Co musíte ráno vědět (20. února)

1. Americké akcie v úterý mírně zdražily, investory povzbudila slova Donalda Trumpa

Akcie ve Spojených státech v úterý mírně posílily díky příznivým hospodářským výsledkům maloobchodního řetězce Walmart a optimismu ohledně obchodních rozhovorů mezi Spojenými státy a Čínou, které se přesunuly z Pekingu do Washingtonu. Investory potěšila úterní slova Donalda Trumpa, že se rozhovory mezi oběma zeměmi vyvíjejí dobře. Index Dow si připsal 0,03 % na 25 891,32 bodu, širší index S&P 500 získal 0,15 % na 2 779,76 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,19 % na 7 486,77 bodu. Index volatility VIX klesl pouze o 0,2 % na 14,88 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o tři bazické body na 2,63 %. V plusu zakončily úterní obchodování všechny hlavní sektory s výjimkou zdravotní péče (-0,24 %) a průmyslu (-0,04 %). Zhruba o půl procenta stouply sektory necyklického spotřebního zboží, základních materiálů a utilit.

2. Evropské burzy v úterý převážně klesly, akcie banky HSBC zlevnily o více než 3 %

Evropské akciové trhy zakončily úterní obchodování v červených číslech, když investoři čekali na zprávy z jednání zástupců Číny a Spojených států, kteří se v úterý sešli ve Washingtonu. Pozornost poutala také končící výsledková sezóna, jež přinesla kvartální čísla několika velkých evropských firem. Regionální index STOXX Europe 600 klesl o 0,22 % na 368,97 bodu, britský FTSE 100 odepsal 0,56 % na 7 179,17 bodu, francouzský CAC 40 ztratil 0,16 % na 5 160,52 bodu a německý DAX zpevnil o 0,09 % na 11 309,21 bodu. Nedařilo se zejména bankovním titulům, které byly pod tlakem horších než očekávaných výsledků hospodaření největší evropské banky HSBC. Společnost v úterý uvedla, že jí loni vzrostl čistý zisk o 30 procent na 12,6 miliardy USD. Akcie finančního domu zakončily seanci se ztrátou více než 3 %.

3. Pražská burza v úterý stoupla, dařilo se společnosti CME

Pražská burza v úterý navázala na zisk z pondělního obchodování, když index PX zpevnil o 0,16 % na 1 065,63 bodu. Nahoru burzu táhly zejména akcie mediální společnosti CME, jež si připsala 1,96 % na 78,20 Kč, proti trendu naopak šly například cenné papíry nápojářské Kofoly ČeskoSlovensko (-1,65 % na 298 Kč). Objem obchodů byl s 204 miliony korun výrazně podprůměrný. Nejobchodovanější byly akcie Komerční banky, které zlevnily o 0,05 % na 947,50 Kč. Další finanční tituly naopak mírně posílily. Erste Group Bank vzrostla o 0,05 % na 822,20 Kč, MONETA Money Bank získala 0,26 % na 76,85 Kč a pojišťovna VIG si polepšila o 0,09 % na 556 Kč.

4. Očekávané události

Středa bude z pohledu makrodat slabším dnem. Japonsko odtajní obchodní bilanci, Německo se pochlubí indexem výrobních cen, Evropská komise zveřejní odhad spotřebitelské důvěry v eurozóně a Spojené státy na trh pošlou pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o hypotéku. Pozornost bude poutat také zveřejnění záznamu z posledního zasedání Fedu. Výsledky hospodaření budou reportovat například společnosti Garmin, CVS Health, Air France-KLM, Lloyds Banking Group či Glencore. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. HK: Česká ekonomika by letos měla růst o tři procenta

Růst české ekonomiky letos dosáhne tří procent, pokud nebude ohrožen mezinárodní obchod kvůli brexitu nebo obchodním válkám. Vyplývá to z nejnovější prognózy, kterou v úterý novinářům představila Hospodářská komora. Loni podle ní růst HDP zpomalil na 3,1 procenta.

6. Honda potvrdila uzavření svého výrobního závodu v Británii

Japonská automobilka Honda Motor plánuje v rámci globální restrukturalizace své výroby zavřít do roku 2021 svůj závod v britském městě Swindon. O práci přijde až 3 500 zaměstnanců. Oznámila to automobilka na úterní tiskové konferenci, a potvrdila tak pondělní spekulace britských médií. Podle agentury Reuters se závod na celkové produkci automobilů v Británii loni podílel více než deseti procenty.

7. Mzdy v Británii rostou nejvíce za deset let, stoupá zaměstnanost

Mzdy britských zaměstnanců se za tři měsíce do konce prosince zvyšovaly nejrychleji za posledních deset let a na vysoké úrovni zůstala také tvorba nových pracovních míst. Celkové příjmy včetně odměn meziročně stouply o 3,4 procenta, což byl nejvyšší růst od poloviny roku 2008, uvedl statistický úřad ONS. Situace na trhu práce je tak před odchodem Británie z Evropské unie příznivá.

8. Většina evropských firem nemá podle průzkumu ekologické cíle

Většina evropských společností nemá žádný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů, přestože 80 procent považuje změnu klimatu za podnikatelské riziko. Vyplývá to z průzkumu analytické organizace CDP (Carbon Disclosure Project), o němž informoval britský list The Guardian.

9. Zakladatel Huawei: USA nás nedokážou rozdrtit

Zakladatel čínské telekomunikační firmy Huawei Žen Čeng-fej řekl britské televizní a rozhlasové stanici BBC, že zatčení své dcery, finanční ředitelky Huawei Meng Wan-čou pokládá za politicky motivované. "Zaprvé mám námitky proti tomu, co USA udělaly. Tento typ politicky motivovaného počínání je nepřijatelný," řekl Žen Čeng-fej. Kritizoval tlak Spojených států, zdůraznil však, že USA nejsou s to jeho firmu zničit.

10. Německo loni opět mělo nejvyšší přebytek běžného účtu na světě

Německo loni díky silnému exportu již třetím rokem za sebou zaznamenalo největší přebytek běžného účtu platební bilance na světě. Vyplývá to z úterních údajů německého hospodářského institutu Ifo. Silný export z Německa je trnem v oku amerického prezidenta Donalda Trumpa a zvyšuje pravděpodobnost, že Spojené státy uvalí dodatečná cla na německé automobily. Uvedla to agentura Reuters.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Čína chce vybudovat první solární elektrárnu ve vesmíru

Čína se chystá ve vesmíru vybudovat první solární elektrárnu. Vědci už zahájili výstavbu experimentální základny ve městě Čchung-čching. Prvním krokem bude vývoj menší, zkušební elektrárny, která by měla být uvedena do provozu ve stratosféře v letech 2021 až 2025. Dalším krokem má být elektrárna o výkonu jednoho megawattu v roce 2030 a poté přijdou větší. Uvedl to list ministerstva vědy a technologií Science and Technology Daily.

Jak sdělil vědec Pchang Č'-chao z čínské akademie vesmírných technologií, hmotnost elektrárny by měla činit zhruba 1 000 tun, což je více než dvojnásobek váhy Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Vědci zkoumají, zda by bylo možné elektrárnu vybudovat přímo ve vesmíru pomocí robotů a 3D tisku, aby se mohli vyhnout dopravě těžkých komponentů ze Země.

Solární technologie ve vesmíru by podle vědců mohla dodávat energii 99 % času s šestinásobnou intenzitou v porovnání s pozemskými solárními elektrárnami. Energie z vesmírné solární stanice by byla přeměňována na mikrovlnný nebo laserový paprsek, který by byl odesílán na Zemi. Vedle problému s váhou zařízení vědci také řeší otázku bezpečnosti posílaných paprsků.

S ročním rozpočtem ve výši osmi miliard dolarů chce druhá největší světová ekonomika soupeřit o hospodářskou, vojenskou a technologickou nadvládu. Více do této sféry dávají jen Spojené státy, napsala agentura Bloomberg.

Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dále bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně, kterým si zajistila světové prvenství, bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát i první Číňan.