České silnice a dálnice vs. hospodářský růst: Investice by se vyplatily

Geografická poloha a exportní zaměření České republiky kladou velké nároky na kvalitu dopravní sítě a její napojení na okolní země. Zaslouží si proto mimořádnou pozornost. Tím spíše, když ve struktuře českého průmyslu prominentní pozici zaujímá výroba automobilů. Téměř ironicky v tomto kontextu působí skutečnost, že se právě v Česku autem nejezdí zrovna dobře. Kvalita silnic řadí ČR podle studie Světového ekonomického fóra celosvětově na 68. místo, tedy na úroveň Pákistánu, a v rámci EU je šestá nejhorší. Hůře jsou na tom v unii vesměs ekonomicky slabší země z bývalého východního bloku a Malta.

Kolektiv autorů - redakce

12. 8. 2019 | 18:00

Česká republika

V mezinárodním srovnání kvalita silnic v ČR zaostává (v EU je 6. nejhorší) a situace se v čase nezlepšuje.
Posun v indexu kvality silniční sítě o jeden bod by podle vzoru Polska vyžadoval výdaje v objemu zhruba 2,65 % HDP ČR (132 miliard Kč). Za tuto částku by bylo možné postavit přes 850 km dálnic, a tím kompletně dokončit jejich plánovanou síť v zemi.
Špatné silnice stojí Česko miliardy korun ročně v nevyrobené produkci a promarněném čase.
Státy s nekvalitní infrastrukturou zaostávají za těmi s kvalitnější sítí.
Dobudování dálniční sítě by mělo potenciál zvýšit český HDP na obyvatele v dolarovém vyjádření vztaženém k roku 2010 o více než 6 %. Za předpokladu neměnných cenových hladin bychom v ekonomické úrovni (HDP na hlavu podle parity kupní síly) předstihli Španělsko.
České investice do silniční sítě soustavně zaostávají za průměrem zemí EU i V4.
Ve srovnání s podobnými státy vznikl České republice za období let 2010-2017 investiční dluh přes 120 miliard korun. Vyjádřeno v kilometrech dálnic? 800!
Napojení na dálniční síť výrazně pomáhá chudším regionům v přibližování se k průměrné ekonomické úrovni země. Důkazem jsou české Ostravsko a polské Dolnoslezsko.