KONTEXT: Svět financí čelí kreativní destrukci. Z očistce vyjde silnější a přátelštější

Tradiční finanční instituce se otřásají v základech. Z jedné strany na ně útočí regulátoři, nízké sazby a nový hospodářský (ab)normál obecně, z té druhé technologické štiky expandující na teritorium tradičně opanované bankami, pojišťovnami a spol. Takzvaný FinTech přitom může zavedené finanční značky připravit až o 500 miliard dolarů ročně, třetinu bankéřů pak o práci. Shrnutí probíhajících tektonických pohybů v širších souvislostech nabízí analytik z PPF banky Ľuboš Mokráš.
Disruptivní technologie a poločas rozpadu: Co (také) nedává bankéřům spát
Umělá inteligence bude postupně nastupovat a ve stále větší míře nahrazovat lidskou práci. Spousta úkonů v bankovnictví je rutinní povahy a vyspělé počítače budou schopny je provádět lépe než lidé. Na rozdíl od nás netrpí únavou, neztrácejí pozornost, a tak dělají mnohem méně chyb. Jsou navíc schopny pracovat 24 hodin denně. Toto bude velmi významný faktor ve zvyšování efektivnosti bankovnictví.
Služby související s platebním systémem, jako jsou Apple Pay nebo z těch starších PayPal. Banky budou v ohrožení, a budou se proto snažit své vlastní platební systémy co nejvíce rozvíjet a udělat je co nejpohodlnější. Týká se to služeb obecně – z pohledu bank tkví velký potenciál v rozvoji služeb, jako je pomoc s vyplňováním daňového přiznání a dalšími věcmi, které souvisejí s úředními úkony (jak je tomu například v Estonsku). Banky také mohou například jít za rámec poskytnutí hypotéky a snažit se ke každé nabídnout další související služby.
P2P banking je určitě zajímavý. Jako řada jiných technologií si i on projde obdobím dětských nemocí, kdy se budou objevovat nedostatky konkrétních systémů a kdy se budou optimalizovat. Časem to ale bude převažující způsob, jakým si lidé budou půjčovat. Velké banky pak budou určité prvky P2P aplikovat interně.
Fragmentace, koncentrace a poločas rozpadu: Sektor čeká na vítěze zítřka
Jsme ve fázi fragmentace, která se ve finančním sektoru pravidelně střídá s konsolidací. Rozpad začal v podstatě v letech 2008 až 2009, kdy se především velké konglomeráty začaly drolit a naproti tomu začaly posilovat specializované firmy. Příkladem je General Electric, která se nedávno zbavila finanční divize. V současnosti probíhající výrazný nástup nových technologií přitom jen přispívá k tomu, aby vznikaly nové menší firmy, které zkoušejí nové obchodní modely.
Koncentrace opět přijde, může to být klidně až za patnáct, dvacet let. Bude to v době, kdy už bude jasné, jak se nové technologie uplatní a které modely postavené na úspěšných technologiích jsou nejlepší. Pak velké firmy začnou nakupovat ty menší. Stejně tak se může stát, že se některé úspěšné malé firmy rozrostou a koupí zavedené značky. Toho jsme byli opakovaně svědky v oblasti IT, kde nově vznikající softwarová nebo internetová firma nakonec skupovala i tradiční firmy.
Klienti, regulátoři a poločas rozpadu: Co bude (také) hýbat světem financí
Nejdůležitější bude boj o zákazníka. Ten by na tom měl vydělat, a to jak z hlediska kvality služeb nabízených ve finančním sektoru, tak z hlediska ceny služeb. I v této souvislosti je potřeba zmínit technologie, které klientům mimo jiné nabídnou řadu možností, jak přistupovat k bankovním a obecně finančním službám.
Hodně důležitý bude vývoj regulace. Ta vymezuje bankám manévrovací prostor. Cesta, jakou se bude regulace ubírat, přitom rozhodne o tom, zda se bankovnictví bude držet spíše při zemi, a bude tím pádem hodně bezpečné, ale zároveň relativně málo přispívat k růstu ekonomiky, a nebo zda se pomyslné kyvadlo regulace začne vracet a banky budou dynamičtější a budou více přispívat k růstu.