Americká ekonomika v září vytvořila méně pracovních míst, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla na 5 %

V soukromém sektoru vzniklo 167 tisíc míst. Analytici očekávali přírůstek 170 tisíc míst po 144 tisících v srpnu (revidováno ze 126 tisíc). Růst celkové míry nezaměstnanosti je důsledkem toho, že se na trh práce vrátili lidé, kteří již dříve hledání zaměstnaní vzdali. To potvrzuje i nárůst míry participace o desetinu procentního bodu na 62,9 %. Celkem na pracovní trh v září vstoupilo 444 tisíc lidí, za poslední rok se počet lidí v kategorii aktivní pracovní síly zvýšil zhruba o tři miliony.

"Žádné překvapení, žádný šok, zveřejněná data jsou neutrální, takže nelze čekat, že by se nějak výrazněji změnila očekávání ohledně dalšího směřování měnové politiky Fedu," říká Thomas Simons, ekonom z Jefferies. "Vypadá to tak, že do konce letošního roku centrální banka sazby zvýší, s ohledem na zářijové údaje ale nemusí spěchat a může počkat až na prosinec," dodává Simons.

Podle dat burzovní skupiny CME Group dosahují šance na zvýšení sazeb v prosinci 64 %.

Přírůstky pracovních míst letos v průměru klesly na 178 tisíc měsíčně z loňských 229 tisíc. Pokles tempa se očekával, protože nabídka nezaměstnaných ochotných přijmout práci se ztenčuje.

Michael Gapen, hlavní ekonom pro USA v Barclays, ale tvrdí, že v USA je stále dost nezaměstnaných, kteří chtějí pracovat, takže zlepšování situace na trhu práce může ještě nějaký čas pokračovat současným tempem. Míra nezaměstnanost by podle Gapena mohla do konce roku 2017 klesnout až na 4 %.

Míra nezaměstnanosti U6, která bere v úvahu i lidi, kteří hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný úvazek, zůstala v září na 9,7 %.

Průměrná hodinová mzda se meziměsíčně zvýšila o 0,2 % na 25,79 USD. Čekalo se, že vzroste o 0,3 % po 0,1% zvýšení v srpnu. V meziročním srovnání se průměrná hodinová mzda zvýšila o 2,6 %, tedy stejně jako v červnu. Tempo růstu 2,6 % je nejvyšší od hospodářské krize z roku 2008, růst mezd je však stále slabší než v letech před recesí. Průměrná délka pracovního týdne byla v září 34,4 hodiny, v srpnu to bylo 34,3 hodiny.

Podle Petera Boockvara ze společnosti Lindsey Group by Fed mohla ke zvýšení sazeb do konce tohoto roku přimět zejména solidní tvorba pracovních míst v soukromém sektoru (v září +167 tisíc).

Mark Hamrick ze společnosti Bankrate.com nicméně říká, že by před růstem sazeb rád viděl ještě lepší čísla, a to zejména v oblasti vývoje mezd. "Na to, aby lidé dosáhli přesvědčení, že konečně došli tam, kam několik let směřují, ještě bude potřeba nějaký čas," říká Hamrick.

Americký dolar v reakci na zprávu mírně oslabil, futures na americké akcie klesly.

"Nepřesvědčivé údaje opět zamotají hlavu americkým centrálním bankéřům, kteří v minulých týdnech připravovali trh na možné zvýšení sazeb. Čísla jsou na hraně, aby nyní oběma táborům poskytla argumenty pro jejich pozici," okomentoval zprávu David Kocourek, ekonom Komerční banky.

Šéfka clevelandského Fedu Loretta Mesterová v rozhovoru pro finanční televizi CNBC prohlásila, že zářijová statistika z trhu práce vypadá slušně, a vyzdvihla nárůst míry participace. Mesterová řekla, že údaje jsou v souladu s jejími očekáváními, a dodala, že ekonomika USA je blízko stavu plné zaměstnanosti, nebo již tohoto stavu možná i dosáhla. Zvýšení základní sazby Fedu o 25 bazických bodů tak podle ní může přijít.

Loni v prosinci americká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu z rekordního minima 0-0,25 %, na kterém ji v rámci snah podpořit hospodářský růst držela zhruba sedm let, na 0,25-0,5 %. Další zvyšování úroků Fed ale donutily odložit obavy ohledně vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

Podle středeční zprávy organizace ADP v září američtí soukromí zaměstnavatelé vytvořili zhruba 154 tisíc pracovních míst. Po revidovaných srpnových 175 tisících (revidováno ze 177 tisíc) trh čekal přírůstek 166 tisíc míst.

Americká centrální banka kromě dat z trhu práce sleduje také údaje o vývoji amerického HDP a spotřebitelských cen.

Americká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí podle finální zprávy zveřejněné na konci září vzrostla ve druhém kvartálu v celoročním přepočtu o 1,4 %. V prvním čtvrtletí ekonomika USA zpevnila o 0,8 %.

Spotřebitelské výdaje se ve druhém čtvrtletí zvýšily o 4,3 %. Tento ukazatel ekonomové pozorně sledují, protože výdaje spotřebitelů se na celkové ekonomické aktivitě v USA podílejí zhruba dvěma třetinami. Růst vývozu pak překonal růst dovozu.

Spotřebitelské ceny se ve Spojených státech v srpnu zvýšily o 0,2 %, v červenci stagnovaly. Srpnový růst byl rychlejší, než očekávali analytici, kteří jej v anketě agentury Reuters v průměru odhadli jen na 0,1 %. Bez zahrnutí kolísavých cen čerstvých potravin a energií se ceny zvýšily o 0,3 %, což je nejvíce od letošního února. Zvyšovaly se především ceny léků a zdravotnických služeb. Pokles cen benzínu v srpnu zpomalil na 0,9 % z červencových 4,7 %.

Zdroj: Bloomberg, CNBC, Barron's, ČTK