Fintech jako živá voda: Retail blahodárné účinky pocítí brzy, korporát si počká

Staník: Stále hlasitěji se hovoří o disruptivním potenciálu fintech a obecněji o tom, jak se stávající finanční instituce od základu musejí změnit, protože jinak postupně vyklidí pozice či přímo zmizí z mapy. Jak bude bankovnictví vypadat za deset, dvacet let podle vás?

Žabža: Souhlasím, mnoho úvah se skutečně vede v duchu toho, že banky do X let zaniknou, nebo se dramaticky změní. Podle mě tu ale banky budou i nadále a bankovnictví jako služba prostředníka, někoho, kdo je zapojen do chodu ekonomiky, sama o sobě nezmizí. Je ale jasné, že se banky jako poskytovatelé finančních služeb změní a změnit musejí. Důvodem jsou primárně technologie, nicméně důvod bude i demografický – změny ve struktuře spotřebitelů budou vyžadovat nové produkty. A nakonec to bude také otázka regulace, která se chystá (například MiFID 2 ovlivní investiční část bankovnictví). Takže banky se změní – možná se zmenší, nebo naopak ty, které jsou dnes malé, postupně narostou, například proto, že budou nakupovat nebo upgradovat startupy z fintech oblasti. Sečteno a podtrženo, bankovnictví nezanikne, banky tu budou, ale změní se způsob poskytování služeb a počty zaměstnanců, kteří se v bankovnictví budou pohybovat.

Staník: Na tom, že se v sektoru bude propouštět, se shodneme. Kdybychom se tu nastartovanou proměnu pokusili rozklíčovat dále, na prvočinitele, předpokládám, že nejdůležitější změna bude technologická. Ta bude znamenat nižší náklady na vstup na trh, a tedy jeho otevírání. Stávající hráči se dostanou pod enormní tlak. Co by měli dělat, aby uspěli?

Žabža: Myslím si, že by současné velké národní banky ve Spojených státech – tam to platí stoprocentně – pomalu měly přijmout fakt, že se musejí stát technologickými firmami s bankovní licencí. To je dříve či později nejspíše nemine. Ze stávajícího podhoubí totiž vyrůstá množství startupů, které za sebou sice nemají dlouhou bankovní historii, ale mají velmi kvalitní IT, kvalitní technologie a ničím nezatížené myšlení a procesy při tvorbě produktů. Pokud se s tím chtějí stávající finanční instituce vyrovnat a přizpůsobit se této nové realitě, musejí se alespoň částečně stát IT společnostmi, které poskytují bankovní a finanční služby. Pokud to udělají, je pravděpodobné, že se jim podaří přežít ve víceméně stejné formě, v jaké fungují dnes.

Staník: Když se bavím se zástupci bank, tak mám dojem, že těmto věcem rozumějí. Jde ostatně o trend, který sledujeme patnáct, možná dvacet let. Pamatuji si, že již v době internetové bubliny se spekulovalo o konci klasického bankovnictví, o tom, že bude čistě internetové bankovnictví. Tehdy se vyrojilo obrovské množství čistě internetových bank, ale většina stávajících hráčů se dokázala rychle adaptovat, takže internetové bankovnictví dnes nabízí prakticky všechny banky. Není tedy fintech jen další bublina? Možná je bankovnictví jiné než taxislužba nebo půjčování filmů. Možná má tak vysoké bariéry vstupu, že v něm revoluce neproběhne.

Žabža: Je asi potřeba věci rozdělit. Nové fintech startupy nemají zájem cílit na kompletní portfolio služeb, které nabízejí stávající banky. Většina jejich aktivit a investic směřuje do oblasti plateb, platebních systémů, oblasti finančního poradenství a do oblasti převodů peněz, což jsou věci, které jsou v zásadě technologicky jednoduše zvladatelné. Stávající bankovní sektor má ovšem na své straně výhodu v podobě robustního setrvačníku, který představuje pobočková síť, její obsluha a stávající kmeny klientů. Těchto věcí se žádná banka nebude chtít jen tak vzdát. Teoreticky se tedy může stát, že si stávající banky budou postupem času pořizovat technologické startupy z oblasti fintech, ale ne proto, aby chránily svá domácí území, ale proto, že bude levnější si něco koupit než to stavět na zelené louce.

Staník: Jinými slovy, lze počítat s tím, že se bankovní byznys částečně rozdělí. Napříště bude existovat určitý "komoditní" byznys, kde budou produkty konkurovat cenou (běžné účty a termínované účty), a dále zde bude oblast s vyšší přidanou hodnotou a daleko větší potřebou péče o klienty. Druhé zmíněné nejspíše bude představovat cestu, kterou půjdou banky, aby si ochránily své marže, svůj byznys. To by mělo mimo jiné znamenat změnu pobočkové sítě, která by se daleko více orientovala na prodej a nabídku služeb.

Žabža: Podle mě dojde k rozevření nůžek mezi "utilitou" a "nadstandardními službami". Utilitou mám na mysli základní bankovní služby, běžné účty, platební karty a další věci, které budou napříště nejen nabízené a konzumované on-line, ale budou do značné míry i sjednávané on-line. Papírové smlouvy jsou v této oblasti již dnes přežitkem, který banky enormně zatěžuje. Druhým pomyslným ramenem nůžek bude poradenský, vztahový byznys. V této oblasti mají banky velkou sílu. Mají obrovské bilanční sumy, zatímco technologické startupy začínají z nuly. Banky jsou proto schopné "pákovat" svoji bilanci, poskytovat syndikované úvěry a tak dále. To mimo jiné znamená, že se bankovnictví pro korporátní sektor bude měnit výrazně pomaleji než jeho retailová část.