Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, za celý týden výrazně klesly

Na výsledku pátečního obchodování se podepsala slabá data z amerického trhu práce, ekonomika USA v dubnu vytvořila pouze 160 000 nových pracovních míst, ačkoli se očekávalo 200 000. Nezaměstnanost zůstala na pěti procentech při očekávání poklesu na 4,9 %.

Ropa nejprve oslabovala, během dne ale ztráty dohnala. Ceny suroviny stouply zejména kvůli přerušení dodávek v Kanadě z důvodu masivního lesního požáru v bezprostřední blízkosti tamních ropných polí.

Stran jednotlivých titulů - akcie oceláren ArcelorMittal poklesly o 1,2 %, akcie aerolinek easyJet si naopak připsaly 1,6 % a akcie italské banky Monte dei Paschi di Siena poskočily o 2,4 %, když její ohlášené čtvrtletní výsledky předčily očekávání analytiků.

Za celý týden index STOXX Europe 600 odepsal téměř deset bodů.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Společnost Unipetrol oznámila, že se její představenstvo rozhodlo valné hromadě společnosti navrhnout výplatu dividendy ze zisku z roku 2015, a to 5,52 Kč na akcii. Celkem jde o miliardu korun.
• Polský prezident Andrzej Duda vybral za nového guvernéra polské centrální banky (NBP) Adama Glapińského (65). Jeho jmenování musí ještě schválit parlament. Glapiński byl do poloviny února členem měnového výboru centrální banky. Ve funkci by měl nahradit Marka Belku (64), jehož funkční období skončí 11. června.
• Řekové v pátek na protest proti další finanční zátěži, kterou podle nich přinesou chystané změny v důchodovém a daňovém systému, vstoupili do dvoudenní stávky. Tu svolaly největší soukromé a veřejné odbory v zemi. Podle agentury Reuters se zastavil provoz v docích, nefunguje veřejná doprava a státní úředníci nepracují, o novinářích nemluvě.
• Většina zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy bude nadále silně růst. Rusko a další postsovětské země však bude dál trápit recese, ze které se budou dostávat jen pomalu. Uvedl to ve své pravidelné zprávě o výhledu regionu Mezinárodní měnový fond. Průměrné tempo růstu regionu však zůstane pod úrovní před krizí.
• Průmyslová výroba Španělska v březnu meziročně poklesla o 1,70 procenta. Revidovaná hodnota za únor čítala 5,40 procenta. Meziměsíční březnový nárůst byl 1,20 procenta (odhad: +0,30 %; revidovaný únor -0,30 %).
• Mezinárodní měnový fond sdělil ministrům financí eurozóny, že musejí okamžitě zahájit jednání o zmírnění dluhové zátěže pro Řecko, navzdory německému nesouhlasu. Jinak hrozí, že MMF svoji účast na pomoci Řecku zruší. Ministři financí zemí platících eurem mají jednat o Řecku na pondělní mimořádné schůzce v Bruselu.
• Analytici z J&T Banky v pátek ukončili pokrývání akcií těžařské společnosti NWR. V úterý NWR sama na sebe podala insolvenční návrh, ve středu bylo přerušeno obchodování s akciemi firmy na burze v Londýně a s platností od čtvrtečního rána bylo obchodování s titulem na neurčitou dobu přerušeno i na pražské burze.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Novým generálním ředitelem letecké společnosti Air France-KLM byl jmenován Jean-Marc Janaillac. Ve funkci nahradí Alexandra de Juniaca, který rezignoval a společnost opustí nejpozději 31. července. Oznámila to v noci na pondělí správní rada aerolinek. Janaillac nyní působí ve funkci ředitele dopravní společnosti Transdev. Generálním ředitelem francouzské části Air France zůstane Frédéric Gagey.
• Růst aktivity ve španělském zpracovatelském sektoru v dubnu mírně zrychlil. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se zvýšil na 53,5 bodu z 53,4 bodu v březnu. Čekal se přitom pokles na 53 bodů.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v dubnu třetí měsíc v řadě zhoršily. Index nákupních manažerů klesl na 53,6 bodu z 54,3 bodu v březnu. Jde tak o nejnižší tempo celkového zlepšení podnikatelských podmínek v české výrobě od prosince 2014. Uvedla to v pondělí společnost Markit Economics. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Předělem mezi růstem a poklesem je hranice 50 bodů.
• Itálie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v dubnu vzrostl na 53,9 bodu (odhad: 53 bodů, březen: 53,5 bodu).
• Index nákupních manažerů ve francouzském zpracovatelském sektoru v dubnu klesl na 48 bodů z 49,6 bodu v březnu. Aktivita ve zpracovatelském sektoru tak v dubnu klesala rychleji než v březnu. Rychlý odhad z konce dubna uváděl, že se index snížil na 48,3 bodu. Růst aktivity od jejího poklesu odděluje úroveň 50 bodů.
• Expanze aktivity v německém zpracovatelském sektoru v dubnu nabrala na síle. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru vzrostl na 51,8 bodu z 50,7 bodu v březnu. Podle rychlého odhadu z konce dubna index vzrostl na 51,9 bodu.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru eurozóny v dubnu vzrostl na 51,7 bodu z 51,6 bodu v březnu. Rychlý odhad z konce dubna uváděl, že se ukazatel snížil na 51,5 bodu. Expanze ve zpracovatelském sektoru společenství zemí platících eurem tak v dubnu pokračovala podobným tempem jako v březnu.
• Těžba ropy v Rusku v dubnu mírně klesla na 10,84 milionu barelů z březnového téměř 30letého maxima 10,91 milionu barelů. Těžbu snížili hlavně velcí těžaři jako Lukoil, Gazprom Něfť a Gazprom. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo pro energetiku.
• Greenpeace varuje, že chystaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy poškodí evropské spotřebitele a bude mít negativní dopad i na životní prostředí. Hnutí proto v pondělí na internetu zveřejnilo tajné dokumenty z vyjednávání, aby si utajovaná data mohl kdokoli projít. Německá kancléřka Angela Merkelová podle agentury DPA i nadále požaduje rychlé uzavření dohody s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Vyjednavač USA Michael Froman označil interpretaci uniklých dokumentů za zavádějící až chybnou.
• Šéf Bundesbank a hlasitý kritik opatření ECB Jen Weidmann v Lipsku pronesl, že uvolněná měnová politika po příliš dlouhou dobu zvyšuje rizika a omezuje výnosy. Globální ekonomika podle něj nepotřebuje stimuly, ale reformy.
• Přebytek českého státního rozpočtu ke konci dubna klesl na 30,5 miliardy korun z březnových 43,6 miliardy korun. Je to nejlepší výsledek hospodaření státního rozpočtu za duben od roku 1993, uvedlo v pondělí ministerstvo financí. Loni v dubnu byl rozpočet ve schodku 0,4 miliardy korun a na celý letošní rok je schválen se schodkem 70 miliard korun.
• Objem bankovních úvěrů v České republice dosahoval ke konci března 2,835 bilionu Kč, což znamená meziroční nárůst o 6,9 %. Objem bankovních úvěrů čerpaných českými domácnostmi byl koncem 1. čtvrtletí 1,244 bilionu Kč, tedy o 8,2 % větší než před rokem. Vyplývá to z aktuálních dat České národní banky.
• Maďarská centrální banka se v pondělí pokusila zmírnit obavy z přehřívání domácího trhu s bydlením. Ceny bydlení v zemi podle ní během roku a tři čtvrtě stouply o více než pětinu. Ve zbylých státech visegrádské čtyřky přitom rostly nejvýše o zhruba sedm procent. Prudký nárůst cen podle maďarské banky znamená, že domácí trh si vynahrazuje ztráty, které utrpěl po světové finanční krizi z roku 2008.
• Dvě ukrajinské energetické firmy se u arbitrážního soudu v Haagu domáhají odškodnění kvůli investicím, o které přišly ruskou anexí ukrajinského Krymu. Oznámil to v pondělí Stálý rozhodčí soud (PCA) sídlící v tomto nizozemském městě. Podle agentury Reuters jde o další případ, kdy se investoři obrátili na mezinárodní soud kvůli náhradě škody, ze které viní ruskou vládu.
• Německý odborový svaz IG Metall varoval automobilku Volkswagen, že by mohla čelit protestům zaměstnanců, pokud by se snažila protahovat jednání o zvýšení mezd. Volkswagen při pondělním druhém kole rozhovorů nepředložil žádnou mzdovou nabídku. Obě strany se podle automobilky nejprve musejí domluvit na strukturálních reformách.
• Evropská unie i eurozóna letos porostou pomaleji, než se doposud čekalo. Hrubý domácí produkt EU vzroste o 1,8 procenta a eurozóny o 1,6 procenta. Uvedla to v úterý ve své jarní prognóze vývoje ekonomiky Evropská komise.
• Česká ekonomika letos poroste o 2,1 procenta, uvádí Evropská komise ve své jarní makroekonomické předpovědi. V prognóze tak korigovala svůj únorový odhad, kdy hovořila o růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta.
• Jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy o připravované dohodě o volném obchodu se pravděpodobně zastaví. Předpokládá to náměstek francouzského ministra obchodu Matthias Fekl s tím, že to vyplývá ze současného postoje Washingtonu.
• Energetická společnost ČEZ navrhuje na červnové valné hromadě vyplatit členům představenstva a dozorčí rady 23 milionů korun. V loňském roce výplatu tantiém odmítlo ministerstvo financí, přes něž vlastní majoritní, asi 70procentní podíl ve firmě český stát. Tantiémy tak nebyly vyplaceny poprvé od roku 2001, kdy ČEZ začal vyplácet dividendy akcionářům.
• Březnový index cen evropských výrobců meziměsíčně povstal na -0,3 procenta z únorových -0,7 procenta; očekávaná hodnota však byla lepší, -0,1 procenta. Meziroční srovnání bylo lichotivější, když index zůstal na hodnotě -4,2 procenta, stejné jako v březnu roku 2015. Očekávala se hodnota -4,3 procenta.
• Provozní ztráta německé letecké společnosti Lufthansa v prvním čtvrtletí klesla o více než dvě třetiny na 53 milionů eur (1,4 miliardy Kč). Aerolinkám pomohly nízké ceny pohonných hmot a snížení nákladů prostřednictvím reorganizace letů na krátké vzdálenosti.
• Německé automobilce BMW klesl v prvním čtvrtletí zisk před zdaněním a úroky o 2,5 procenta na 2,46 miliardy eur (66,5 miliardy Kč) a mírně zaostal za očekáváním. Na výsledky měl dopad vývoj směnných kurzů a vyšší náklady na administrativu a prodej. Prodej aut naopak stoupl na nový rekord.
• Britům dělá více starostí skotská nezávislost než odchod z Evropské unie. Na 68 procent Britů, jichž se ptal skotský deník The Herald, považuje možnost odchodu Skotska ze Spojeného království za větší hrozbu než případný odchod Spojeného království z Evropské unie. Z toho má největší obavy jen 32 procent.
• Komoditní společnost Liberty House se rozhodla předložit návrh na koupi britských aktivit indické ocelářské skupiny Tata Steel. Podle agentury Reuters jde o první konkrétní nabídku od chvíle, kdy Tata Steel ohlásila plány na odchod z Británie.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v březnu klesly meziměsíčně o 0,5 %, očekával se přitom mírnější pokles o 0,1 % po únorovém revidovaném růstu o 0,3 %. Meziročně tempo růstu tržeb zpomalilo na 2,1 % z předchozích revidovaných 2,7 %, očekával se 2,6% růst. V celé Evropské unii objem maloobchodu meziměsíčně klesl o 0,7 % po únorové stagnaci a meziročně vzrostl o 2,4 %.
• Index nákupních manažerů v eurozóně v dubnu podle finálních dat klesl na 53 bodů z 53,1 bodu v březnu, jak předvídala předběžná data. Index nákupních manažerů v sektoru služeb stagnoval na 53,1 bodu, předběžná data počítala s růstem na 53,2 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která odděluje pásmo růstu aktivity od pásma jejího poklesu.
• Aktivita ve španělském sektoru služeb byla v dubnu podobně solidní jako v březnu. Index nákupních manažerů v sektoru služeb sice mírně klesl na 55,1 bodu z březnových 55,3 bodu, očekával se však výraznější pokles na 55 bodů. Aktivita v sektoru služeb tak expanduje již 30 měsíců v řadě. Kompozitní index se vyšplhal na 55,2 bodu z 55,1 bodu v březnu, čekal se naopak mírný pokles na 54,8 bodu.
• Podnikatelská aktivita v italském sektoru služeb se v dubnu zlepšila. Index nákupních manažerů vzrostl na 52,1 bodu z březnových 51,2 bodu, čekal se přitom mírný růst na 51,9 bodu. Tvorba nových míst byla nejrychlejší za poslední tři měsíce a poprvé od ledna se zlepšila také podnikatelská důvěra. Kompozitní index vzrostl na 53,1 bodu z předchozích 52,4 bodu.
• Finální dubnový kompozitní index nákupních manažerů pro Francii se zvýšil na 50,2 bodu z 50 bodů v březnu, předběžná data počítala s růstem na 50,5 bodu. Ukazatel pro sektor služeb stoupl na 50,6 bodu z 49,9 bodu, podle předběžných dat se měl zvýšit na 50,8 bodu. Padesátibodová hranice odděluje pásmo expanze aktivity od kontrakce.
• Tempo růstu podnikatelské aktivity v Německu v dubnu nepatrně kleslo. Kompozitní index nákupních manažerů v dubnu podle finálních dat klesl na 53,6 bodu z 54 bodů v březnu, předběžná data počítala s poklesem na 53,8 bodu. Ukazatel za sektor služeb se snížil na 54,5 bodu z 55,1 bodu, podle předběžných dat měl klesnout na 54,6 bodu.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v dubnu klesl na 52 bodů, tedy nejnižší hladinu od června 2013 (březen: 54,2 bodu, odhad: 54 bodů).
• Německá automobilka Daimler investuje v Polsku do nového závodu na výrobu motorů zhruba 500 milionů eur. Cílem investice je rozšířit výrobní místa automobilky mimo domácí, německý trh.
• Vedení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) ve středu schválilo převzetí 15procentního podílu v maďarské divizi rakouské bankovní skupiny Erste Group. Podpis dohody s maďarskou vládou čeká EBRD po dokončení vzájemných jednání ještě v tomto čtvrtletí, sdělil mluvčí mezinárodní rozvojové banky se sídlem v Londýně.
• Bankovní rada České národní banky na svém květnovém jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávajících úrovních. Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba tak zůstávají na 0,05 % a lombardní sazba zůstává na 0,25 %. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz české měny vůči euru poblíž hladiny 27 EUR/CZK. Tiskovou konferenci guvernéra ČNB Miroslava Singera po zasedání jsme sledovali živě.
• Celosvětová poptávka po stříbru loni stoupla o tři procenta na rekordních 1,17 miliardy troyských uncí (36,4 milionu kg). Zájem o stříbro podpořil nákup mincí a prutů, šperků a poptávka od fotovoltaického sektoru, které vyrovnaly slabší poptávku z průmyslu. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Silver Institut.
• Hrubý domácí produkt Ruska se v letošním prvním čtvrtletí podle odhadů meziročně snížil o dvě procenta. Uvedla to ve čtvrtek ruská centrální banka ve své pravidelné měsíční zprávě. Dodala, že ve druhém čtvrtletí by měl hospodářský pokles zpomalit na 1,0 až 1,5 procenta.
• Odchodem z Evropské unie by se Británie stala méně přitažlivá pro japonské investory. Prohlásil to ve čtvrtek v Londýně japonský premiér Šinzó Abe. Připomněl, že ve Spojeném království působí kolem 1 000 japonských firem, které zde zaměstnávají asi 140 000 lidí.
• Většina Němců se staví negativně k připravované dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Obávají se především toho, že dohoda zvaná Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) oslabí spotřebitelské standardy v Německu. Ukázal to průzkum společnosti Infratest dimap, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnila televize ARD.
• Větrné turbiny a solární panely jsou pro země, jako je Británie, mrháním penězi, řekl bývalý vědecký poradce britské vlády David MacKay. Nejvhodnějším prostředkem k dosažení nulových emisí je v Británii kombinace jaderné energie a využívání fosilních paliv při zachycování a ukládání oxidu uhličitého, řekl profesor MacKay ve svém posledním rozhovoru, který poskytl minulý měsíc několik dní před svou smrtí.
• Kompozitní index nákupních manažerů ve Spojeném království v dubnu klesl na 51,9 bodu z březnových 53,6 bodu, očekával se jen mírnější pokles na 53,2 bodu. Ukazatel v sektoru služeb spadl z březnových 53,7 bodu na 52,3 bodu, tedy nejníže za více než tři roky, trh predikoval růst na 53,5 bodu.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Italský výrobce luxusních automobilů Ferrari v prvním čtvrtletí zvýšil čistý zisk o 19 % na 78 milionů eur. Oznámila to v pondělí firma, která rovněž zlepšila odhad celoročního zisku a ohlásila změnu ve vedení. Novým generálním ředitelem podniku byl jmenován Sergio Marchionne poté, co se dosavadní šéf Amedeo Felisa rozhodl odejít do důchodu. Marchionne v posledních letech vedl automobilku Fiat Chrysler Automobiles.
• Největší evropská pojišťovna Allianz v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o zhruba 21 % na 2,2 miliardy eur. Za nárůstem stojí zčásti jednorázové položky, uvedl podnik v pondělním sdělení.
• Nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko vykázala za první tři měsíce letošního roku tržby 1,47 miliardy Kč, o rok dříve byly výnosy pouze 1,25 miliardy Kč. Přesto se společnost propadla do ztráty 21 milionů Kč. V prvním čtvrtletí loňského roku dosáhla Kofola na úrovni zisku stejného výsledku, avšak s kladným znaménkem. První čtvrtletí je pro společnost tradičně slabší, když výnosy z tohoto období tvoří v průměru jen asi pětinu celoročního výsledku.
• Čistý zisk Komerční banky v prvním čtvrtletí poklesl meziročně o 16,3 % na 2,89 miliardy Kč, podle odhadů analytiků měl ale klesnout dokonce o více než pětinu na zhruba 2,7 miliardy Kč. Ve stejném období loni banka vydělala 3,46 miliardy Kč. Díky nárůstu obchodních objemů společnosti zůstaly konsolidované výnosy meziročně na téměř stejné úrovni (-0,5 %), přestože nízké tržní úrokové sazby nadále tlačily dolů úrokové výnosy.
• Rakouské finanční skupině Erste Group Bank v prvních třech měsících letošního roku vzrostl čistý zisk o téměř 22 % na 274,7 milionu eur. České spořitelně, která je součástí skupiny Erste, se naopak čistý zisk meziročně zhruba o 8 % snížil a dosáhl 3,4 miliardy Kč.
• Čistý zisk největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev v prvním čtvrtletí prudce klesl na 844 milionů USD z loňských srovnatelných 2,3 miliardy USD. Důvodem byl vývoj směnných kurzů a slabý výkon v Brazílii, která je jedním z největších trhů firmy. Oznámila to ve středu společnost, která je v procesu převzetí druhého největšího pivovaru světa SABMiller.
• Německému průmyslovému koncernu Siemens klesl ve fiskálním druhém čtvrtletí čistý zisk o 63 procent na 1,44 miliardy eur. Důvodem byl vysoký mimořádný zisk z prodeje majetku, který Siemens zaúčtoval ve srovnatelném období loňského roku. Příjmy i nové objednávky firmy naopak rostly a čistý zisk překonal očekávání analytiků.
• Britsko-nizozemské ropné společnosti Royal Dutch Shell klesl v prvním čtvrtletí zisk bez zahrnutí mimořádných položek a změny hodnoty zásob o 58 procent na 1,55 miliardy USD. Důvodem jsou pokračující nízké ceny ropy. Firma současně varovala, že nízké ceny ropy budou mít na její hospodaření negativní dopad i nadále a snížila plánované výdaje na letošní rok o dalších deset procent na 30 miliard USD.
• Výrobce osobních aut Volvo Car Group se v prvním čtvrtletí vrátil k zisku díky zájmu o nové luxusní modely. Provozní zisk za tři měsíce do konce března činil 3,1 miliardy švédských korun (9,1 miliardy Kč) ve srovnání se ztrátou 11 milionů SEK ve stejném období předchozího roku. Automobilka, kterou vlastní čínská společnosti Zhejiang Geely Holding Group, to uvedla ve středečním prohlášení.
• Základní zisk německé telekomunikační skupiny Deutsche Telekom v prvním čtvrtletí vzrostl v meziročním srovnání o 13 procent a společnost zvýšila i tržby. Ke zlepšení výsledků dopomohl zejména úspěch amerického mobilního operátora T-Mobile US, sdělila ve středu společnost, jejíž operátor T-Mobile působí i na českém trhu.

Zdroj: CNBC