KONTEXT: Nad rozvíjejícími se trhy se blýská aneb (Ne)poučení se z krizového vývoje
Jihoafrická republika zvažuje žádost o pomoc od Mezinárodního měnového fondu, další rozvíjející se země se mohou brzy dostat do podobné situace. Pandemie COVID-19 a navazující preventivní opatření totiž zmrazily mnohé životadárné toky, bez nichž se (nejen) tyto země dlouho neobejdou. Trh na to reaguje masivními výprodeji, na to nejhorší se ale stále čeká.
Čína má (první?) vrchol koronavirové epidemie za sebou, Evropa a USA se mu blíží, nad rozvíjejícími trhy se ale stahují mračna. Jejich temnota je dána neschopností (a)nebo neochotou brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jemu podobných efektivně zasáhnout proti šíření nemoci, dále chatrnou infrastrukturou (včetně zdravotní a sociální) většiny latinskoamerických, subsaharských a asijských států a také dluhy a obrovskou nejistotou, která zmrazila globální trhy.
Trh proto vztyčil výstražný ukazovák. Akcie na rozvíjejících se trzích mají za sebou nejhorší měsíc od roku 2008 a ukazatel volatility jejich měn sestavovaný JPMorgan poskočil nejvíce za to samé období. Ratingové agentury v posledních dnech přidaly varování, že tím to nekončí – Moody's srazila investiční známku Jihoafrické republiky mezi odpad a S&P snížila hodnocení Mexika do druhé nejnižší investiční kategorie.
Rozvíjející se trhy čeká krize tak hluboká, že ve srovnání s ní jsou dopady chování amerického prezidenta a obchodní války slabým odvarem, varuje profesor z Columbia University Adam Tooze v článku, který citovala mnohá velká ekonomická média i samotní ekonomové. Tooze se v něm odkazuje mimo jiné na zadírající se přeshraniční toky všeho druhu.
Levný a dostupný kapitál, v důsledku kterého se například mezinárodně obchodovaný dluh korporací z rozvíjejících se zemí v letech 2007-2019 bezmála zečtyřnásobil, je minulostí. Společně s tím poptávka rozvinutých zemí po komoditách i výrobcích z Číny, Brazílie a spol., jež do značné míry táhla jejich růst, kolabuje, případně je komplikována zadírající se dopravou. Na Floridě je proto teď o 80 % brazilské papáji méně než obvykle a kanadské Ontario hlásí stejně významný úbytek indické zeleniny. Exotické pochutiny jsou přitom jen vrcholkem ledovce.
Světu hrozí nedostatek potravin, pokud nepřistoupíme ke koordinované akci, varují Světová obchodní organizace, Světová zdravotnická organizace a OSN s poukazem na koronavirem zapříčiněné přiškrcení dodavatelských řetězců. Nejzranitelnější jsou v tomto smyslu emerging a frontier markets, které jsou již tak pod tlakem.
Subsaharská Afrika je například třetím největším dovozcem rýže, její strategické rezervy jsou přitom v porovnání se zbytkem světa relativně nejmenší. Stopka na vývozy z Indie, největšího globálního exportéra, a omezení vývozu z Vietnamu, který je trojkou, tak nejen v tomto regionu dávají vzpomenout na nedostatek potravin a následné politické turbulence z krizových let 2007-2008. Ty tehdy (ne)přímo dopadly i na rozvinuté země, Evropa například i proto čelila takzvané migrační krizi. I proto by investoři měli tuto oblast sledovat.
Současný a očekávaný vývoj na rozvíjejících se i rozvinutých trzích okomentujeme v pravidelné on-line debatě z cyklu ABCD investora. Přímý přenos můžete sledovat v pondělí 6. dubna 2020 od 16.30 na YouTube kanálu Investičního webu. Klást otázky můžete během vysílání i rovnou nyní prostřednictvím e-mailu na azinvestora@seznam.cz.
