částku na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Uvedl to podle agentury Interfax ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Společnost Renault se však k této informaci odmítla vyjádřit, napsala ve středu ráno agentura Reuters.
• Nálada německých spotřebitelů tento měsíc klesne na rekordní minimum, protože válka na Ukrajině způsobuje růst nákladů domácností a maří naděje na oživení ekonomiky po pandemii nemoci covid-19. Vyplývá to z průzkumu mezi přibližně 2 000 německými spotřebiteli, jehož výsledky zveřejnil výzkumný institut GfK.
• Za falešnou zprávu ve středu označil rakouský kancléř Karl Nehammer informace ruských médií, že Rakousko přistoupilo na platby za ruský plyn v rublech. Šéf rakouské vlády nicméně podle agentury APA připustil, že Rakousko využívá Moskvou navržené platební schéma přes Gazprombank. Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno oznámila, že přestává posílat plyn do Polska a Buharska, neboť tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.
• Dokončené čínské přímé zahraniční investice v Evropě v loňském roce stouply o třetinu na 10,6 miliardy eur. Vyšší byly akvizice i transakce na zelené louce. Vyplývá to ze zprávy společností Rhodium Group a Mercator Institute for China Studies.
• Evropská komise formálně zahájila s Maďarskem řízení, v jehož rámci mu může také odebrat část dotací z rozpočtu Evropské unie kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise tak vůbec poprvé sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.
• Německo bude v letošním roce hospodařit s rozpočtovým schodkem 138,9 miliardy eur. Po středečním jednání spolkové vlády to oznámilo německé ministerstvo financí. Kabinetu kancléře Olafa Scholze ve středu ministr financí Christian Lindner předložil návrh rozpočtového dodatku, který původně plánovaný deficit 99,7 miliardy eur zvyšuje o 39,2 miliardy eur. Důvodem růstu zadlužení jsou hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu.
• Německá vláda ve středu kvůli hospodářským dopadům války na Ukrajině zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 %, ještě na začátku roku očekávala růst o 3,6 %. Inflace podle ní vystoupí na 6,1 %. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Zdůraznil, že Německo sice nese následky za svou podporu Ukrajině, ale musí být připraveno takovou cenu nést, neboť Ukrajina čelí ruské invazi a bojuje i za svobodu a hodnoty Německa a celé Evropy.
• Evropská komise (EK) navrhla roční pozastavení dovozních cel na veškeré ukrajinské zboží a zrušení všech antidumpingových a ochranných opatření EU na ukrajinskou ocel. Cílem je pomoci ukrajinské ekonomice v době války s Ruskem. Vyplývá to ze středečního oznámení EK. Aby tento krok vstoupil v platnost, musí jej schválit Evropský parlament a vlády zemí EU.
• Ruská ekonomika ustála nové sankce, které Západ považoval za drtivé, prohlásil ve středu podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také sdělil, že Rusko na tyto "nešikovné pokusy o izolaci ruského hospodářství" zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února.
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v dubnu zvýšilo na 7,4 procenta, což je maximum od znovusjednocení Německa v roce 1990. V předběžné zprávě to ve čtvrtek oznámil německý statistický úřad Destatis. Důvodem růstu inflace jsou vysoké ceny energií a další hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu. V březnu míra inflace po prudkém zrychlení činila 7,3 procenta.
• Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Szijjártó již dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu.
• Rakouská energetická skupina OMV, která je jedním z největších dovozců ruského plynu, se chystá u finančního ústavu Gazprombank ve Švýcarsku otevřít si účty v rublech. S odkazem na informované zdroje to ve čtvrtek napsal britský ekonomický list Financial Times (FT). Rakouský podnik tak vyhoví požadavkům Kremlu, který od svých odběratelů v EU začal vyžadovat platby v ruské měně.
• Německá energetická společnost Uniper bude platby za dodávky plynu z Ruska převádět do ruské banky a nikoliv do banky v Evropě. Řekl to mluvčí firmy německému listu Rheinische Post.
• Čínská společnost Alibaba Group se chystá rozšířit svou součást Lazada i do Evropy. Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters, která se odvolává na dva informované zdroje. Lazada se teď zaměřuje na elektronické obchodování v jihovýchodní Asii a chystaná expanze je součástí snahy čínské firmy o další růst v zahraničí.
• Americké internetové firmy Twitter a Google dostaly v Rusku pokutu každá z nich tři miliony rublů (asi 947 000 Kč) za to, že ze svých sociálních sítí neodstraňují zakázaný obsah. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Interfax.
• V případě úplného unijního embarga by maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL trvalo až čtyři roky a stálo až 700 milionů dolarů, kdyby měla plně nahradit dovoz ropy z Ruska. Řekl to ve čtvrtek šéf podniku Zsolt Hernádi. Evropská unie v rámci případných dalších sankcí proti Moskvě za její invazi na Ukrajinu zvažuje omezení dovozu ruské ropy. Zatím nepadl žádný oficiální návrh, vlády posuzují možné dopady.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Prodejce oděvů Primark od pandemie výrazně zvýšil tržby, kvůli inflačním tlakům však bude nucen zvýšit ceny u některých produktů z kolekce pro podzim a zimu. Oznámila to v úterý britská společnost Associted British Foods (AB Foods), která je mateřským podnikem Primarku. Vedle něj vlastní i potravinářské a zemědělské podniky. Očištěný provozní zisk AB Foods se za fiskální pololetí téměř zdvojnásobil na 706 milionů liber. Tržby se zvýšily o 25 % na 7,88 miliardy liber. Tržby i zisk se tak vrátily na úroveň z doby před pandemií. Finanční pololetí skončilo 5. března.
• Německý výrobce luxusních aut Mercedes-Benz v prvním čtvrtletí zvýšil zisk před úroky a zdaněním o 11 % na 5,2 miliardy eur. Automobilce se nadále daří díky vysokým prodejním cenám, které do značené míry kompenzují nepříznivé podmínky způsobené nedostatkem čipů a válkou na Ukrajině.
• Deutsche Bank v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila zisk o 17 % na 1,06 miliardy eur. Největší bankovní společnost v Německu to oznámila v tiskové zprávě. Varovala přitom, že na její celoroční výsledky by mohl mít nepříznivé dopady vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.
• Provozní zisk švédského výrobce osobních aut Volvo v prvním čtvrtletí klesl o 28 procent na šest miliard švédských korun (14,3 miliardy Kč). Jedním z důvodů je růst nákladů a nižší zisk ze společných podniků. Nedostatek čipů také omezil výrobu na konci prvního čtvrtletí. Výsledky však překonaly odhady analytiků, kteří v anketě společnosti Refinitiv čekali provozní zisk v průměru 4,13 miliardy SEK. Tržby vzrostly o osm procent na 74,3 miliardy SEK (177,2 miliardy Kč) a rovněž překonaly očekávání.
• Čistý zisk Monety Money Bank v prvním čtvrtletí letošního roku vyskočil meziročně o 116 % na 1,29 miliardy korun. Celkové provozní výnosy bance vzrostly o 13 % na 3,02 miliardy korun. Hospodářské výsledky podpořily růst tržních úrokových sazeb a rozpuštění opravných položek. Provozní náklady zůstaly i přes inflaci na úrovni 1,52 miliardy korun.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026