Americká ekonomika v říjnu vytvořila méně pracovních míst, než se čekalo. Mzdy ale vzrostly nejrychleji za více než osm let

Míra participace se v říjnu snížila z 62,9 % na 62,8 % a míra nezaměstnanosti U6, která bere v úvahu i lidi, kteří hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni pouze na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný úvazek, se snížila z 9,7 % na 9,5 %, nejnižší úroveň od května 2008.

Průměrná hodinová mzda se v meziročním srovnání zvýšila o 2,8 %, v září růst činil 2,6 %. Říjnový růst je tak nejprudší od června 2009. Meziměsíčně průměrná hodinová mzda stoupla o 0,4 % po 0,2% růstu v září. Čekal se růst o 0,3 %.

"Po silném růstu mezd Fed prahne už pěkně dlouho, teď se dočkal. Není to sice raketový pohyb, rozhodně jde ale o signál, že se posouváme správným směrem," říká Dan North, hlavní ekonom Euler Hermes North America.

V soukromém sektoru vzniklo v říjnu 142 tisíc míst po 188 tisících v září. Čekal se přírůstek 166 tisíc míst. Veřejný sektor vytvořil 19 tisíc míst po třech tisících míst v září.

Podle některých analytiků by mohla zpráva posílit předvolební podporu demokratické kandidátky na post americké prezidentky Hillary Clintonové. Donald Trump totiž svoji kampaň staví na tom, že celkový stav amerického hospodářství je neuspokojivý, a proto je třeba zavádět reformy, které z USA "znovu udělají skvělou zemi".

Sam Bullard z makléřské společnosti Wells Fargo Securities ale taková očekávání mírní. "Zrovna teď je všude takový hluk, že nějaké konkrétní číslo asi nebude mít na volby samo o sobě vliv," řekl.

Údaje příliš neovlivnily ani finanční trhy. Dolar jen mírně zpevnil vůči euru a japonskému jenu, americké akcie zahájily obchodování kolísáním kolem čtvrtečních závěrečných hodnot.

Prezident atlantského Fedu Dennis Lockhart podle televize CNBC uvedl, že říjnová statistika je příznivá. Odhadl také, že by se meziroční míra inflace měla dostat na Fedem cílovaná 2 % během příštího roku, a dodal, že v příštích dvou letech by měly v USA úrokové sazby růst velmi pozvolným tempem.

"Páteční zpráva potvrzuje pokračování ožívání ekonomiky a dává do rukou další argumenty těm, kdo věří v brzké zvýšení sazeb," uvedl Tony Bedikian ze společnosti Citizens Bank.

Mark Hamrick, ekonom z Bankrate.com, ale upozorňuje na pokračující slabou tvorbu míst ve zpracovatelském sektoru. V tom v říjnu dokonce devět tisíc míst zaniklo. "Lidé, kteří ve výrobě přišli o místo, si připadají, jako kdyby na ně vláda skoro až zapomněla," říká Hamrick.

"Říjnová statistika rozhodně nezklamala a ponechává otevřené dveře pro prosincové zvýšení amerických úrokových sazeb (nepřekvapí-li výsledek amerických prezidentských voleb). Počet nově vytvořených pracovních míst sice na první pohled zklamal, data za předchozí dva měsíce ale byla revidována nahoru. Statistiku za říjen navíc negativně ovlivnil jednorázový faktor – počasí a hurikán Matthew. Další dílčí indikátory vypadají více než slibně. Nezaměstnanost klesla na 4,9 % a rychleji rostly průměrné hodinové výdělky," poznamenal Jan Vejmělek, ekonom Komerční banky.

Podle středeční zprávy agentury ADP vytvořil soukromý sektor ve Spojených státech v říjnu 147 tisíc pracovních míst. Očekával se výsledek 165 tisíc. V září v soukromém sektoru vzniklo podle ADP 202 tisíc míst (revidováno ze 154 tisíc).

Růst HDP ve 3Q zrychlil, inflace v září stoupla na 1,5 %

Data z trhu práce pozorně sleduje americká centrální banka, jež se z nich snaží vyvodit, zda je ekonomika USA dost silná na to, aby ustála další zvýšení úrokových sazeb. Kromě údajů z trhu práce sleduje Fed také údaje o inflaci a vývoji HDP.

Růst ekonomiky USA ve třetím čtvrtletí podle předběžných údajů zrychlil v celoročním přepočtu na 2,9 % z 1,4 % v předešlých třech měsících. Analytici čekali v průměru růst o 2,5 %. Tempo expanze HDP tak bylo nejvyšší za poslední dva roky. Ekonomiku podpořily růst vývozu a oživení tvorby zásob, které vyrovnaly zpomalení růstu výdajů spotřebitelů z 4,3 % na 2,1 %.

Index spotřebitelských cen v USA v září podle očekávání vzrostl meziměsíčně o 0,3 % po +0,2 % v srpnu. Meziroční míra inflace se podle očekávání zvýšila na 1,5 % ze srpnových 1,1 %, stále ale zaostává za 2% cílem Fedu. Meziroční míra jádrové inflace dosáhla 2,2 %, což je mírný pokles ze srpnových 2,3 % (odhad: 2,3 %). K růstu meziměsíční inflace přispěly hlavně vyšší ceny benzínu a vyšší náklady na bydlení a zdravotní péči.

Na svém posledním zasedání, které se konalo tento týden, měnový výbor americké centrální banky měnovou politiku podle očekávání nezměnil. Základní úroková sazba se tak nadále pohybuje v rozmezí 0,25-0,50 %. Trhy čekají, že FOMC o zvýšení sazby rozhodne na prosincovém zasedání.

Loni v prosinci Fed přikročil k prvnímu zvýšení základní úrokové sazby za téměř deset let. Další zvyšování úroků však centrální banku donutily odložit obavy ohledně vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

Zdroj: Bloomberg