Záporné sazby jako podpora ekonomiky nefungují, zní z centrální banky
Když centrální banka srazí úroky do záporu, motivuje tím komerční banky, aby si u ní neschovávaly peníze, nýbrž je půjčovaly firmám a spotřebitelům. Větší objem úvěrů pomáhá roztáčet motor ekonomiky, a ta následně ožívá. Jednoduchá logika, které nelze vlastně nic vytknout. Jen to tak bohužel nefunguje, ne dlouhodobě.
Nejprve se podívejme na graf vývoje cen akcií bank v Evropě a v USA. V obou případech je to celkem tristní pohled, je ale patrné, že banky na starém kontinentu jsou tom o poznání hůře. A byť to nemusí být důvod jediný, roli jistě hraje o to, že Evropská centrální banka zavedla záporné úrokové sazby.
"Záporné sazby nefungují. Nedokážou doopravdy nakopnout úvěrový trh, a tedy ani ekonomiku jako celek. Zisky bank kvůli nim klesají a absence kladného úroku pokřivuje chování jednotlivých ekonomických subjektů," shrnuje investiční manažer a bloger Joshua Brown některé ze závěrů studie zpracované sanfranciským Fedem. Ta se věnovala, celkem pochopitelně, situaci v Japonsku a v Evropě.
"Období záporných úroků centrální banky vede k poklesu ziskovosti a nakonec i aktivity v bankovním sektoru," uvádí se v materiálu. "První rok po zavedení negativních sazeb se bankám daří lépe, objem úvěrů roste, během dalších dvou let ale propady smažou veškeré zlepšení."
Nakonec tedy veškerá pozitiva vymizí, a začnou naopak přibývat nepříznivé dopady. "Banky ještě mohou nějakou dobu těžit z toho, že mají ve svých rozvahách různé cenné papíry, které v době záporných sazeb získávají na hodnotě, ale základ jejich hospodaření, tedy úrokové marže, ve stejné době klesají," vysvětluje Brown.
Podle něj jsou tak úroky pod nulou v jistém slova smyslu podobné clům, a to svou neužitečností. "Žádná podpora ekonomiky, záporné úroky jsou pravý opak. Nic neřeší, jen prohlubují hospodářskou depresi," uzavírá Joshua Brown.
Zdroj: Fed, The Reformed Broker
