Británie bez Skotska? Vysoce nepravděpodobné, říká ústavní expert
Výsledky červnového britského referenda ukázaly, že je Spojené království rozdělenou zemí. Zatímco v Anglii se pro vystoupení Británie z Evropské unie vyslovilo 53,4 % lidí, ve Skotsku bylo 62 % lidí pro setrvání Británie v EU. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová po zveřejnění výsledků plebiscitu ihned prohlásila, že se otevírá cesta k vypsání druhého referenda o nezávislosti Skotska, ústavní expert z University of Westminister Peter Catterall ale říká, že to se skotským referendem tak žhavé nebude.
V roce 2014 se ve skotském referendu 55 % Skotů vyslovilo pro pokračování svazku se Spojeným královstvím. "Skotové promluvili a výsledek je jasný," reagoval před dvěma lety na hlasování britský premiér David Cameron.
Jenže výsledek britského referenda z minulého týdne rozdané karty zase pořádně zamíchal. Průzkumy veřejného mínění totiž naznačují, že kdyby se nyní konalo nové skotské referendum a otázka by zněla stejně, Spojené království by čekalo štěpení. Pro nezávislost Skotska by nyní podle on-line ankety serveru ScotPulse hlasovalo 59 % lidí.
Peter Catterall ale ve vypsání druhého referenda o nezávislosti Skotska během nejbližších let nevěří. Na politické scéně - a to nejen skotské - by to podle něj vyvolalo zmatek, který si jednoduše země za Hadriánovým valem nemůže dovolit. Odtržení Skotska od Spojeného království by se navíc mohlo ukázat být katastrofou pro skotskou ekonomiku s vysokou expozicí vůči těžbě ropy, říká Catterall a upozorňuje, že premiérka Sturgeonová byla z vysoce postavených politiků jediná, kdo myšlenku nezávislosti Skotska oživil.
Příjmy z těžby ropy byly před dvěma lety jedním z hlavních argumentů, proč by se Skotové měli postavit na vlastní nohy. Dnes jsou ale ceny ropy ve srovnání s rokem 2014 zhruba na polovině. Výrazně se od roku 2014 propadla také cena akcií Royal Bank of Scotland, kterou musela během finanční krize zachraňovat britská vláda, přičemž lze předpokládat, že odchod Skotska ze Spojeného království by problém RBS, v níž britské ministerstvo financí drží 73 % akcií, vrátil na scénu.
Catterall upozorňuje, že ačkoli Skotové mají vlastní parlament, pro vypsání referenda stále potřebují souhlas Westminsterského paláce. Před dvěma lety britský parlament vypsání referenda schválil, je ale potřeba si uvědomit, že nálada ve společnosti tehdy byla úplně jiná. "Dnes by si britští politici dvakrát rozmysleli, zda na plány Skotů kývnou," říká Catterall.
Stejně tak podle Catteralla není příliš pravděpodobné, že by se skotskému parlamentu podařilo zablokovat odchod celé Británie z EU, což je druhý scénář, o kterém Sturgeonová hovoří.
"Demokratická pravidla říkají, že má být respektován hlas lidu. Ale jakého lidu? Britského? Anglického? Skotského?" Catterall nevylučuje, že Sturgeonová jen hraje hru. "Premiérka vysílá signál, že naslouchá skotskému lidu, čímž zároveň posílá vzkaz do Londýna a Bruselu," vysvětluje.
A pokud by se přece jen k vypsání nového skotského referenda schylovalo, mohli by podle Catteralla Skotové narazit v zemích jako Španělsko. Madrid by totiž po vystoupení Británie z unie mohl odmítnout zpětné přijetí Skotska, aby zmírnil separatistické nálady Katalánců.
Zdroj: University of Westminister
