ČNB na únorovém zasedání zhoršila výhled ekonomiky pro letošní rok a prodloužila kurzový závazek do roku 2017

Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Centrální banka hodlá i nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby ho udržovala poblíž hladiny 27 EUR/CZK.

Uvedený kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 EUR/CZK". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi.

Pokud se kurz koruny vzdálí úrovni 27 EUR/CZK na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady guvernér ČNB Miroslav Singer informoval, že centrální banka režim devizových intervencí neopustí dříve než v roce 2017, přičemž jako nejvíce pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017. Dosud centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí závazku je nepříznivý vývoj inflace.

"Posunutí kurzového závazku má logiku, proto už nějakou dobu upozorňujeme, že exit ČNB nedává moc smysl před ukončením kvantitativního uvolňování ECB. A to podle nás nastane nejdříve na konci roku 2017. Takže je pravděpodobný spíše posun exitu do druhé poloviny roku 2017," říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. "Ale současné bankovní radě se špatně dává jakýkoli závazek za únor 2017, kdy v ní již budou čtyři noví členové jmenovaní prezidentem Zemanem," doplnil Navrátil.

Devizové intervence spustila centrální banka kvůli obavám z deflace v listopadu 2013. Na trhu zpočátku ČNB působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Další intervence přišla loni v červenci, kdy banka nakoupila eura za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka intervence na trhu neprováděla, v listopadu pak za zhruba 10 miliard korun. Podle dostupných statistik tak celkem za více než dva roky centrální banka intervenovala za zhruba 400 miliard korun.

"Na tiskové konferenci Miroslav Singer dále uvedl, že domácí měnové podmínky může zpřísnit růst úrokového diferenciálu. Měl tím na mysli rozšíření úrokového diferenciálu kvůli snížení sazeb ECB. Nicméně měnové podmínky by se zpřísnily pouze v případě, že by kurz (koruny) posílil. A ten neposílí díky kurzovému závazku a intervencím ČNB. Takže ve finále nedojde ke zpřísnění měnových podmínek. Jen může dojít k většímu přílivu kapitálu a většímu vynucenému objemu intervencí. A zde několik měsíců ČNB opakuje, že nemá omezení ohledně objemu devizových intervencí. Ale pravdou je, že tvrzení není realita. Bude tak záležet především na psychické odolnosti bankovní rady," uvedl dále Navrátil.

"V případě diskuze ohledně záporných úrokových sazeb bude podle Singera klíčový tržní vývoj, tedy objem intervencí a co se bude dít s tržními sazbami. Tržní sazby jsou ale už nyní záporné, státní dluhopisy se splatností až do šesti let mají záporný výnos. Implikovaný jednoroční swap je mínus jedno procento, takže trh už vlastně funguje na záporných sazbách několik měsíců. To byl před několika měsíci i argument, proč nezavést záporné sazby. Druhý argument je spojen se svižným tempem růstu úvěrů v ČR. Již aktuální růst úvěrů dělá ČNB vrásky a banka se snaží zabránit přehřátí proticyklickým kapitálovým polštářem. Takže ano, záporné úrokové sazby by mohly omezit příliv spekulativního kapitálu, ale také napáchat škody ve finanční stabilitě," dodal Navrátil.

Banka zhoršila výhled růstu českého HDP v letošním roce

Singer zároveň na tiskové konferenci oznámil, že ČNB zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,7 % a naopak zlepšila výhled růstu HDP pro příští rok na tři procenta. V předchozí listopadové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,8 % a v roce 2017 o 2,9 %. Odhad vývoje inflace ČNB snížila.

V prvním čtvrtletí roku 2017 počítá centrální banka s inflací dvě procenta a ve druhém čtvrtletí 2017 s inflací 2,1 %. V minulé prognóze odhadovala, že inflace bude v prvním i druhém čtvrtletí 2017 na úrovni 2,2 %.

V případě vývoje ekonomiky v loňském roce centrální banka odhad ponechala na 4,7 %. První odhad loňského vývoje ekonomiky zveřejní Český statistický úřad v úterý 16. února.

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera zhruba vyrovnaná. Významným obousměrným zdrojem nejistoty je vývoj cen ropy," uvedl guvernér.

Podle čtvrteční prognózy Evropské komise česká ekonomika letos poroste o 2,3 %, což bude výrazné zpomalení proti loňsku, kdy k předpokládanému růstu o 4,5 % přispěly neobvykle vysoké investice spolufinancované z evropských fondů. Na rok 2017 komise Česku předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,7 %.

Ministerstvo financí pak v nové makroekonomické prognóze nadále počítá s růstem české ekonomiky v letošním roce o 2,7 %. Odhad růstu reálného HDP za loňský rok MF zlepšilo proti říjnové prognóze ze 4,5 % na 4,6 %. Pro rok 2017 počítá prognóza s růstem ekonomiky o 2,6 %.

Zdroj: ČNB, ČTK, Česká spořitelna