KONTEXT: Fintech pohledem skeptika aneb Není všechno (krypto)zlato, co se třpytí

Při pohledu na klasický finanční nebo bankovní sektor se může zdát, že dochází k nějakému posunu či inovacím. Člověku, který to sleduje z odstupu – možná nadhledu –, to ale přijde tak, že se to vše plácá v jednom tak trochu zatuchlém rybníčku. Banky přemýšlejí, jak z toho ven, a neví si rady. Problém finančního systému přitom není v bankách, v tom, že vše kontrolují, ale v přemíře regulace sektoru a jeho spojení se státem. I kdyby banky chtěly, nemohou ze současného kolotoče jen tak vystoupit. A tak nastupuje vlna startupů, které se snaží finanční systém trochu zlidštit a zpřístupnit. K žádné zásadní transformaci ale dojít nemůže. Všechny startupy, například Stars či Square, totiž nakonec stále využívají ten samý přeregulovaný finanční systém a banky.

To, že je ve finančním segmentu spousta prostoru k inovacím, je dáno přehnanou regulací a tím, že se od 80. let v podstatě nezměnil. Proto je přirozené, že takzvaní finanční dinosauři – banky, pojišťovny a tak dále – přemýšlejí, jak se stát dynamičtějšími. V rámci toho se logicky snaží skupovat startupy. Tyto firmy se snaží maximalizovat zisk, a pokud by se nijak neměnily, mohl by jim vývoj v jejich segmentu utéct. Velké banky jsou řízeny obrovskými komisemi, protože jsou to globální nebo nadnárodní společnosti. Aby držely krok s požadavky průmyslu, potřebují malé, dynamické startupy, které nejsou nijak svázané (minimálně z manažerského pohledu).

Malé fintech startupy nepochybně potřebují silné banky, jejich sílu. Žádnou revoluci ve finančním sektoru proto neočekávám. Minimálně do doby, než se stane (změní) něco fundamentálního. Mám na mysli regulaci, její uvolnění. Součástí toho by mělo být snížení bariéry vstupu do bankovního sektoru. Bez toho podle mě často diskutovaný střet starých finančních dinosaurů a fintech revolucionářů skončí remízou – velké banky se trochu zmodernizují a (některé) startupy vyrostou do rozměrů velkých finanční společností, získají bankovní licence, a tak si pod sebou v podstatě podřežou větev, protože v tu chvíli přestanou mít možnost nějak dramaticky inovovat, ztratí dynamiku a flexibilitu.

Země jako Švýcarsko nebo Británie vidí ve fintech sektoru nový motor růstu ekonomiky, což spouští zajímavý konkurenční boj. Ve svém idealisticky vnímaném světě bych to raději viděl tak, že by se státy do těchto věcí vůbec nemíchaly a nechaly firmám volné ruce, aby nabízely produkty, jaké chtějí. Ale protože v ideálním světě nežijeme, vnímám vlastně pozitivně, že si státy uvědomují, že na tyto věci mohou mít nějaký vliv, a snaží se je určitým způsobem podpořit. V této souvislosti se obávám toho, že konkurence mezi státy skončí tradičně, tedy tak, že státy budou dotovat jen některé segmenty a startupy. To původní bohulibý úmysl překroutí a vznikne něco, co bude mít nakonec opačný než zamýšlený efekt.

Dosavadní vývoj finančního sektoru naznačuje, že bude nadále existovat regulace, která se bude spíše utahovat. Na druhou stranu budou nicméně vznikat startupy a projekty decentralizované technologie. Čím větší či přísnější regulace bude, tím větší bude motivace ji obcházet. Z toho vychází můj výhled, který počítá s tím, že zde budou standardní fintech startupy, které jdou na ruku bankovnímu systému, ale společně s tím bude akcelerovat vývoj technologií motivovaných decentralizací a nezávislostí na státním dohledu. V této souvislosti bych ještě zmínil, že se opakovaně poukazuje na náskok, který mají USA. Přitom v Americe je například stále ještě běžné používat šeky, které se v Evropě nikdy v takové míře neuchytily. Ne ve všem je Evropa pozadu.