Kofole ČeskoSlovensko v prvních devíti měsících roku klesl čistý zisk na 329 milionů Kč, vyplatí zálohu na dividendu

Výnosy Kofole klesly v Polsku, a to z 1,87 miliardy Kč na 1,39 miliardy Kč. V Česku a na Slovensku se souhrnně zvýšily z 3,18 miliardy Kč na 3,32 miliardy Kč a ve Slovinsku a na ostatních trzích souhrnně stouply z 515 milionů Kč na 715 milionů Kč. Celkově skupině tržby klesly z 5,56 miliardy Kč na 5,43 miliardy Kč.

Společnost ve výsledkové zprávě uvedla, že růst tržeb v ČR a na Slovensku zajistily zejména značky Rauch, Vinea a Kofola a bary UGO. Tržby fresh barů UGO se zvýšily z 80,89 milionu Kč na 215,79 milionu Kč při nárůstu počtu poboček provozovaných samotnou Kofolou z 27 na 35 a zvýšení počtu franšízových poboček z 30 na 34. Za poklesem tržeb v Polsku stojí nižší prodeje privátních značek a slabší prodeje prostřednictvím tradičních kanálů. Bez započtení Polska, kde nyní Kofola chystá velkou ofenzivu, by se skupině tržby v prvních třech měsících roku meziročně zvýšily o 9,4 % neboli téměř 346 milionů Kč.

"Polský trh je stále poměrně fragmentovaný. Počet konkurujících subjektů enormně tlačí na marži. Cenová citlivost konzumenta a jeho nároky na kvalitu jsou úplně jiné, než na jaké jsme zvyklí na ostatních trzích," uvedl k aktuální situaci na polském trhu generální ředitel společnosti HOOP Polska Jiří Vlasák. Kofola letos v Polsku investovala do zlepšení produktové nabídky a do marketingové podpory, další změny podle nově nastavené strategie chystá na rok 2017.

Prodejní, marketingové a distribuční náklady se firmě zvýšily z 1,4 miliardy Kč na 1,44 miliardy Kč a administrativní náklady jí stouply z 312 milionů Kč na 314 milionů Kč.

"Hospodářské výsledky Kofoly jsou ovlivněny zejména přetrvávající nepříznivou situací v Polsku. Slovinská Radenska podpořila tržby, nicméně se zde vydávají dodatečné náklady na expanzi, která se v dalším růstu tržeb projeví v následujících obdobích," upozornil analytik Miroslav Frayer z Komerční banky.

"Čistý zisk za třetí čtvrtletí meziročně klesl o 14,7 % na 138 milionů Kč, přesto o zhruba 15 % překonal naše očekávání. Důvodem je nižší efektivní daň," uvedl Petr Bártek, analytik z České spořitelny. "Kofola je, zdá se, nadále na cestě dosáhnout úrovně námi odhadované výše pro provozní zisk EBITDA v letošním roce (1,05 miliardy Kč), avšak ve čtvrtém kvartálu musí dosáhnout solidních čísel. Výsledek EBITDA ve třetím čtvrtletí na úrovni odhadů totiž zajistila vyšší sezónní marže v adriatickém regionu."

Provozní zisk EBITDA klesl kromě Polska také v československém regionu, a to z 633 milionů Kč na 591 milionů Kč. V Polsku se firmě zisk EBITDA propadl z 238 milionů Kč na 102 milionů Kč. Ve Slovinsku a na ostatních trzích ale stoupl ze 118 milionů Kč na 158 milionů Kč. Souhrnná EBITDA marže se snížila meziročně ze 17,8 % na 15,7 % a poměr čistého dluhu k zisku EBITDA stoupl z 1,16 na 1,39.

"Celkově je zisk EBITDA 851 milionů korun v souladu s naším očekáváním. Předpokládáme, že výsledek za celý rok se bude pohybovat na úrovni loňského roku, tedy 1,1 miliardy korun s možnou odchylkou pět procent," uvedl finanční ředitel skupiny Daniel Buryš.

Na celkových tržbách Kofoly se v prvních třech čtvrtletích roku nejvíce podílely výnosy z prodeje sycených nápojů (46,04 %) a minerálních vod (28,25 %). Následovaly výnosy z prodeje sirupů (10,16 %), produktů v kategorii "ostatní"(7,81 %) a nesycených nápojů (7,74 %). Z regionální hlediska k tržbám firmy nejvíce přispěly Česká republika (38,94 %) a Polsko (25,57 %). Třetí bylo Slovensko (22,32 %) a čtvrté Slovinsko (9,92 %). Export zajistil 3,25 % celkových tržeb.

EBITDA marže v ČR se meziročně snížila z 15,9 % na 12,9 %, na Slovensku klesla z 26,5 % na 26,3 % a v Polsku se propadla z 12,7 % na 7,4 %. Ve Slovinsku se naopak marže zvýšila z 28,6 % na 29,5 %. Marže exportu klesla z +2,2 % na -1,1 %.

Kofola připomněla, že v adriatickém regionu pokračuje ve své akviziční strategii. V únoru firma Radenska, dceřiná společnost Kofoly, která působí jako výrobce minerálních vod ve Slovinsku, koupila divizi nealkoholických nápojů chorvatské společnosti Badel 1862. Radenska, potažmo Kofola díky tomu ovládla značky Inka, Nara nebo Voćko. Od ledna také společnost Radenska vyrábí a dodává na chorvatský trh produkty z portfolia společnosti PepsiCo. Do konce letošního roku by pak měla být dokončena akvizice chorvatského výrobce minerálky Studenac, na jehož koupi se Kofola dohodla s chorvatskou společností Podravka.

Na svých internetových stránkách dále Kofola uvedla, že její představenstvo rozhodlo, že část zisku za účetní období od začátku ledna do konce září ve výši 156,07 milionu Kč použije jako zálohu na výplatu dividendy ze zisku za rok 2016. Na jednu akcii připadá 7 Kč před zdaněním. Rozhodným dnem pro uplatnění práva je 7. listopad.

"Záměrem Kofoly je vyplatit dividendu na úrovni asi 30 % čistého konsolidovaného zisku. Celkově zprávu proto vnímáme lehce pozitivně s ohledem na ohlášenou výplatu zálohy na dividendu. Nicméně hospodářské výsledky ukazují na přetrvávající problémy zejména na polském trhu, což se negativně promítá do ziskovosti celé firmy," dodal Miroslav Frayer z Komerční banky.

Během konferenčního hovoru finanční ředitel Kofoly Daniel Buryš potvrdil výhled pro celý letošní rok na úrovni provozního zisku EBITDA, který by měl proti loňsku zůstat stabilní. Výnosy na chorvatském trhu by se měly v příštím roce podle Daniela Buryše vyšplhat na 20 milionů eur po započtení vlivu z akvizice firmy Studenac. Podniky Radenska a Studenac by navíc podle vyjádření managementu měly v rámci produkce realizovat výrazné synergické efekty. Další expanze aktivit Kofoly by měla být realizována v adriatickém regionu. Cenu cukru Kofola očekává na úrovni 500 eur za tunu. Vyšší kapitálové výdaje v prvních devíti měsících letošního roku byly ovlivněny investicemi do továrny v Polsku. Výhled na příští rok počítá s kapitálovými výdaji 500 milionů Kč, výraznější investice do produkce se nečeká. Padající tržby v Polsku jsou způsobeny přesmlouváváním kontraktů na private label značky, pokles tržeb v ČR byl způsoben zejména zrušením jednoho kontraktu ve sféře private label.

"Potvrzení výhledu na letošní rok ve světle klesajících tržeb v Polsku je pozitivní. Taktéž oceňujeme, že nižší tržby v ČR jsou odrazem zrušení kontraktu v private label značkách a nikoliv v oblasti sirupů. Očekávané tržby pro příští rok v Chorvatsku jsou v souladu s naším očekáváním, stejně jako ceny cukru. Indikovaná úroveň kapitálových výdajů je nad úrovní našich očekávání," dodal Petr Bártek.

"Buryš také uvedl, že vzhledem k silné hotovostní pozici a nízkému zadlužení není Kofola limitovaná v rozdělování zisku investorům, a dodal, že se management se bude věnovat otázce nízkého free floatu, který je podle Buryše hlavním důvodem poklesu ceny akcií o zhruba 25 % od jejich vstupu na burzu.

Kofola ČeskoSlovensko je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě. Má šest výrobních závodů v České republice, Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku. Zaměstnává asi 2 000 lidí, z toho 700 v Česku. K výrobkům firmy patří vedle limonády Kofola ovocné nápoje a sirupy Jupí, dětské nápoje Jupík, energetické nápoje Semtex, nápoje značky Vinea, Chito, Top Topic nebo Citro Cola. V licenci Kofola vyrábí a distribuuje nápoje RC Cola a Orangina. Většinovým vlastníkem je společnost KSM Investment patřící rodině Samarasů, kterou navenek zastupuje především předseda představenstva Jannis Samaras.

Zdroj: Kofola ČeskoSlovensko, ČTK