Evropské akcie v pátek oslabily, nejvýrazněji klesl trh ve Frankfurtu

Panevropský index STOXX Europe 600 se v pátek snížil o 0,34 % na 453,14 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,54 % na 7 461,87 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,99 % na 15 829,94 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,55 % a skončil na 7 163,42 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se nedařilo akciím společností Siemens Energy (-37,34 %), Bank of Ireland Group (-6,66 %) nebo IWG (-5,53 %). Zpevnily naopak cenné papíry firem GSK (+4,87 %), Royal UNIBREW (+4,39 %) či Evotec (+4,22 %). Akcie Siemens Energy reagovaly na zprávu, že firma kvůli problémům v divizi Siemens Gamesa stáhla odhad svého letošního zisku.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 2,93 %, FTSE 100 se snížil o 2,37 %, DAX odepsal 3,23 % a CAC 40 přišel o 3,05 %. STOXX Europe 600 za sebou má nejhorší týden za více než tři měsíce. Nejnovější kroky centrálních bank posilují obavy, že úrokové sazby by mohly zůstat na vysoké úrovni delší dobu.

Britská centrální banka ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, tedy výrazněji, než se očekávalo. Ke zvýšení úroků přikročily rovněž centrální banky ve Švýcarsku a Norsku. Vyšší úrokové sazby obvykle tlačí akciový trh dolů, neboť podkopávají hospodářský růst, přinášejí firmám dražší půjčky a snižují atraktivitu akcií ve srovnání s jinými investicemi, například s dluhopisy.

K pátečnímu poklesu evropských akciových trhů přispěly rovněž údaje společnosti S&P Global, které ukázaly, že růst podnikatelské aktivity v eurozóně se tento měsíc téměř zastavil. Index aktivity klesl na pětiměsíční minimum 50,3 bodu z květnových 52,8 bodu. Zaostal tak za očekáváním analytiků, kteří v anketě agentury Reuters jeho červnovou hodnotu odhadovali na 52,5 bodu. Udržel se však nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Belgický úřad pro regulaci finančních trhů (FSMA) nařídil největší světové kryptoměnové burze Binance, aby v Belgii přestala s okamžitou platností nabízet veškeré služby v oblasti virtuálních měn. Úřad to uvedl v páteční tiskové zprávě. Úřad tvrdí, že Binance služby v Belgii poskytuje ze zemí, které nejsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHS), což je podle něj v rozporu s pravidly.
• Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz podala ve Spojených státech žalobu na Rusko. Chce získat pět miliard dolarů, které jí byly přiznány v Haagu jako odškodnění za ztracený majetek na Krymu. Firma o tom v pátek informovala na svém webu. Rusko, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajině, se v roce 2014 zmocnilo Krymu a poloostrov anektovalo, což vyvolalo sankce západních vlád.
• Dánský pivovar Carlsberg našel kupce pro své aktivity v Rusku, odkud se rozhodl stáhnout v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Firma v pátek oznámila, že podepsala dohodu o prodeji ruských aktivit. Nezveřejnila však jméno kupce ani hodnotu transakce. Upozornila, že transakce ještě musí projít schvalovacím procesem v Rusku, takže termín jejího dokončení zůstává nejistý.
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně se tento měsíc téměř zastavil. Pokles ve zpracovatelském průmyslu se prohloubil a aktivita v odvětví služeb se takřka nezvýšila. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které v pátek zveřejnila společnost S&P Global.
• Růst podnikatelské aktivity v Německu v červnu výrazně zpomalil. Kompozitní index nákupních manažerů od společnosti S&P Global podle předběžných dat klesl na 50,8 bodu z květnových 53,9 bodu (odhad: 53,5 bodu). Dílčí ukazatel pro výrobu se snížil na 41 bodů z 43,2 bodu (odhad: 43,5 bodu) a PMI pro sektor služeb klesl na 54,1 bodu z 57,2 bodu (odhad: 56,2 bodu). Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Růst podnikatelské aktivity v Británii v červnu zpomalil. Kompozitní index nákupních manažerů od společnosti S&P Global podle předběžných dat klesl na 52,8 bodu z květnových 54 bodů (odhad: 53,6 bodu). Dílčí ukazatel pro výrobu se snížil na 46,2 bodu z 47,1 bodu (odhad: 46,8 bodu) a PMI pro sektor služeb klesl na 53,7 bodu z 55,2 bodu (odhad: 54,8 bodu). Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Spojené království: Maloobchodní tržby v květnu meziročně klesly o 2,1 % (odhad: -2,6 %, duben: -3,4 %), meziměsíčně se zvýšily o 0,3 % (odhad: -0,2 %, duben: +0,5 %).
• Spojené království: Index spotřebitelské důvěry od GfK v červnu vzrostl na -24 bodů (odhad: -26 bodů, květen: -27 bodů).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německá ekonomika bude v letošním roce stagnovat, zatímco světová ekonomika vykáže nárůst o 2,7 procenta. Předpověděl to v pondělní zprávě Svaz německého průmyslu (BDI). Upozornil, že předpokládaný letošní růst globální ekonomiky je o jeden procentní bod nižší než průměr za uplynulých 20 let.
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus získal od indických nízkonákladových aerolinek IndiGo zakázku na 500 letadel. Airbus v pondělí na aerosalonu u Paříže oznámil, že jde o největší samostatnou objednávku na letadla v historii komerčního letectví. Podle katalogových cen činí hodnota objednávky asi 55 miliard dolarů, uvedla agentura AFP. Při takto velkých zakázkách nicméně výrobci letadel obvykle poskytují značné slevy.
• Americká společnost Intel investuje do továrny na čipy v německém Magdeburku přes 30 miliard eur. Firma to v pondělí oznámila v prohlášení po podpisu dohody o společném záměru s německou vládou. Ta podle dřívějších informací ekonomických médií podpoří výstavbu zhruba deseti miliardami eur. Prohlášení přesnou výši podpory nezmiňuje, konkrétní sumu německá vláda zatím oficiálně neoznámila. Intel uvedl, že produkce polovodičů začne v rozmezí čtyř až pěti let. Nezbytný je ale souhlas Evropské komise s německou státní podporou.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) pracuje na platformě pro digitální měny centrálních bank (CBDC), která umožní realizovat transakce těmito měnami mezi zeměmi. Uvedla to v pondělí výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová.
• Evropská komise vydá antimonopolní varování ohledně fúze španělských aktivit telekomunikačních společností Orange a MasMovil v hodnotě 18,6 miliardy. S odvoláním na informovaný zdroj to v pondělí uvedla agentura Reuters. Případ je podle ní považován za zkoušku toho, zda EK bude i nadále tvrdě postupovat proti konsolidaci v telekomunikačním odvětví, anebo zda svůj postoj zmírní.
• Stáčírna nápojů Coca-Cola HBC koupí od firmy Brown-Forman Netherlands za 220 milionů dolarů vlastníka značky vodky Finlandia, společnost Brown-Forman Finland. Akvizicí chce Coca-Cola HBC rozšířit své podnikání na trhu prémiových lihovin, uvádí se v pondělním sdělení firmy.
• Itálie zablokovala možnost, aby kontrolu nad společností Pirelli převzala čínská státní firma. Rozhodnutí je součástí opatření italské vlády na ochranu nezávislosti tohoto výrobce pneumatik, uvedla v pondělí BBC. Největším akcionářem Pirelli je čínská chemická společnost Sinochem, která v milánské firmě drží 37 % akcií.
• Indická letecká společnost Air India dokončila objednávku 470 letadel od firem Airbus a Boeing. Hodnota zakázky podle katalogových cen činí 70 miliard dolarů, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení aerolinek. Při takto velkých zakázkách nicméně výrobci obvykle poskytují značné slevy. Předběžnou dohodu firmy uzavřely už v únoru.
• Nadnárodní automobilka Stellantis a tchajwanský smluvní výrobce Foxconn, který se řadí mezi významné dodavatele společnosti Apple, založili společný podnik na výrobu polovodičů pro automobilový průmysl. Ve společném prohlášení o tom v úterý informovala dvojice firem. Zúčastněné strany neuvedly žádné finanční podrobnosti dohody. Podnik SiliconAuto, který bude polovodiče i navrhovat, začne tyto nedostatkové součástky dodávat v roce 2026.
• Evropská komise plánuje navýšit víceletý rozpočet Evropské unie a poskytnout dalších 50 miliard eur v rámci finanční pomoci Ukrajině v příštích čtyřech letech. Dalších 15 miliard eur má v rámci revidovaného rozpočtu do roku 2027 pomoci evropskému bloku vyrovnat se s rostoucím počtem přicházejících migrantů. Oznámila to v úterý předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
• Německo nemá zájem o zpřetrhání hospodářských vazeb s Čínou, chce v nich ale dosáhnout rovnováhy. V úterý to po jednání s čínským premiérem Li Čchiangem v Berlíně prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Li řekl, že Čína chce mít s Německem zdravé ekonomické vztahy, které podle něj přispějí ke stabilitě světového hospodářství.
• Světová úvěrová pojišťovna Coface zlepšila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 2,2 %. Pro rok 2024 očekává růst o 2,3 %. Vyplývá to ze čtvrtletní analýzy Coface Barometr. Loni koncem října odhadovala letošní růst na méně než 2 %.
• Německo: Index výrobních cen v květnu meziměsíčně klesl o 1,4 % (odhad: -0,7 %, duben: +0,3 %), meziročně vzrostl o 1 % (odhad: +1,7 %, duben: +4,1 %).
• Německý automobilový koncern Volkswagen chce do roku 2030 zvýšit rentabilitu tržeb (ROS) na 9 až 11 %. V prohlášení k středečnímu dni kapitálových trhů, na kterém Volkswagen investorům představil nové finanční cíle a aktualizovanou finanční strategii, společnost uvedla, že toho chce dosáhnout nižšími náklady a ukázněným investováním. Finanční ředitel koncernu Arno Antlitz řekl, že koncern se soustředí na udržitelné vytváření hodnot místo na objemový růst.
• Čínská společnost Zhejiang Huayou Cobalt plánuje investovat v Maďarsku 520 miliard forintů (asi 33,4 miliardy Kč) do výstavby závodu na katody pro baterie do elektromobilů. Je to nejnovější velká investice, která podle vlády učiní ze země centrum elektromobilového průmyslu. Oznámil to ve středu podle agentury MTI ministr zahraničí Péter Szijjártó.
• Bankovní rada České národní banky také na červnovém měnověpolitickém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada rovněž zopakovala, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilitu úrokových sazeb podpořilo pět členů bankovní rady, dva navrhovali jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
• Rumunská společnost OMV Petrom, kterou většinově ovládá rakouská skupina OMV, se rozhodla pro realizaci projektu těžby plynu v hlubokých vodách Černého moře Neptun Deep, jednoho z nejvýznamnějších nalezišť zemního plynu v EU. Náklady na projekt těžby mají být zhruba čtyři miliardy eur. OMV Petrom bude při těžbě spolupracovat s rumunskou státní plynárenskou skupinou Romgaz a zahájení těžby firma očekává v roce 2027. Vyplývá to ze středečního prohlášení OMV Petrom.
• Německá ekonomika se letos propadne o 0,4 procenta, v nadcházejícím roce ale vykáže růst o 1,5 procenta. Ve středečním výhledu to oznámil hospodářský institut Ifo, který ještě na jaře očekával pro letošní rok pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta. Za důvody výrazně horších očekávání označil hlavní prognostik Ifo Timo Wollmershäuser mimo jiné pokles soukromé spotřeby, snižování stavebních investic a obecně pomalejší zotavování německého hospodářství.
• Čistý dluh Británie v květnu poprvé od roku 1961 překročil 100 procent hrubého domácího produktu. Zadlužení bylo vyšší, než se očekávalo. Inflace v květnu zůstala na 8,7 %, zatímco analytici čekali její zpomalení. Jádrová inflace pak nečekaně stoupla nejvýše od roku 1992. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil britský statistický úřad.
• Spojené království: Meziroční inflace v květnu zůstala na 8,7 % (odhad: 8,4 %, duben: 8,7 %), meziměsíční klesla na 0,7 % (odhad: 0,5 %, duben: 1,2 %).
• Měnový výbor švýcarské centrální banky zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,75 %. To je nejvyšší úroveň od října 2008. SNB se zvyšováním nákladů na úvěry snaží snížit vysokou inflaci a banka rovněž ve čtvrtečním prohlášení naznačila možný další růst úroků.
• Firmy z východní Evropy včetně Česka se pro příští rok nejvíce bojí ohrožení své ziskovosti. Ačkoli počítají se zvýšením tržeb, nejsou si jisté, zda jim inflace umožní promítnout tento nárůst také do výsledků hospodaření. Vyplývá to z průzkumu světové pojišťovny pohledávek Atradius na sedmi trzích ve východní Evropě, konkrétně v Polsku, Maďarsku, Česku, na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku a v Turecku.
• Umělá inteligence stále více ovlivňuje světovou ekonomiku. Do roku 2030 pomůže díky vyšší produktivitě zvýšit světový HDP o 14 %. Její ekonomické přínosy mohou dosáhnout 15,7 bilionu dolarů. Hlavní benefity většího rozvoje umělé inteligence jsou ve zvýšení produktivity i vyšší spotřebě, vyplývá z aktuální studie společnosti PwC.
• Britská centrální banka na červnovém měnověpolitickém zasedání ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5 %. Banka se tak snaží bojovat s vysokou inflací. Její měnový výbor zvýšil hlavní úrok už potřinácté v řadě a základní sazba v Británii je nyní nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize. Trh čekal, že sazba v červnu vzroste jen o čtvrt procentního bodu.
• Norská centrální banka ve čtvrtek zvedla ve snaze omezit inflaci svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,75 %, což je 15leté maximum. Zvýšení bylo vyšší, než očekávala většina ekonomů oslovených agenturou Reuters. Centrální banka v prohlášení uvedla, že v srpnu patrně úroky znovu zvýší.
• Turecká centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 %. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana banka úroky dříve snižovala. Obrat v přístupu nastal poté, co Erdoğan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.
• Největší německá banka Deutsche Bank plánuje, že v několika následujících letech zrušit kvůli úsporám deset procent pracovních míst ve své německé retailové divizi. S odvoláním na obeznámený zdroj o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Do čela divize zaměřené na služby malým a středně velkým podnikům a jednotlivým spotřebitelům má k 1. červenci nastoupit Claudio de Sanctis.
• Maďarská vláda začátkem srpna zruší cenové stropy u základních potravin. Zároveň však nařídí maloobchodníkům poskytovat výraznější slevy u vybraného potravinářského zboží. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v červnu podle předběžných dat stoupl na -16,1 bodu (odhad: -17 bodů, květen: -17,4 bodu).

Zdroj: CNBC, ČTK