Užitečné lekce z tržní historie (4.)

Morgan Housel na svém webu Collaborative Fund popsal pět lekcí z historie, které mají přesah do mnoha oblastí, a to včetně investování. Čtvrtá lekce je o tom, že dobré věci se někdy dějí nenápadně, zatímco ty špatné bývají jasné na první pohled.

Lekce: Pokrok je příliš pomalý na to, abychom jej zaznamenali, ale neúspěchy jsou příliš rychlé na to, abychom je ignorovali.

Jako dobrý příklad toho, že se pokrok může odehrávat bez toho, aby si toho někdo všiml, mohou posloužit začátky létání. V lednu 1889 napsal deník Detroit Free Press článek o tom, že postavit letadlo není možné. Tou dobou asi nikdo nečekal, že již v prosinci 1903 uskuteční bratři Wrightové svůj první let v motorovém letadle.

Jde o jeden z největších vynálezů, který se podílel na běhu dějin (letadla zahájila i zakončila druhou světovou válku), rozvoji globalizace a rozmachu cestování, čímž vlastně zmenšil náš svět. Zajímavé ale je, že na začátku 20. století téměř nikoho nezajímal. Lidé zkrátka nevěřili, a ti, kdo viděli nějaké ukázkové lety, je dokonce považovali za trik. Až v roce 1908 příběh bratrů Wrightových zaujal média natolik, že o tom začala více informovat (i díky tomu, že se toho roku při ukázkovém letu zabil pilot, poručík Thomas Selfridge). Ani poté však ještě pár let téměř nikdo nevěřil, že by letadlo mohlo být více než hračka pro bohaté, případně zbraň.

Pokrok mimo zájem

Tento příklad ukazuje, že pozitivní vývoj někdy probíhá mimo pozornost a zájem lidí. Špatné věci se naopak rozkřiknou rychle a mívají výrazný dopad. Příkladem mohou být krachy velkých firem, přírodní katastrofy nebo ozbrojené konflikty.

"Růst je postupný a vyžaduje čas. Zkáza a ničení jsou výsledkem jednotlivých selhání, k nimž dochází v krátkých časových úsecích, a ztráty důvěry, k níž může dojít v jediném okamžiku," míní Morgan Housel. Podle něj je sice růst důležitější, ale neúspěch přitahuje větší pozornost.

Kdybychom se podívali na úspěchy v medicíně za posledních deset let, nebylo by to nic extra, a stejně tak ostatní jednotlivá desetiletí. Jenže za posledních padesát let došlo například v USA ke snížení úmrtnosti kvůli srdečním vadám o více než 70 %. To znamená asi půl milionu zachráněných Američanů za rok. Vzhledem k dlouhému časovému horizontu si to ale nikdo neuvědomuje. Kdyby se v USA vyskytl hurikán Katrina (který měl ve své době velkou pozornost médií i veřejnosti) pětkrát do týdne a každý týden, škody na životech by stále nebyly stejně velké, jako je počet každoročně zachráněných lidí, kteří by v posledních 50 letech zemřeli na onemocnění srdce.

Chce to čas

Také v byznysu trvá dlouho, než společnost nebo její produkty získají dobrou reputaci, v případě problémů o ni ale můžou přijít přes noc. Na akciových trzích při propadu o 40 % za šest měsíců bude nálada na bodu mrazu a Kongres bude vyšetřovat, kde se stala chyba. Růst o 140 % za šest let ale nebude vzrušovat skoro nikoho.

"Pochopení rozdílů v rychlosti a míře zájmu o růst a ztrátu dokáže pomoci vysvětlit mnohé, počínaje tím, proč je pesimismus tak lákavý, a konče tím, proč je dlouhodobé uvažování tak náročné," uzavírá Housel.

Zdroj: collaborativefund.com