KONTEXT: Síly formující svět 21. století a vaše portfolio (8. díl: rozpad globálního řádu)

Zánik bipolárního světa v 90. letech 20. století, akcelerující globalizace a rostoucí moc Číny nemohly zůstat bez vlivu na podobu globálního řádu zformovaného po druhé světové válce. Stále větší počet voličů (nejen) v rozvinutých zemích totiž postupně došel k názoru, že pád bariér pro volně proudící zboží, kapitál i pracovní sílu pro ně vedle zvýšení komfortu v některých oblastech znamená i nepříjemnosti v oblastech jiných.

V důsledku prohlubování řady dílčích nerovnováh a sílících obav z budoucnosti tak západ v posledních letech zažívá bezprecedentní příklon k populismu a s tím spojené obnovování hranic, což bylo patrné zejména po krizovém roce 2008. Největší státy v letech 2009–2014 zavedly každý na 300 obchodních bariér.

Tam, kam političtí regulátoři nedosáhli stejně snadno, tedy například ve sféře fungování nadnárodních dodavatelských řetězců, ale globalizace na steroidech až donedávna celkem nerušeně pokračovala. Svědčí o tom mnohé ukazatele, mezi něž patří i Global Connectivity Index, podle kterého po krizové paralýze z roku 2012 globalizace v roce 2014 opět nabrala dech.

zdroj: McKinsey Global Institute. No Ordinary Disruption: The Four Forces Breaking All the Trends (2015)

Pro Česko představuje probíhající rozpad globálního řádu ohrožení minimálně ve dvou rovinách, a to bezpečnostně-politické a ekonomické. Co se první týče, jako pro relativně malou zemi ležící v prostoru, který se tradičně stával předmětem zájmu i místem konfliktu silnějších sousedů, pro nás mají bezpečnostní záruky plynoucí z členství v NATO zásadní význam. A zadruhé, pro naši malou otevřenou ekonomiku, s podílem vývozu i dovozu okolo 80 % HDP, pevně integrovanou do nadnárodních výrobních řetězců a silně propojenou s německou ekonomikou, by ústup od volného toku kapitálu, zboží i pracovní síly znamenal těžký zásah, ze kterého bychom se obtížně a dlouho zotavovali.

Štěpán Uherík (Save & Capital): Staré jistoty mizejí a svět zítřka jen pomalu vystupuje z mlhy. Podobné historické zlomy se vyznačují množstvím náhlých, dramatických změn. Na to by investory měla připravit kombinace větší diverzifikace a volba nízkonákladových nástrojů. Z takto poskládané robustní základny portfolia mohou lovit zajímavé příležitosti, které se budou objevovat zejména na tržní periferii, tedy mezi tradiční defenzivou (zemědělská půda) a ofenzivními ochutnávkami hospodářského a politického normálu 21. století (kryptoměny).

Studie "8 megatrendů, které (z)mění svět" byla podkladovým materiálem pro diskuze konané během listopadového "českého Davosu" v Kostelci nad Orlicí. Celý materiál lze stáhnout a shrnutí toho nejzajímavějšího z akce najít na webu Alter Eko.