Evropské akciové trhy ve středu ztrácely, Ericsson se propadl o 20 %

Regionální index SOTXX Europe 600 klesl o 0,47 % na 338,56 bodu, když většina jeho sektorů uzavřela v červených číslech. Francouzský CAC 40 ztratil 0,44 % na 4 452,24 bodu, německý DAX přišel o 0,51 % na 10 523,07 bodu a britský FTSE 100 odevzdal 0,66 % na 7 024,01 bodu.

Britská libra se ve středu dostala z červených čísel díky slovům britské premiérky Theresy Mayové. Ta po naléhání opozice přislíbila řádnou a transparentní debatu o brexitu. Debata by se měla odehrát v britském parlamentu ještě před aktivací článku 50, který oficiálně zahájí proces vystoupení Británie z Evropské unie. Mayová zároveň prohlásila, že Spojené království bude usilovat o maximální možný přístup k jednotnému trhu EU.

Sentiment na trzích ve středu znovu ovlivňovaly i ceny ropy. V úvodu seance sice mírně rostly, odpoledne však znovu klesly do negativního pásma. Důvodem bylo zveřejnění pravidelné měsíční zprávy kartelu OPEC, podle níž organizace zvýšila v září svou celkovou těžbu na mnohaleté maximum 33,39 milionu barelů denně, 220 000 barelů nad srpnovou úroveň.

Z jednotlivých sektorů se ve středu dařilo základním materiálům, kde těžařská společnost Glencore zpevnila o 5,8 %. Pokles naopak zaznamenal technologický sektor, který dolů stáhl švédský výrobce zařízení pro mobilní telekomunikační sítě Ericsson. Ten po zveřejnění profit warningu klesl o 20,21 %. Nokia v návaznosti zlevnila o 5,13 % a společnost AMS odevzdala 3,16 %.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Index německých velkoobchodních cen v září proti srpnu stoupl o 0,4 % (odhad: +0,3 %, srpen: -0,7 %). Meziročně poklesl o 0,3 % (srpen: -1,2 %).
• Tempo růstu spotřebitelských cen ve Francii v září stagnovalo. Podle harmonizované metodiky Evropské unie index meziročně vzrostl jen o 0,5 % (odhad: +0,5 %, srpen: +0,5 %). Meziměsíčně se spotřebitelské ceny snížily o 0,2 % po srpnovém růstu o 0,3 %. Analytici tuto hodnotu očekávali.
• Německá automobilka Volkswagen by mohla po dobu deseti let rušit až 2 500 pracovních míst ročně prostřednictvím předčasných odchodů zaměstnanců do penze. Uvedl to podle listu Handelsblatt šéf závodní rady Volkswagenu Bernd Osterloh.
• Fondy Templeton Asset Management a Integrated Core Strategies oznámily nabytí podílů ve společnosti MONETA Money Bank ve výši 1,72 %, respektive 1,035 %.
• Česká rafinérská zřejmě od státu definitivně vymůže úroky z neoprávněně uložené pokuty šest milionů korun. Firmě ji před více než deseti lety uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s odůvodněním, že firma zneužila dominantní postavení. Sankci ÚOHS neobhájil u soudů, a pokutu musel vrátit. Úroky ale zaplatit odmítl. Firma letos v červenci u Krajského soudu v Brně uspěla se svou žalobou, proti níž podal ÚOHS kasační stížnost, kterou teď zamítl Nejvyšší správní soud.
• Objem průmyslové výroby v eurozóně se v srpnu v meziročním srovnání zvýšil o 1,8 % po červencovém poklesu o 0,5 %. Čekal se růst o 1,5 %. V meziměsíčním srovnání se výroba průmyslových podniků zvedla o 1,6 %, čekal se 1,1% růst objemu výroby po 0,7% snížení v červenci (revidováno z -1,1 %). Nejvýraznější nárůst produkce v rámci EU přitom vykázala Česká republika. Srpnová čísla Eurostatu nicméně nezahrnují všechny členské země EU, chybí v nich mimo jiné Slovensko.
• Vláda ve středu schválila sjednání dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou (CETA). Na twitteru o tom informoval mluvčí vlády Martin Ayrer. Smlouva CETA by mohla být podepsána na summitu EU s Kanadou 27. října, má ale řadu odpůrců. Českým firmám by mohla otevřít řadu příležitostí. Mezi sektory, které z ní budou nejvíce těžit, by měly patřit strojírenský, hutnický a chemický průmysl.
• Minimální mzda na Slovensku od příštího roku stoupne o 7,4 % na 435 eur (11 745 korun) měsíčně. Ve středu o tom rozhodla vláda premiéra Roberta Fica. Nejnižší výdělek v zemi tak bude vyšší než v ČR, kde minimální mzda od ledna vzroste o 1 100 na 11 000 korun.
• Portugalský index spotřebitelských cen v září meziročně vzrostl o 0,6 % po srpnovém růstu o 0,7 %. Meziměsíčně se index zvýšil o 0,7 % po srpnovém poklesu o 0,2 %.
• Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto zvýšila v září meziročně prodej o 14,4 %, prodala 107 100 vozů. Jde o prodejně nejúspěšnější měsíc za celou více než stodvacetiletou existenci Škodovky. Oproti letošnímu srpnu prodala Škodovka v září o 26 400 vozů více. Velké přírůstky zaznamenala automobilka na svém klíčovém evropském trhu a v Číně, která je největším samostatným trhem. Škoda své prodejní výsledky zveřejnila ve středu v tiskové zprávě.
• Energetická společnost ČEZ oddělila obsluhu klientů distribuce a prodeje. Společnosti ČEZ Prodej a ČEZ Distribuce mají nyní samostatné informačně technologické (IT) systémy pro obsluhu zákazníků. Odděleně začínají fungovat i zákaznické telefonní linky. Na setkání s novináři to ve středu sdělili zástupci firmy. Náklady změny činí stovky milionů korun. Společnost kvůli změnám od poloviny září omezila některé služby. Postup firmy kritizovali někteří zákazníci.
• Likérka Stock Spirits oznámila, že od českého producenta vín Bohemia Sekt koupila tři značky tvrdého alkoholu. Konkrétně jde o značky Pražská vodka, Nordic Ice a Dynybyl. Hodnota transakce je 135 milionů Kč.
• Německý řetězec rybích restaurací Nordsee je na prodej a kupec by za něj mohl podle odhadů dát přes 300 milionů eur (8,1 miliardy Kč). Agentuře Reuters to ve středu sdělily informované zdroje. Němečtí podnikatelé Heiner Kamps a Theo Müller, kteří jsou majiteli sítě, pověřili zorganizováním prodeje investiční banku GCA Altium a možní zájemci již dostali první informační balíky, sdělily informované osoby.
• Po pátečním oznámení prodeje dluhopisů za 3 miliardy USD, ve středu německá Deutsche Bank oznámila další prodej, nyní v objemu 1,5 miliardy dolarů. Výnos nově upsaných dluhopisů je 4,25 %. Největší německá banka tak reaguje na spor s americkým ministerstvem spravedlnosti ohledně prodeje hypotečních cenných papírů z minulého desetiletí. Prodej dluhopisů by bance měl zajistit zdroje, které jí pomohou financovat případnou pokutu.
• Rusko musí udržovat makroekonomickou stabilitu a dodržovat inflační cíle, aby zajistilo, že se ekonomika zotaví z poklesu. Na investičním fóru v Moskvě to ve středu řekl prezident Vladimir Putin. Rozpočtový deficit v letošním roce by byl podle Putina přijatelný na třech procentech hrubého domácího produktu (HDP).
• Ruská vláda ve středu dokončila prodej většinového podílu ve středně velké ropné společnosti Bašněfť do rukou mnohem většího domácího konkurenta Rosněfť. Ruská ropná jednička, nad kterou má kontrolu Kreml, za 50,8 procenta akcií Bašněfti zaplatí 329,70 miliardy rublů (asi 128 miliard Kč), sdělilo ve středu ruské ministerstvo hospodářství.

Zdroj: CNBC