Nejistota jako hlavní (ne)hybatel dění na trzích
Nejistota vládne finančnímu světu. Obchodní válka, brexit, inverzní výnosová křivka, populismus, klimatická krize, migrační krize a mnoho dalších faktorů vyvolává nejistotu, nedůvěru a strach, a to nejen investory, ale i ve firemním sektoru a mezi lidmi, ekonomy zhusta označovanými krásným pojmem domácnosti, píše hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Globální index politické nejistoty zahrnující negativní zprávy z oblasti politiky, ekonomiky a finančních trhů je na nejvyšší úrovni od finanční krize z let 2007-2009.
Lavina negativních zpráv a komentářů přitom ovlivňuje důvěru. Například šéfové amerických firem v průzkumech hlásí tak nízkou důvěru, jaká byla v minulosti konzistentní s recesí. Přesněji, aby šéfové firem byly tak negativní jako nyní, musela již v USA několik měsíců recese naplno řádit.
V současnosti ale recese v Americe není, ekonomika roste a hospodářské výsledky firem za poslední období byly lepší, než analytici čekali. Nedůvěra je ale v hlavách lidí, což je problém.
Proč? Protože z hlav se nedůvěra snadno přenese do reality. A kdo se obává recese, zpravidla omezuje investice a velké výdaje obecně. To pak snižuje růst ekonomiky, čímž se strach a nedůvěra začnou naplňovat i v realitě.
V Bank of England zpracovali analýzu toho, jak může nejistota ovlivnit ekonomiku. A výsledek je jasný, ekonomiku ovlivňuje citelně, a navíc dlouhodobě:
- Domácnosti zvyšují úspory, a tedy snižují výdaje.
- Firmy přecházejí do módu wait-and-see, čekají s realizací investic na to, až se situace vyjasní.
Kvantitativní analýza odhaluje, že negativní efekty větší nejistoty přetrvávají i po deseti letech. Graf ukazuje dopady zvýšení nejistoty (jedna směrodatná odchylka) – nejistota sníží spotřebu, investice do vědy a výzkumu, což následně má negativní dopad na produktivitu.
Samotná nejistota, například ohledně toho, zda Donald Trump vyvolá obchodní válku s Evropskou unií, tak již má negativní dopady na ekonomiky USA a EU, aniž by obchodní válka mezi USA a EU musela začít.
Z hlediska České republiky je dobré, že ačkoli důvěra podniků a domácnosti poklesla, je (zatím) vysoká. Především české firmy by neměly podlehnout pesimismu, již proto, že demografické změny a nedostatek pracovníků vyžadují investice do robotizace a automatizace bez ohledu na to, zda během roku nebo dvou přijde recese.
Skutečnost, že již samotná nejistota hýbe s ekonomikou, také napovídá vládě, že by se měla snažit nejistotu snižovat proticyklickou politikou. A neměla by strašit, že bude kvůli zpomalení hospodářství plošně snižovat výdaje nebo investice. V minulosti to (nejen) české vlády dělaly bohužel špatně.
Zdroj: Česká spořitelna
