Denní glosa: Pandemické dluhopisy jako hra s ohněm

Funguje to tak, že si koupíte dluhopis, který je splatný v roce 2020, a budete z něj ročně mít výnos 7 % (těch se prodalo za 225 milionů USD) nebo 11 % (těch se prodalo za 95 milionů USD). Vtip je v tom, že peníze dostanete jen v případě, že v řečeném období nepropuknou přesně definované nemoci. U prvního dluhopisu jde o nové druhy chřipky, v případě druhém o různá horečnatá onemocnění (horečka Lassa, horečka údolí Rift, Krymsko-konžská hemoragická horečka nebo nákaza nitkovým virem). Když se naopak taková hromadná nákaza vyskytne, nejenže nedostanete svůj kupón, nýbrž se vám nevrátí ani vaše původní investice.

Člověk si dokáže představit, že Světovou banku vedly k myšlence mít peníze v zásobě pro případ průšvihu úmysly počestné, humanitární a vůbec jaksi chvályhodné. Druhá věc je, že to vytváří na trhu s pandemiemi (jak jinak to nazvat?) zvrácenou poptávku. V případě hromadné nákazy spousta investorů prodělá, ale jedna parta na tom obrovsky vydělá. Ta parta, naneštěstí, sídlí ve Světové bance (plus samozřejmě vydělá mnoho firem, které budou v případě pandemie její peníze inkasovat).

Pandemické dluhopisy by podle optimistického výkladu mohly vést k tomu, že by investoři začali tlačit na lepší prevenci, aby své investice chránili. Ale podle stejné logiky si lze představit i tlak opačný. A to je představa nadmíru nepěkná.

Řeknete si možná, že to je zbytečně cynický pohled na věc. Koneckonců, "katastrofické dluhopisy" již na podobném principu fungují bez problémů. Ovšem s tím rozdílem, že zařídit povodeň nebo zemětřesení je poměrně složité, zatímco spustit pandemii je v mnoha zemích třetího světa hračka. Můžeme samozřejmě spoléhat na to, že finančníkům bude zrovna v tomto případě více ležet na srdci dobrodiní lidí v Malawi než vlastní zisk. Má to ale všechny znaky hry s ohněm.