Kudy z nudy bez volantu aneb Čím nás (ne)potěší automobily zítřka
Vůz budoucnosti? Bezpilotní elektromobil komunikující s ostatními auty i vozovkou. Tak to alespoň působí, vyjdeme-li z trendů, na něž dnes firmy pohybující se v sektoru dopravy sázejí. Zdaleka přitom nejde jen o automobilky, jak dokazují (ne)úspěšné testy autonomních aut Googlu, připomíná Erich Handl z portálu Automakers.cz. Které další faktory podle něj rozhodnou o tom, jak se jednou budeme přepravovat?
Auto budoucnosti? Elektromobil, který baví a řídí za nás
Vývoj jde třemi směry, kterými jsou elektrifikace, konektivita a autonomní řízení. V těchto oblastech se odehrává veškerý výzkum. To znamená, že by vůz budoucnosti měl být zřejmě elektromobil, měl by umět komunikovat s řidičem, s jeho mobilem i s jeho okolím a měl by v podstatě umět jezdit bez řidiče (autonomní řízení by mělo být schopné nás dovézt, kamkoli si řekneme, aniž bychom sáhli na volant).
Autonomní normál? Za dvacet let se volantu nedotkneme
Auta nás na místo určení sama dokáží dovézt již dnes, o běžnou praxi nicméně podle odhadů půjde za dvacet let. V současnosti je na světě první generace autonomního řízení – pokud si člověk pořídí automobil s asistentem držení se v pruzích na dálnici a s adaptivním tempomatem, dokáže již dnes po dálnici ujet stovky kilometrů, aniž by sáhl na volant. V příští generaci, která by měla poprvé sjet z výrobních linek zhruba za dva roky, by mělo auto umět změnit pruh a do pěti let by mělo umět projet křižovatku.
Regulace: Alfa, omega (a brzda) bezpilotního pokroku
Pokud autonomní systém umí letět a přistát s letadlem, uměl by určitě i řídit automobil. Potřebná technologie tedy existuje. "Jednou z brzd je legislativa. V současnosti totiž podle mých informací nikde na světě není umožněn provoz autonomního automobilu. Vždy je dle legislativy za chyby a nehody zodpovědný řidič. Ten musí být přítomen, být zodpovědný, musí umět a být schopen ovládat automobil," říká Handl. Otázkou tedy je, zda a jak rychle se legislativa přizpůsobí technologickému vývoji.
USA jako globální laboratoř: Algoritmy již (také) bourají
Lídrem v oblasti autonomního řízení jsou USA. Google okolo Silicon Valley testuje své autonomní automobily v reálném provozu. Dokonce již nahlásil i nějaké nehody, z nichž jednu měl způsobit právě vůz řízený Googlem. V testovacím režimu tedy USA něco podobného umožnily, použití v ostrém provozu se tedy přiblížilo.
Konektivita 2.0: Auto zapíše do diáře, kdy jít na technickou
Konektivita automobilů jde čtyřmi směry. Jde o komunikaci automobilu prostřednictvím telefonu, komunikaci s řidičem, komunikaci s vozovkou a komunikaci s ostatními automobily. Komunikaci s mobilem si již nesmíme představovat jen jako hudbu pouštěnou přes bluetooth, dnes je možné si objednat parkoviště, podívat se na diagnostiku, propojit automobil s elektronickým diářem a tak dále (mobil řidičovi připomene, kdy jít na technickou kontrolu nebo na výměnu kapalin).
Sdílení: Jednou střední proud, zatím popelka
Takzvaný carsharing se jednou stane jedním z nejběžnějších modelů přepravy. Současná generace lidí středního věku se toho ale zřejmě již nedožije. Dnes je v Praze situace taková, že když někdo například bydlí na periferii, není pro něj sdílení vozů prakticky využitelné. Tato auta totiž parkují povětšinou v centru. Než si člověk auto objedná na internetu, dostane se k němu a dojede na místo určení, chvíli to trvá. Sdílení aut ve velkém tedy zatím brání praktické překážky, jeho čas ale přijde.
