ČNB si brousí zuby na další intervenci proti koruně
Většina členů Bankovní rady ČNB je připravena posunout hranici kurzového závazku na slabší úroveň. Jeden z členů rady dokonce ve čtvrtek konstatoval, že se pravděpodobnost takového kroku zvýšila. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ve čtvrtek 5. května.
K posunutí hladiny kurzového závazku, tedy další oslabení koruny, ovšem zároveň podle záznamu není v současnosti nutné přistoupit. Nezaměstnanost totiž podle záznamu diskuse klesla ke své rovnovážné úrovni a tento pokles se v budoucnu projeví v růstu nominálních mezd, což přispěje k dosažení dvouprocentního inflačního cíle. "Vzhledem k tomu není nutné v současnosti přistoupit k posunu hladiny kurzového závazku," uvádí záznam. Na druhou stranu zazněl během diskuse argument, že počet podniků v průmyslu, které vnímají nedostatek pracovníků jako bariéru růstu, je nízký, což oslabuje tlak na budoucí růst mezd.
Zároveň během diskuse bankovní rady převažoval názor, že záporné sazby nejsou vhodným nástrojem k dodatečnému uvolňování měnových podmínek, nicméně mohou účinně sloužit jako nástroj k obraně kurzového závazku. Během diskuse rovněž zaznělo, že záporné sazby mohou být vhodným doplňkovým nástrojem, pokud by došlo k posunu hladiny kurzového závazku.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek 5. května rozhodla pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR a ponechala úrokové sazby na historických minimech. Rada zároveň uvedla, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017.
I samotná nová prognóza centrální banky počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.
"Celkově rada hodnotí rizika prognózy jako mírně protiinflační. Členové rady se shodli, že ukončení kurzového závazku se 'v souladu s prognózou pravděpodobně nachází v polovině roku 2017, přičemž zůstávají v platnosti všechna předchozí konstatování bankovní rady, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017'. Také znovu zaznělo, že bankovní rada je připravena posunout kurzový závazek, pokud by pozorovala pokles inflačních očekávání. V záznamu opět zaznělo, že záporné sazby nejsou vhodným nástrojem k dodatečnému uvolňování měnových podmínek, a tedy přímému ovlivňování inflace na horizontu měnové politiky, nicméně že záporné úrokové sazby mohou účinně sloužit jako nástroj k obraně kurzového závazku," říká Jana Urbánková, analytička České spořitelny.
"Po ukončení kurzového závazku by podle prognózy ČNB nemělo dojít ke skokovému posílení koruny na hodnotu z listopadu 2013, kdy kurz koruny dosahoval úrovně 25,80 EUR/CZK. V březnu na setkání členů bankovní rady se zástupci exportérů guvernér ČNB Miroslav Singer zmiňoval toleranci na hranici 5 %, přes kterou by koruna posílit neměla. Podle našeho názoru koruna po exitu posílí jen mírně a ve čtvrtletích po exitu by se měla stále pohybovat nad úrovní 26 EUR/CZK nebo v její blízkosti. Ve čtvrtletí, kdy dojde k exitu, by mělo přibližné posílení dosáhnout hladiny 26,50 korun za euro s tím, že v prvních dnech po exitu může být zvýšená volatilita měnového kurzu," pokračuje Urbánková.
"Koruna po exitu výrazněji neposílí ze dvou důvodů. Sama ČNB ji nenechá významněji posílit a bude ji v případě potřeby bránit intervencemi. Navíc na nižší posílení koruny bude mít velký vliv i současná vysoká poptávka zahraničních spekulantů a k ní relativně nízká přirozená poptávka exportérů," dodává Urbánková.
Zdroj: ČTK
