Evropské akcie ve středu pokračovaly v jízdě vzhůru, britský index FTSE 100 zcela smazal ztráty, které utrpěl po čtvrtečním referendu

Německý DAX přidal 1,75 % na 9 612,27 bodu, francouzský CAC 40 posílil o 2,6 % na 4 195,32 bodu a britský FTSE 100 vzrostl o 3,58 % na 6 360,06 bodu. Minulý čtvrtek, tedy před vyhlášením výsledků referenda, FTSE 100 uzavřel na 6 338,10 bodu. Index menších britských firem FTSE 250 nicméně od čtvrtka nadále ztrácí zhruba osm procent.

Regionální STOXX Europe 600 uzavřel ve středu se ziskem 3,09 % na 326,49 bodu a FTSEurofirst 300 stoupl přes tři procenta a uzavřel na 1 290,86 bodu. V úterý FTSEurofirst 300 stoupl o 2,6 % poté, co v předchozích dvou dnech ztratil kolem 11 %.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's v úterý zhoršila výhled hodnocení 12 britských bank (výhled 8 z 12 bank Moody's snížila na negativní ze stabilního), akcie finančních domů však přesto ve středu zpevnily. Akcie banky Barclays přidaly téměř pět procent a akcie HSBC zpevnily o více než dvě procenta.

Index britského bankovního sektoru stoupl o 2,5 %. Od čtvrtečního referenda však akcie britských bankovních společností stále ztrácejí zhruba 12 %.

Vydařenou seanci za sebou mají i akcie ze sektoru základních materiálů, které podporovalo oživení cen kovů. Akcie Anglo American vyskočily o osm procent, Glencore zdražila bezmála o šest procent, Rio Tinto posílila téměř o čtyři procenta a Antofagasta vzrostla téměř o sedm procent.

K růstu indexu FTSE 100 přispěly také energetické podniky, které těžily z růstu cen ropy. Pro britské ropné společnosti je navíc příznivý slabší kurz libry, protože ropu prodávají za dolary. Silnější kurz dolaru tak po přepočtu zvyšuje hodnotu jejich příjmů v domácí měně. Ze silnější americké měny profitují také další velké britské podniky prodávající velkou část svého zboží za dolary, například výrobci léků GlaxoSmithKline a AstraZeneca.

Kolem 19.30 SELČ vykazovala libra vůči dolaru nárůst 0,8 % na 1,3453 GBP/USD. V pondělí se přitom propadla až na 1,3122 GBP/USD, tedy na nejnižší úroveň od poloviny roku 1985. Euro si ve středu vůči dolaru připisovalo zhruba 0,4 % na 1,1105 EUR/USD poté, co v pátek sestoupilo až na 1,0909 EUR/USD, nejníže za tři a půl měsíce.

"Lidé nyní přestávají být kvůli brexitu tolik znepokojení," řekl analytik Thierry Albert Wizman ze společnosti Macquarie. Na trhu nicméně podle analytiků přetrvává nejistota a libra má stále prostor k poklesu.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Spotřebitelská důvěra v Německu se dále zlepšila a její index dosáhl nejvyšší úrovně za téměř rok. Uvádí to středeční měsíční průzkum společnosti GfK. Náladu spotřebitelů v největší evropské ekonomice zvedají rekordně vysoká zaměstnanost, solidní růst mezd a mimořádně nízké úvěrové náklady. Naznačuje to, že soukromá spotřeba zůstane v dohledné době tahounem růstu německé ekonomiky.
• Spotřebitelské ceny v Německu se v červnu meziročně zvýšily o 0,3 % a ve srovnání s předchozím měsícem stouply o 0,1 %. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnil německý statistický úřad. V předchozím měsíci bylo tempo růstu cen 0,1 % meziročně a 0,3 % meziměsíčně. Čekalo se, že v červnu bude meziroční tempo inflace 0,4 % a meziměsíční 0,2 %. Meziroční tempo inflace bylo v červnu nejvyšší od začátku roku.
• Přísnější dodržování rozpočtové disciplíny uvnitř Evropské unie požaduje ve svém návrhu reforem unie v souvislosti s takzvaným brexitem německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Uvažuje mimo jiné o tom, že by Evropa měla možnost odmítnout návrhy rozpočtů členských zemí, které by rozpočtovou kázeň výrazně porušovaly. S odvoláním na chystaný návrh německého ministerstva financí o tom informuje středeční vydání deníku Handelsblatt.
• Chystaný odchod Británie z Evropské unie připraví německou ekonomiku v příštím roce o půl procentního bodu růstu. Brexit přispěje také ke zvýšení nezaměstnanosti nad úroveň tří milionů lidí. Ve svém odhadu to ve středu uvedl Institut pro makroekonomii a výzkum konjunktury (IMK).
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v červnu proti předchozímu měsíci nezměnila, její index zůstal na -7,3 bodu, jak se čekalo. Index ekonomického sentimentu ale klesl na 104,4 bodu ze 104,7 bodu, čekala se stagnace. Zprávu ve středu dopoledne zveřejnila Evropská komise.
• Britský mobilní operátor Vodafone by mohl přesunout své ústředí z Londýna do zahraničí, bude to ale záležet na výsledku britského jednání o podmínkách odchodu z Evropské unie. Vodafone to podle BBC uvedl v úterý večer v prohlášení pro některá média. Operátor, který působí v řadě zemí EU včetně Česka sdělil, že po čtvrtečním referendu o odchodu země z EU je pro něj důležité udržet si přístup k volnému pohybu lidí, kapitálu a zboží v EU.
• Krátkodobé dopady vystoupení Británie z Evropské unie neovlivní plány britské automobilky Jaguar Land Rover (JLR) na výstavbu nové továrny na Slovensku, ani další firemní aktivity. Na středeční tiskové konferenci v Londýně to oznámil ředitel firmy pro strategii Adrian Hallmark.
• Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie by nemělo mít vliv na projekt výstavby dvou bloků jaderné elektrárny Hinkley Point na jihozápadě Anglie. Řekla to ve středu náměstkyně ministra energetiky Andrea Leadsomová. Rakouská žaloba proti státní podpoře projektu podle Leadsomové neuspěje.
• Americké investiční banky Goldman Sachs a Morgan Stanley popřely spekulace, že jsou připravené přesunout své operace a zaměstnance z Londýna do Frankfurtu nad Mohanem, jakmile formálně začne proces odchodu Británie z Evropské unie. Uvedla to agentura Reuters. Banka Goldman Sachs byla velkým sponzorem kampaně za zachování členství.
• Evropská centrální banka nebude pospíchat s uvolněním své měnové politiky v reakci na rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. Úlevou pro banku je klidnější reakce na trzích, než se čekalo. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na několik zdrojů.
• Holdingová společnost Porsche SE, která je většinovým akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, se v loňském roce v důsledku jeho emisního skandálu propadla do ztráty 273 milionů eur. Firma to ve středu uvedla na výroční valné hromadě akcionářů. V předchozím roce přitom vydělala tři miliardy eur.
• Ruský prezident Vladimir Putin prodloužil platnost odvetných obchodních sankcí proti západním zemím až do konce příštího roku. Příslušné nařízení podle agentury TASS vstoupilo v platnost hned po středečním podpisu dokumentu prezidentem. Před týdnem se velvyslanci členských zemí EU shodli na prodloužení unijních sankcí vůči Rusku o další půlrok.
• Analytik Petr Bártek z České spořitelny snížil 12měsíční cílovou cenu akcií energetické skupiny ČEZ na 483 Kč z 580 Kč. Negativně vnímá odstávky jaderných bloků a slabý výhled firmy pro letošní rok. Doporučení Bártek ponechal na stupni "akumulovat". Z letošního zisku podle něj společnost vyplatí dividendu v hrubé výši 35 Kč na akcii, ze zisku za rok 2017 čeká dividendu o 10 Kč nižší.

Zdroj: ČTK, CNBC