Kvantitativní uvolňování ECB a vyšší inflace: Zbožné přání?
Evropská centrální banka již dlouho provádí politiku kvantitativního uvolňování, aby podpořila růst spotřebitelské inflace. Úspěch zatím nikde.
Meziroční míra spotřebitelské inflace se v eurozóně již řadu let pohybuje pod cílem ECB. Ta jej stanovila jako lehce pod 2 %, ale blízko této úrovni.
Graf umožňuje zajímavou regresní analýzu. Zobrazuje realizovanou míru inflace a velikost bilance ECB (ta roste s nákupy aktiv v rámci kvantitativního uvolňování). Regresní přímka je prakticky plochá a koeficient determinace (R2) dosahuje prakticky nulové hodnoty. To indikuje, že mezi velikostí bilance ECB a realizovanou inflací neexistuje téměř žádný vztah.
To je pro ECB špatná zpráva. Možná to naznačuje i to, že banka provádí kvantitativní uvolňování, tedy nákupy vládních a korporátních dluhopisů, spíše kvůli tomu, aby snížila náklady na financování vládního dluhu zemí eurozóny tím, že stlačuje výnosy vládních dluhopisů na velice nízké úrovně. Rozhodně pod úrovně, jaké by na trhu panovaly bez kvantitativního uvolňování.
ECB v lednu oznámila, že letos proběhne důkladná revize její měnové politiky, a to z hlediska nastavení inflačního cíle, případně boje proti klimatickým změnám. Nechme se překvapit, s čím centrální bankéři ve Frankfurtu do konce roku přijdou.
