Od bankrotu Lehman Brothers ke konci kvantitativního uvolňování

Banka pro mezinárodní platby ve své čtvrtletní zprávě z prosince 2008, tedy několik měsíců po vypuknutí krize, přišla se zhodnocením situace a popsáním některých událostí, které následovaly bezprostředně po krachu Lehman Brothers. Co se tedy dělo po pádu čtvrté největší americké investiční banky?

• 7. září 2008 převzala vláda formální kontrolu nad hypotečními agenturami Fannie Mae and Freddie Mac. Poté, co se ztráty těchto agentur zajišťujících financování hypotečních úvěrů vyšplhaly na 14 miliard dolarů za rok, se vláda rozhodla převzít kontrolu nad nimi v rámci snahy o podporu trhu s bydlením.
• 10. září 2008 Lehman Brothers oznámila ztrátu 3,9 miliardy dolarů a úmysl prodat svou divizi správy majetku. Následujících několik dnů se největší investiční banky na popud newyorského Fedu snažily vyřešit situaci a pomoci bance, ale všechny návrhy byly odmítnuty.
• 15. září 2008 Lehman Brothers požádala o ochranu před věřiteli. Čtvrtá největší investiční banka v USA tak po 158 letech fungování zkrachovala a odstartovala paniku na finančních trzích. "Nejhorší je za námi," říkal přitom ještě na začátku roku její šéf Dick Fuld. Lehman Brothers nebyla první americkou investiční bankou, která se dostala kvůli hypoteční krizi do problémů. Banku Bear Stearns již v březnu (i s pomocí Fedu) koupila JPMorgan Chase a den před krachem Lehmanů koupila Bank of America další velkou investiční banku Merrill Lynch. Již v únoru 2008 pak byla znárodněna britská banka Northern Rock. Do problémů se dostala také pojišťovna AIG, které snížily rating všechny velké ratingové agentury.
• 16. září 2008 klesla hodnota podílů u peněžního fondu Reserve Primary Fund pod jeden dolar (říkalo se tomu "breaking the buck", normálně se čistá hodnota aktiv u peněžních fondů držela na hodnotě jednoho dolaru) kvůli odepsání 785 milionů dolarů v krátkodobých a střednědobých cenných papírech Lehman Brothers. To vedlo k nárůstu odkupů z fondu a rozšíření nákazy na celý peněžní trh a trh s krátkodobými úvěry. Vláda USA začala podnikat kroky k záchraně firmy AIG, které poskytla úvěr 85 miliard dolarů za 79,9% podíl ve společnosti. Celková pomoc společnosti nakonec činila více než 180 miliard dolarů, což vyvolávalo hodně kontroverzí. Nakonec však Ministerstvo financí prodalo akcie společnosti po několika letech s celkovým ziskem 23 miliard dolarů.
• 18. září 2008 oznámila britská banka HBOS dohodu o převzetí svým konkurentem, bankou Lloyds TSB. Jelikož britská vláda nechtěla, aby se opakoval scénář s bankou Northern Rock, vytvoření jedné "superbanky" s 38 miliony klientů schválila (i přes porušení zákona). Zároveň bylo v Británii zakázáno obchodování nakrátko (short-selling) s akciemi finančních společností. Centrální banky přišly s dalšími koordinovanými opatřeními rozšiřujícími stávající a zavádějícími nové swapové linky, aby odvrátily nedostatek dolarové likvidity na peněžních trzích. Rozšířil se jejich počet (ze dvou na pět) i objem na 180 miliard dolarů.
• 19. září 2008 zakázala americká SEC short-selling finančních titulů v USA. Ministerstvo financí oznámilo dočasné záruky pro investory do fondů peněžního trhu. Jelikož tlak na banky a celý finanční sektor nepolevoval, ministerstvo financí přišlo s prvními detaily k balíku 700 miliard dolarů využitelných k odstranění špatných aktiv z bilancí bank (the Troubled Asset Relief Program, TARP).
• 22. září 2008 byl odsouhlasen prodej jádrového byznysu Lehman Brothers (brokerské společnosti působící na amerických trzích) britské bance Barclays za 1,36 miliardy dolarů. Ten samý den oznámila Nomura, že koupí pobočky v Japonsku, Hongkongu a Austrálii, 13. října pak Nomura koupila také pobočky v Evropě a na Blízkém východě. Barclays vyšla ze situace kolem Lehmanů jako jednoznačný vítěz, obchod ji katapultoval mezi největší investiční banky na světě.
• 25. září 2008 kupuje JPMorgan Chase většinu aktiv největší americké spořitelny Washington Mutual. Zajímavostí je, že to byl den 119. výročí založení spořitelny.
• 29. září 2008 byla znárodněna britská hypoteční banka Bradford & Bingley a bankovní a pojišťovací firma Fortis dostala kapitálovou injekci v objemu 11,2 miliardy eur od vlád Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Německé společnosti Hypo Real Estate byla poskytnuta kreditní linka podporovaná vládou (po několikerém navýšení činila konečná částka pomoci až 52 miliard eur). V USA koupila Citigroup banku Wachovia. TARP neprošel hlasováním ve Sněmovně reprezentantů amerického Kongresu.
• 30. září 2008 dostala společnost Dexia kapitálovou injekci 6,4 miliardy eur od vlád Belgie, Francie a Lucemburska. Irská vláda oznamuje záruky chránící všechny vklady, kryté dluhopisy a nadřízený a podřízený dluh šesti irských bank. Ostatní vlády postupně v následujících týdnech přicházely s podobnými iniciativami na rozšíření stávajících systémů záruk.
• 3. října 2008 schválil Kongres upravený TARP. Celkový objem prostředků byl nakonec zákonem (Dodd-Frank Act) snížen na 475 miliard dolarů, ale vyčerpalo se "pouze" 440 miliard dolarů. Podle ministerstva financí skončil program po prodeji všech aktiv v zisku, ale čísla se hodně rozcházejí.
• 7. října Fed oznámil vytvoření nového nástroje (Commercial Paper Funding Facility) zaměřeného na nákup tříměsíčních cenných papírů zajištěných aktivy. Program, který měl řešit problémy s likviditou a fungoval jako věřitel poslední instance pro trh s cennými papíry, se rozběhl 27. října a fungoval až do 1 února 2010.
• 8. října 2008 provedly centrální banky (USA, EU, Austrálie, Kanady, Švýcarska a Spojeného království) koordinovaný krok, při němž snížily své základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. V Británii je přijat komplexní balíček podpor, včetně kapitálových injekcí pro britské banky a záruk na nové krátkodobé a střednědobé nezabezpečené bankovní dluhy.
• 13. října 2008 oznámily velké centrální banky (USA, EU, Švýcarska a Británie) opatření ke zlepšení likvidity na krátkodobých trzích a zavedení neomezené swapové linky mezi Fedem a ostatními bankami. Vlády zemí eurozóny se zavázaly k rekapitalizaci bank a celkovým zárukám na nové dluhy bank.
• 14. října 2008 oznámil Fed, že 250 miliard z programu TARP bude použito na rekapitalizaci velkých amerických bank. Devět bank s tímto návrhem souhlasilo.
• 21. října 2008 oznámil Fed vytvoření nového nástroje (Money Market Investor Funding Facility), prostřednictvím kterého financoval nákup krátkodobého dluhu z peněžního trhu.
• 28. října 2008 dostalo Maďarsko podpůrný balíček 25 miliard dolarů od MMF a dalších nadnárodních institucí.
• 29. října 2008 zavedl Fed swapovou linku s centrálními bankami v Brazílii, Koreji, Mexiku a Singapuru. Tyto dva kroky vedly k uklidnění situace na rozvíjejících se trzích, kde také hrozil nedostatek likvidity a problémy na finančních trzích.
• 12. listopadu 2008 americké ministerstvo financí oznámilo, že program TARP bude využit také k oživení trhu se spotřebitelskými úvěry. Program byl i v dalších týdnech a měsících nadále rozšiřován.
• 23. listopadu 2008 americká vláda odsouhlasila pomoc další bance, tentokrát Citigroup. Pomoc spočívala v zajištění úvěrů a cenných papírů v objemu 306 miliard dolarů ve výkazech banky a také poskytnutí hotovostní injekce 20 miliard dolarů výměnou za preferované akcie v hodnotě 27 miliard dolarů.
• 25. listopadu 2008 oznámil Fed vytvoření 200miliardového programu k navýšení půjček na cenné papíry zajištěné spotřebitelskými úvěry a úvěry malých podniků.

Další program o objemu 500 až 600 miliard dolarů měl být využit na nákup dluhopisů a cenných papírů zajištěných hypotékami emitovaných společnostmi Fannie Mae a Freddie Mac a také federálními bankami poskytujícími úvěry na bydlení (Federal Home Loan Banks). Tímto krokem začalo nakupování aktiv ve velkém (Large Scale Asset Purchase), což byl prakticky začátek kvantitativního uvolňování. Tyto první nákupy aktiv však ještě neměly mít vliv na rozvahu centrální banky a měly být sterilizovány prodeji státních dluhopisů. V polovině března 2009 byl program navýšen o dalších 750 miliard použitých na nákup cenných papírů zajištěných hypotékami a 300 miliard na nákup státních dluhopisů. Tyto nákupy již neměly být sterilizovány, a toto období je tedy možné považovat za začátek kvantitativního uvolňování v USA.

Zdroj: Bank for International Settlements